— Pozemkový spolek Vladař —

Co jsou pozemkové spolky?

Jsou to sdružení, jejichž hlavním cílem v ochraně přírodního či kulturního dědictví je upozorňovat na problém. Píší petice, pořádají kampaně, snaží se vyvolat veřejnou diskusi - a doufají, že se problému následně ujmou politici, odborníci, prostě někdo, kdo ho vyřeší. Jsou tací, kteří rovnou přikládají ruku k dílu. Sekají neudržované louky, vysazují stromy, opravují kapličky. Odcházejí s pocitem dobře vykonané práce - a vracejí se někdy s rozčarováním, když majitel poté louku rozoře, strom pokácí, na roky opečovávaném mokřadu se rozhodne postavit garáž. A proto jdou některá sdružení ještě dál. S majiteli pozemků uzavírají dlouhodobé dohody o spolupráci, cenné lokality si pronajímají, či se přímo stávají jejich majiteli. Zajišťují tak, že jejich práce nepřijde za pár let vniveč. Zároveň za lokalitu přebírají plnou odpovědnost, jdou příkladem ostatním majitelům, nikdo jim již nemůže vytýkat, že "jen kecají a přitom vůbec netuší, o čem to hospodaření je...". Stávají se pozemkovým spolkem.

Hnutí pozemkových spolků v České republice navazuje na tradice prvorepublikových okrašlovacích spolků a na zkušenosti mnoha obdobných organizací v zahraničí. Český svaz ochránců přírody aktivity pozemkových spolků v České republice dlouhodobě podporuje a koordinuje. K tomuto účelu vyhlásil program Místo pro přírodu (a následně stejnojmennou kampaň, jejímž prostřednictvím získává finanční prostředky na výkupy ohrožených pozemků), spolu s dalšími partnery vytvořil systém akreditací, jimiž potvrzuje dodržování domluvených pravidel jednotlivými pozemkovými spolky, pozemkovým spolkům i organizacím směřujícím k jejich založení zajišťuje finanční a metodickou pomoc...

Pozemkové spolky jsou založené na myšlence ochrany přírodního a kulturního dědictví prostřednictvím nabytí právního vztahu k cennému pozemku nebo stavbě. Pozemkový spolek může s vlastníkem uzavřít neformální ústní dohodu, sjednat si řádný nájem, věcné břemeno nebo se může sám stát vlastníkem cenných pozemků či staveb.

Péče pozemkového spolku o cenné pozemky či stavby je dlouhodobá - "na věky". Pozemkový spolek je jejich vlastníkem, případně má s vlastníky uzavřené různé smlouvy, ze kterých vyplývají určité povinnosti.

Pozemkový spolek Vladař

Pozemkový spolek Vladař vznikl počátkem roku 2008 pod záštitou mateřské základní organizace Českého svazu ochránců přírody 24/02 ALTER MELES. Vznik pozemkového spolku tak navázal na dlouholetou dobrovolnickou péči o významný krajinný prvek "Louky pod Vladařem". Cílem spolku je postupné získání vlastnických práv k biologicky hodnotným pozemkům a dlouhodobá péče o tyto lokality. Pozemkový spolek, pečuje o desítky hektarů chráněných ploch, jako např. o VKP "Louky pod Vladařem", VKP "Knínické vrby", nebo smluvně o PP Viklan u Javorné.

Pozemkový spolek Vladař je podporován Českým svazem ochránců přírody v rámci programu "Místo pro přírodu".

Položka
Položka
Položka

Louky pod Vladařem

Louky pod Vladařem, nacházející se na jihozápadním úpatí čedičové kupy Vladaře, jsou typickou ukázkou polopřirozených fytocenologicky význačných xerotermních trávníků a facií křovin. Současně jejich význam tkví ve výskytu několika druhů orchidejí.

Jak již název napovídá, toto území o rozloze přes 23 ha bylo od roku 1995 vyhlášeno a chráněno jako významný krajinný prvek (VKP) a zároveň využívalo status ochrany v evropské soustavě Natura 2000 jako evropsky významná lokalita (EVL). Od roku 2014 je součástí nově vyhlášené PR Vladař. Tato ochrana vylučuje zásahy, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.

Vladařské louky jsou jedním z několika málo nalezišť vstavače obecného (kukačky) (Orchis morio) v Karlovarském kraji. Vstavač kukačka je z hlediska ohrožení hodnocen v Červeném seznamu jako silně ohrožený druh naší květeny (C2), ve stejné kategorii je chráněn i podle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a vyhlášky 395/1992 Sb. Chráněn je též mezinárodní úmluvou CITES. Vstavač kukačka kdysi patřil k nejhojnějším orchidejím, během několika let se však stal jedním z nejohroženějších vstavačů v České republice. Ohrožen je převážně ústupem tradičního zemědělství, úbytkem pastvy a chemizací prostředí.

Kromě vstavače obecného jsou louky stanovištěm unikátních teplomilných rostlinných společenstev s výskytem mnoha chráněných druhů rostlin, jako je například vratička měsíční (Botrychium lunaria), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) nebo jalovec obecný (Juniperus communis). Z běžných teplomilných druhů zde roste černýš rolní (Melampyrum arvense), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), třeslice prostřední (Briza media), dominantní válečka prapořitá (Brachypodium pinnnatum) nebo ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Unikátem je výskyt silně ohroženého vstavače bledého (Orchis pallens), díky němuž se louky řadí k cca pěti lokalitám výskytu tohoto druhu v Čechách.

Ze živočichů lze spatřit ještěrku obecnou (Lacerta agilis), užovku hladkou (Coronella austriaca), překrásně vybarveného motýla batolce duhového(Apatura iris), z ptactva slavíka obecného (Luscinia megarhynchos), krutihlava obecného ( Jynx torquilla) a pěnici vlašskou (Sylvia nisoria).

I přes vysokou biologickou hodnotu vladařských luk došlo v minulých letech k útlumu pastvy, které mělo za následek postupné zarůstání lokality keřovým patrem, což v konečném důsledku vedlo k drastickému úbytku početnosti vstavače obecného z několika tisíc rostlin na pouhých několik set kvetoucích exemplářů. Od roku 2004 jsou louky v péči základní organizace Českého svazu chránců přírody a Pozemkového spolku Vladař.

Finanční prostředky na údržbu jsou získávány za příspění Agentury ochrany přírody a krajiny - krajské středisko Karlovy Vary prostřednictvím národního dotačního titulu Program péče o krajinu z rozpočtu Karlovarského kraje , z programu "Ochrana biodiverzity" a z Operačního programu životního prostředí.

V celkové době má naše organizace v pronájmu pozemky o celkové výměře 27,4872 ha.


VKP Mokřady u Těšetic

Vlhké louky navazující na rybník a čedičový pahorek s mírně teplomilnou a suchomilnou travinobylinnou vegetací se nacházejí nedaleko osady Tešetice u Bochova na Karlovarsku na samém okraji Doupovských hor. Mokřady u Těšetic jsou stanovištěm specifické flóry a fauny a zároveň typickým prvkem krajinné scenérie jižní části Doupovských hor. Z flóry lze nalézt ostřici odchylnou, (Carex appropinquata), upolín nejvyšší (Trolius altissimus), bazanovec kytkokvětý (Namburgia thyrsiflora), ostřici trstnatou (Carex caespitosa), čertkus luční (Succisa pratensis) a mochnu bahenní (Comarum palustre). Z živočichů lze vidět lysku černou (Fulica atra), čolka velkého (Triturus cristatus), kuňku obecnou (Bombina bombina) nebo ropuchu obecnou (Bufo bufo).

Stanoviště

T1.9 - střídavě vlhké bezkolencové louky. Tento biotop se na lokalitě vyskytuje ve středně reprezentativní podobě, jedná se spíše o druhově chudé porosty trpící absencí obhospodařování. Mezi dominanty patří zejména metlice trsnatá, krvavec toten a bezkolenec modrý.

M1.7 - porosty vysokých ostřic se vyskytují na relativně velké ploše v litorálu rybníka, odkud pronikají do melioračních struh. Typická druhová skladba s ostřicí štíhlou, o. zobánkatou, o. měchýřkatou, o. liščí, bahničkami, je doplněna silně ohroženým druhem, bazanovcem kytkovětým.

R2.3-R2.2 - přechodová rašeliniště až slatiniště. Jedná se o nejvíce podmáčené, zrašelinělé plochy v jižní části území. Biotop je vcelku nenarušený a často přechází do menších tůní.

Lokalita je vyhlášena jako významný krajinný prvek rozhodnutím č.j.: ŽP/2496/96-246 ze dne 4.11.1996 a dále je zahrnuta v ptačí oblasti Doupovské hory.

O tuto lokalitu smluvně pečuje Pozemkový spolek Vladař na základě dohody s Magistrátem města Karlovy Vary v rámci čerpání dotací na údržbu VKP z Programu péče o krajinu. V roce 2010 byla posekána plocha o výměře 1,5 ha a proveden výřez křovin.


VKP Pahorek

Morfologicky nápadný čedičový suk (kamýk) se nachází nedaleko osady Těšetice u Bochova na Karlovarsku. Tento významný čedičový suk je porostlý přirozeným, i když částečně zruderalizovaným xerotermním travinobylinným společenstvem s druhovou kombinací charakteristickou pro kontakt Doupovských hor a Karlovarské vrchoviny. Útvar je významný rovněž z geologického a krajinářského hlediska. Na jižním okraji suku lze pozorovat typickou sloupcovou odlučnost čediče. Z flóry se ve VKP vyskytuje netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), prvosenka jarní (Primula veris), kopretina chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum) a lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata). Na území VKP se dále vyskytuje zmije obecná (Vipera berus) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Lokalita je vyhlášena jako významný krajinný prvek rozhodnutím č.j.: ŽP/3474/95-246 ze dne 18.12.1995 a dále je zahrnuta v ptačí oblasti Doupovské hory.

Stanoviště

T1.1 - mezofilní ovsíková louka je typem vegetace obsazujícím úpatí pahorku, dostatečně zásobené vodou i živinami. V tomto případě se jedná o silně eutrofizovaný fragment na hranici přírodního stanoviště.

T3.3 až T3.5 - úzkolisté suché trávníky na přechodu k jejich acidofilnímu křídlu. Jedná se o typický biotop Doupovských hor reprezentovaný výskytem krvavec menší, kostřava žlábkovitá, zběhovec ženevský, jahodník trávnice atd. Na lokalitě je vyvinut ve střední reprezentativnosti, chudší druhové spektrum odpovídá hraničním klimatickým podmínkám výskytu biotopu.

T6.1 - bazofilní vegetace efemér a sukulentů se uplatňuje především na vrcholu pahorku a na hraně bývalého drobného lůmku. Je reprezentována výskytem rozchodníku ostrého, rožce rolního, rozrazilu trojlistého.

O tuto lokalitu smluvně pečuje Pozemkový spolek Vladař na základě dohody s Magistrátem města Karlovy Vary v rámci čerpání dotací na údržbu VKP z Programu péče o krajinu. V roce 2010 byla posekána plocha o výměře 0,5 ha a proveden výřez křovin.


VKP Na staré šachtě

Skupina mělkých zvodnělých depresí s přilehlými podmáčenými loukami a lesními porosty je charakteristická výskytem několika přirozených rostlinných formací rašelinných a živinami chudých silikátových substrátů (bezkolencové a ostřicovorašeliníkové louky, rašelinný bor a březina).

Byl zde zjištěn výskyt několika druhů zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, např. prha arnika (Arnica montana), prstnatec májový (Daclylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), skokan zelený (Rana esculenta), zmije obecná (Vipera berus), bekasina otavní (Gallinago gallinago).

Lokalita je stanovištně pestrým refugiem flory a fauny mokřadních a rašelinných biotopů nižších poloh Karlovarska a z tohoto důvodu je významná nejen z krajinně-estetického, ale rovněž z krajinně-ekologického hlediska.

Stanoviště

V1F - makrofytní vegetace eutrofních vod je ve druhé největší vodní ploše území. Dominantní rostlinou tu je rdest vzplývavý (Potamogeton natans) a místy také vodní forma sítiny cibulkaté (Juncus bulbosus).

V1C - Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou se vyskytuje na třech místech, kde tady roste bublinatka jižní (Utricularia australis). V nejvyvinutější podobě je ve větší protáhlé tůni ve východní části lokality.

M1.6 - Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů je především v místech, které ještě nestačily zarůst vysokými ostřicemi a kde jsou zazemněné vyschlé tůňky anebo vlhké příkopy. Její dominantní rostlinou je tady především zábělník bahenní (Comarum palustre).

M1.7 - Vegetace vysokých ostřic je tady zastoupena především ostřicí zobánkatou (Carex rostrata), ostřicí měchýřkatou (Carex vesicaria) a ostřicí obecnou (Carex nigra). S tímto biotopem se tu lze setkat poměrně často v místech přechodů vodních biotopů v biotopy luční.

Lokalita je vyhlášena jako významný krajinný prvek rozhodnutím č.j.: ŽP/3354/95-246 ze dne 1.12.1995.

O tuto lokalitu smluvně pečuje Pozemkový spolek Vladař na základě dohody s Magistrátem města Karlovy Vary v rámci čerpání dotací na údržbu VKP z Programu péče o krajinu.

V roce 2010 byla posekána plocha o výměře 1,5 ha a proveden výřez křovin.


Knínické vrby

Knínické vrby jsou vyhlášeny významným krajinným prvkem rozhodnutím Okresního úřadu Karlovy Vary, referátu životního prostředí pod č.j.: ŽP/1135/95-246 ze dne 22. 4. 1996.

Jako významný krajinný prvek jsou registrována čtyři stromořadí hlavových vrb ( Salix viminalis), a to v k.ú. Knínice na pp.č. 23 celkem 23 stromů, na p.p.č. 25/3 celkem 7 stromů, na p.p.č. 26 celkem 7 stromů. V k.ú. Veselov, na p.p.č. 1458 je stromořadí hlavatých vrb tvořeno celkem 16 stromy.

Uvedené stromy byly dříve běžným a především charakteristickým prvkem venkovské krajiny a tato lokalita je jednou z mála na Karlovarsku, kde zůstaly zachovány.

Významný krajinný prvek je podle § 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, chráněn před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nebyla narušena jeho obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jeho stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umísťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úprava vodních toků a nádrží a těžba nerostů.

Unikátní soubor hlavových vrb, kdysi běžný prvek venkovské krajiny, dnes již ojedinělý fragment intenzivně obhospodařované krajiny, se nachází nedaleko osady Knínice na Žluticku. Za celkovou částku přesahující sto tisíc korun, byl v roce 2008 realizován sesazovací řez na hlavu u 39 ks vrb a tím došlo k odlehčení charakteristických hlav a prodloužení životaschopnosti těchto jedinečného prvku v krajině předhůří Doupovských hor. Pro další roky tak zůstalo k ošetření celkem 16 ks vrb nacházejících se kolem silnice vedoucí z Veselova na Hvězdu. V roce 2009 jsme obdrželi prostřednictvím "Programu péče o krajinu" částku 25.000,- za které bylo ošetřeno 7 hlavových vrb.

V celkové době má naše organizace v pronájmu pozemky o celkové výměře 1,1843 ha.