Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea L.)

Čeleď
Brusnice brusinka náleží do čeledi vřesovcovitých (Ericaceae), charakteristické převážně keříčkovitými dřevinami s drobnými kožovitými listy a zvonkovitými květy.

Popis

Habitat
Brusinka je typickou složkou kyselých, oligotrofních stanovišť. Vyskytuje se především v boreálních a subalpínských oblastech, na rašeliništích, vřesovištích a ve světlých borových lesích s kyselou půdou chudou na živiny. Často ji nalézáme také na skalních plošinách a v podmáčených smrčinách.

Květ
Květy jsou oboupohlavné, drobné, uspořádané v krátkých převislých hroznech na konci letorostů. Kališní lístky jsou drobné, čtyř- až pětičetné, koruna je baňkovitě zvonkovitá, bělavě růžová až narůžovělá. Tyčinek bývá 8–10, prašníky mají výrazné přívěsky a pukají dvěma póry.

Vzrůst
Jedná se o nízký, poléhavý stálezelený keřík, zpravidla 10–25 cm vysoký. Výhony jsou částečně dřevnaté, plazivé, bohatě větvené a vytvářejí husté porosty.

Listy
Listy jsou střídavé, přisedlé nebo krátce řapíkaté, tuhé a kožovité, podlouhle obvejčité až eliptické, na konci tupě vykrojené. Horní strana je lesklá, sytě tmavozelená, spodní strana světlejší, často s drobnými tmavými tečkami – vyměšovacími žlázkami. Okraj listu je celokrajný, mírně podvinutý. Listy přetrvávají i přes zimu.

Květy a jiné znaky
Květenství se tvoří na koncích větviček z loňských pupenů. Po opylení se vyvíjejí drobné kulovité plody – červené bobule s kyselou chutí. Povrch plodu je hladký a lesklý.

Doba květu
Brusinka kvete od května do června, v chladnějších polohách někdy až v červenci. Plody dozrávají během srpna a září. Druhotné kvetení bývá výjimečné.

Léčivé účinky
Brusnice brusinka patří k významným léčivým rostlinám. Plody obsahují organické kyseliny, vitamín C, provitamín A, třísloviny, flavonoidy a arbutin. Mají dezinfekční účinky na močové cesty, podporují léčbu zánětů močového měchýře a ledvin. Dále se uplatňují při žaludečních obtížích a mírném průjmu. Listy se užívají jako urologikum díky obsahu arbutinu, který se v těle mění na antisepticky působící hydrochinon. Čaj z listů je však třeba používat uvážlivě a krátkodobě kvůli obsahu tříslovin.

Zákonná ochrana
V České republice není brusnice brusinka celostátně chráněna zákonem. V některých zvláště chráněných územích (národní přírodní rezervace, přírodní rezervace) podléhá ochraně jako součást chráněného biotopu. V sousedních zemích je někde chráněna regionálně, zejména kvůli ničení rašelinišť a vřesovišť.

Rozšíření
Brusinka je rozšířena cirkumpolárně v chladném mírném a boreálním pásu Evropy, Asie a Severní Ameriky. V Evropě se vyskytuje od Skandinávie až po Alpy a horské oblasti Balkánu.

Rozšíření v ČR
U nás je poměrně hojná v horských a podhorských oblastech Šumavy, Krkonoš, Krušných hor, Jizerských hor, Orlických hor a na Českomoravské vrchovině. Na rašeliništích a ve vřesovištích ji lze nalézt i v nižších polohách, ale tam je vzácnější.

Rozšíření na Karlovarsku (ověřené lokality za posledních 10 let)
V Karlovarském kraji jsou stabilní populace známy zejména v oblasti Slavkovského lesa (např. rašeliniště Kladská, Dlouhá stoka) a Krušných hor (oblast Božího Daru, rašeliniště u Rolavy, Vysoká Jedle). Opakovaně byla ověřena v NPR Božídarské rašeliniště a v NPP Vlčí jámy. V menších izolovaných populacích roste také na rašeliništích v okolí Mariánských Lázní.

Biotop
Typickým stanovištěm jsou kyselé půdy s vysokou vlhkostí a nízkým obsahem živin – horská rašeliniště, rašelinné smrčiny, vřesoviště, světlé borové lesy, skalní plošiny a okraje slatí. Je acidofilní a vyhýbá se vápnitým podkladům.

Záměny (rozlišovací znaky mezi podobnými druhy)
Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) – liší se řapíkatými, tenkými opadavými listy s pilovitým okrajem a tmavě modrými ojíněnými plody. Brusinka má listy kožovité, celokrajné, neopadavé a bobule červené.
Brusnice vlochyně (Vaccinium uliginosum) – má šedomodré ojíněné plody a listy s celokrajným okrajem, na rubu šedozelené, opadavé. Květy vlochyně jsou bělavé až růžové, podobné, ale rostlina dosahuje spíše vyššího vzrůstu a roste převážně na mokřejších stanovištích rašelinišť.
Klikva bahenní (Oxycoccus palustris) – odlišuje se plazivými nitkovitými lodyhami, drobnými vejčitými listy a růžovými květy s výrazně zahnutými korunními lístky.

Zajímavosti o druhu
Brusnice brusinka je významnou součástí tradiční severské kuchyně – plody se zpracovávají na kompoty, džemy a šťávy. V severských zemích ji lidově nazývají "lingonberry". Díky vysokému obsahu organických kyselin a benzoanu působí brusinky konzervačně, proto byly odedávna používány ke konzervaci masa a ryb. V ekologii je brusinka indikátorem kyselých, oligotrofních stanovišť s rašelinným nebo písčitým podkladem. V současnosti se využívá i jako okrasná půdopokryvná rostlina vhodná do kyselých substrátů.