— Pozemkový spolek Vladař —

Co jsou pozemkové spolky?

Jsou to sdružení, jejichž hlavním cílem v ochraně přírodního či kulturního dědictví je upozorňovat na problém. Píší petice, pořádají kampaně, snaží se vyvolat veřejnou diskusi - a doufají, že se problému následně ujmou politici, odborníci, prostě někdo, kdo ho vyřeší. Jsou tací, kteří rovnou přikládají ruku k dílu. Sekají neudržované louky, vysazují stromy, opravují kapličky. Odcházejí s pocitem dobře vykonané práce - a vracejí se někdy s rozčarováním, když majitel poté louku rozoře, strom pokácí, na roky opečovávaném mokřadu se rozhodne postavit garáž. A proto jdou některá sdružení ještě dál. S majiteli pozemků uzavírají dlouhodobé dohody o spolupráci, cenné lokality si pronajímají, či se přímo stávají jejich majiteli. Zajišťují tak, že jejich práce nepřijde za pár let vniveč. Zároveň za lokalitu přebírají plnou odpovědnost, jdou příkladem ostatním majitelům, nikdo jim již nemůže vytýkat, že "jen kecají a přitom vůbec netuší, o čem to hospodaření je...". Stávají se pozemkovým spolkem.

Hnutí pozemkových spolků v České republice navazuje na tradice prvorepublikových okrašlovacích spolků a na zkušenosti mnoha obdobných organizací v zahraničí. Český svaz ochránců přírody aktivity pozemkových spolků v České republice dlouhodobě podporuje a koordinuje. K tomuto účelu vyhlásil program Místo pro přírodu (a následně stejnojmennou kampaň, jejímž prostřednictvím získává finanční prostředky na výkupy ohrožených pozemků), spolu s dalšími partnery vytvořil systém akreditací, jimiž potvrzuje dodržování domluvených pravidel jednotlivými pozemkovými spolky, pozemkovým spolkům i organizacím směřujícím k jejich založení zajišťuje finanční a metodickou pomoc...

Pozemkové spolky jsou založené na myšlence ochrany přírodního a kulturního dědictví prostřednictvím nabytí právního vztahu k cennému pozemku nebo stavbě. Pozemkový spolek může s vlastníkem uzavřít neformální ústní dohodu, sjednat si řádný nájem, věcné břemeno nebo se může sám stát vlastníkem cenných pozemků či staveb.

Péče pozemkového spolku o cenné pozemky či stavby je dlouhodobá - "na věky". Pozemkový spolek je jejich vlastníkem, případně má s vlastníky uzavřené různé smlouvy, ze kterých vyplývají určité povinnosti. Více o pozemkových spolcích na webu Českého svazu ochránců přírody.

Pozemkový spolek Vladař

Pozemkový spolek Vladař vznikl počátkem roku 2008 pod záštitou mateřské základní organizace Českého svazu ochránců přírody 24/02 ALTER MELES. Vznik pozemkového spolku tak navázal na dlouholetou dobrovolnickou péči o významný krajinný prvek "Louky pod Vladařem". Cílem spolku je postupné získání vlastnických práv k biologicky hodnotným pozemkům a dlouhodobá péče o tyto lokality. Pozemkový spolek, pečuje o desítky hektarů chráněných ploch, jako např. o VKP "Louky pod Vladařem", VKP "Knínické vrby", nebo smluvně o PP Viklan u Javorné.

Pozemkový spolek Vladař je podporován Českým svazem ochránců přírody v rámci programu "Místo pro přírodu".


LOKALITY V PÉČI

Louky pod Vladařem

Louky pod Vladařem, nacházející se na jihozápadním úpatí čedičové kupy Vladaře, jsou typickou ukázkou polopřirozených fytocenologicky význačných xerotermních trávníků a facií křovin. Současně jejich význam tkví ve výskytu několika druhů orchidejí.

Jak již název napovídá, toto území o rozloze přes 23 ha bylo od roku 1995 vyhlášeno a chráněno jako významný krajinný prvek (VKP) a zároveň využívalo status ochrany v evropské soustavě Natura 2000 jako evropsky významná lokalita (EVL). Od roku 2014 je součástí nově vyhlášené PR Vladař. Tato ochrana vylučuje zásahy, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.

Vladařské louky jsou jedním z několika málo nalezišť vstavače obecného (kukačky) (Orchis morio) v Karlovarském kraji. Vstavač kukačka je z hlediska ohrožení hodnocen v Červeném seznamu jako silně ohrožený druh naší květeny (C2), ve stejné kategorii je chráněn i podle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a vyhlášky 395/1992 Sb. Chráněn je též mezinárodní úmluvou CITES. Vstavač kukačka kdysi patřil k nejhojnějším orchidejím, během několika let se však stal jedním z nejohroženějších vstavačů v České republice. Ohrožen je převážně ústupem tradičního zemědělství, úbytkem pastvy a chemizací prostředí.

Kromě vstavače obecného jsou louky stanovištěm unikátních teplomilných rostlinných společenstev s výskytem mnoha chráněných druhů rostlin, jako je například vratička měsíční (Botrychium lunaria), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) nebo jalovec obecný (Juniperus communis). Z běžných teplomilných druhů zde roste černýš rolní (Melampyrum arvense), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), třeslice prostřední (Briza media), dominantní válečka prapořitá (Brachypodium pinnnatum) nebo ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Unikátem je výskyt silně ohroženého vstavače bledého (Orchis pallens), díky němuž se louky řadí k cca pěti lokalitám výskytu tohoto druhu v Čechách.

Ze živočichů lze spatřit ještěrku obecnou (Lacerta agilis), užovku hladkou (Coronella austriaca), překrásně vybarveného motýla batolce duhového(Apatura iris), z ptactva slavíka obecného (Luscinia megarhynchos), krutihlava obecného ( Jynx torquilla) a pěnici vlašskou (Sylvia nisoria).

I přes vysokou biologickou hodnotu vladařských luk došlo v minulých letech k útlumu pastvy, které mělo za následek postupné zarůstání lokality keřovým patrem, což v konečném důsledku vedlo k drastickému úbytku početnosti vstavače obecného z několika tisíc rostlin na pouhých několik set kvetoucích exemplářů. Od roku 2004 jsou louky v péči základní organizace Českého svazu ochránců přírody a Pozemkového spolku Vladař.

V celkové době má naše organizace v pronájmu pozemky o celkové výměře 27,4872 ha.


VKP Zámecký vrch

Morfologicky nápadná čedičová kupa poblíž města Bochova s výraznou, esteticky působivou zříceninou hradu Hartenštejna je krajinnou dominantou jižní části Doupovských hor. Porosty keřů a mírně teplomilná travinobylinná společenstva jsou biotopem bohaté flóry a fauny. Z tohoto hlediska lokalita plní úlohu významné genofondové plochy.

O lokalitu Pozemkový spolek Vladař pečuje již několik let na základě dohody s Magistrátem města Karlovy Vary, odborem životního prostředí. Plocha o cca 1 ha byla vyčištěna od keřového patra (převážně hlohů a růže šípkové) a následně je každoročně kosena.




VKP Mokřady u Těšetic

Vlhké louky navazující na rybník a čedičový pahorek s mírně teplomilnou a suchomilnou travinobylinnou vegetací se nacházejí nedaleko osady Tešetice u Bochova na Karlovarsku na samém okraji Doupovských hor. Mokřady u Těšetic jsou stanovištěm specifické flóry a fauny a zároveň typickým prvkem krajinné scenérie jižní části Doupovských hor. Z flóry lze nalézt ostřici odchylnou, (Carex appropinquata), upolín nejvyšší (Trolius altissimus), bazanovec kytkokvětý (Namburgia thyrsiflora), ostřici trstnatou (Carex caespitosa), čertkus luční (Succisa pratensis) a mochnu bahenní (Comarum palustre). Z živočichů lze vidět lysku černou (Fulica atra), čolka velkého (Triturus cristatus), kuňku obecnou (Bombina bombina) nebo ropuchu obecnou (Bufo bufo).

O tuto lokalitu smluvně pečuje Pozemkový spolek Vladař na základě dohody s Magistrátem města Karlovy Vary a Krajským úřadem Karlovarského kraje, odborem životního prostředí a zemědělství.



VKP Pahorek

Morfologicky nápadný čedičový suk (kamýk) se nachází nedaleko osady Těšetice u Bochova na Karlovarsku. Tento významný čedičový suk je porostlý přirozeným, i když částečně zruderalizovaným xerotermním travinobylinným společenstvem s druhovou kombinací charakteristickou pro kontakt Doupovských hor a Karlovarské vrchoviny. Útvar je významný rovněž z geologického a krajinářského hlediska. Na jižním okraji suku lze pozorovat typickou sloupcovou odlučnost čediče. Z flóry se ve VKP vyskytuje netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), prvosenka jarní (Primula veris), kopretina chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum) a lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata). Na území VKP se dále vyskytuje zmije obecná (Vipera berus) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Lokalita je vyhlášena jako významný krajinný prvek rozhodnutím č.j.: ŽP/3474/95-246 ze dne 18.12.1995 a dále je zahrnuta v ptačí oblasti Doupovské hory.

Stanoviště

T1.1 - mezofilní ovsíková louka je typem vegetace obsazujícím úpatí pahorku, dostatečně zásobené vodou i živinami. V tomto případě se jedná o silně eutrofizovaný fragment na hranici přírodního stanoviště.

T3.3 až T3.5 - úzkolisté suché trávníky na přechodu k jejich acidofilnímu křídlu. Jedná se o typický biotop Doupovských hor reprezentovaný výskytem krvavec menší, kostřava žlábkovitá, zběhovec ženevský, jahodník trávnice atd. Na lokalitě je vyvinut ve střední reprezentativnosti, chudší druhové spektrum odpovídá hraničním klimatickým podmínkám výskytu biotopu.

T6.1 - bazofilní vegetace efemér a sukulentů se uplatňuje především na vrcholu pahorku a na hraně bývalého drobného lůmku. Je reprezentována výskytem rozchodníku ostrého, rožce rolního, rozrazilu trojlistého.

O tuto lokalitu smluvně pečuje Pozemkový spolek Vladař na základě dohody s Magistrátem města Karlovy Vary a Krajským úřadem Karlovarského kraje, odborem životního prostředí a zemědělství.



VKP Na staré šachtě

Skupina mělkých zvodnělých depresí s přilehlými podmáčenými loukami a lesními porosty je charakteristická výskytem několika přirozených rostlinných formací rašelinných a živinami chudých silikátových substrátů (bezkolencové a ostřicovorašeliníkové louky, rašelinný bor a březina).

Byl zde zjištěn výskyt několika druhů zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, např. prha arnika (Arnica montana), prstnatec májový (Daclylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), skokan zelený (Rana esculenta), zmije obecná (Vipera berus), bekasina otavní (Gallinago gallinago).

Lokalita je stanovištně pestrým refugiem flory a fauny mokřadních a rašelinných biotopů nižších poloh Karlovarska a z tohoto důvodu je významná nejen z krajinně-estetického, ale rovněž z krajinně-ekologického hlediska.

Lokalita je vyhlášena jako významný krajinný prvek rozhodnutím č.j.: ŽP/3354/95-246 ze dne 1.12.1995.

O tuto lokalitu smluvně pečuje Pozemkový spolek Vladař na základě dohody s Magistrátem města Karlovy Vary v rámci čerpání dotací na údržbu VKP z Programu péče o krajinu.


Knínické vrby

Knínické vrby jsou vyhlášeny významným krajinným prvkem rozhodnutím Okresního úřadu Karlovy Vary, referátu životního prostředí pod č.j.: ŽP/1135/95-246 ze dne 22. 4. 1996.

Jako významný krajinný prvek jsou registrována čtyři stromořadí hlavových vrb ( Salix viminalis), a to v k.ú. Knínice na pp.č. 23 celkem 23 stromů, na p.p.č. 25/3 celkem 7 stromů, na p.p.č. 26 celkem 7 stromů. V k.ú. Veselov, na p.p.č. 1458 je stromořadí hlavatých vrb tvořeno celkem 16 stromy.

Uvedené stromy byly dříve běžným a především charakteristickým prvkem venkovské krajiny a tato lokalita je jednou z mála na Karlovarsku, kde zůstaly zachovány.

Významný krajinný prvek je podle § 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, chráněn před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nebyla narušena jeho obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jeho stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umísťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úprava vodních toků a nádrží a těžba nerostů.

Unikátní soubor hlavových vrb, kdysi běžný prvek venkovské krajiny, dnes již ojedinělý fragment intenzivně obhospodařované krajiny, se nachází nedaleko osady Knínice na Žluticku. Za celkovou částku přesahující sto tisíc korun, byl v roce 2008 realizován sesazovací řez na hlavu u 39 ks vrb a tím došlo k odlehčení charakteristických hlav a prodloužení životaschopnosti těchto jedinečného prvku v krajině předhůří Doupovských hor. Pro další roky tak zůstalo k ošetření celkem 16 ks vrb nacházejících se kolem silnice vedoucí z Veselova na Hvězdu. V roce 2009 jsme obdrželi prostřednictvím "Programu péče o krajinu" částku 25.000,- za které bylo ošetřeno 7 hlavových vrb.

V celkové době má naše organizace v pronájmu pozemky o celkové výměře 1,1843 ha. Péče (sesazovací řez) probíhá nepřetržitě v jednotlivých etapách.


Přírodní památka Viklan

PP se nachází na okraji lesa asi 1 km severovýchodně od obce Rybničná, o. Karlovy Vary, v lokalitě U mlýna. Ojedinělý geomorfologický fenomén - funkční viklan, tzn. skalní blok, jež je možno rozkývat. Viklan je tvořen blokem porfyrické biotitické žuly (adamellitu) o rozměrech asi 3,5 x 1,5 x 2 m s historickými, tesanými nápisy z let 1776 a 1793 na jeho západní straně. Viklan se nachází na otevřeném prostranství při okraji lesa, bez zjevných poškození. V minulých letech Pozemkový spolek Vladař realizoval každoroční péči o okolí viklanu.


 


památná alej v Horních Lubech a nedaleká skupinu buků

V letech 2014 a 2015 naše sdružení (ZO ČSOP Alter meles) realizovalo prostřednictvím odborné dendrologické firmy ošetření památné aleje v Horních Lubech.

Památná alej lemuje příjezdovou cestu k bývalému Lubskému zámku - začíná na severním okraji města Luby, prochází areálem golfového hřiště a stáčí se severně ke zřícenině zámku. Soliterní skupina buku je součástí areálu bývalého zámeckého parku. Alejí prochází naučná stezka Lubsko. Jedná se o výraznou krajinnou dominantu nevšední estetické úrovně, její stáří se odhaduje na více než 250 let.

Alej je cenným vegetačním prvkem a významnou krajinnou dominantou, v roce 2002 byla registrována jako skupina památných stromu. Stromy byly ponechány dlouhodobě bez péče, v korunách se nachází velké množství odumřelých větví, v mnoha případech byla zjištěna nestabilní tlaková větvení nebo přetížené kosterní větve. Vzhledem k tomu, že okolní louky jsou využívány jako golfové hřiště, lze předpokládat četný pohyb osob pod korunami stromu. Alejí navíc prochází naučná stezka Lubsko. Zásahy byly nutné jak z důvodu zajištění provozní bezpečnosti v lokalitě, tak pro zajištění co nejdelšího funkčního setrvání tohoto cenného vegetačního prvku na stanovišti. Cílem projektu revitalizace Zámecké aleje je dlouhodobé zachování vegetačního prvku jako celku v krajině a zajištění jeho plné funkčnosti - estetické i ekologické. Pokud by takto staré stromy s četnými defekty na kmenech postupně stabilizovaly a vznikající proluky dosazovat, hrozí v důsledku zanedbané péče postupný rozpad korun stromu a nakonec zánik těchto cenných a pro zdejší krajinu typických vegetačních prvků. Vzniklé i stávající proluky v aleji byly dle možností (světelné a prostorové poměry) doplněny novými stromy. Toto první stadium obnovy nastartovalo kontinuální zachování vegetačního prvku v lokalitě do budoucna. Samozřejmostí bylo zajištění provozní bezpečnosti v lokalitě.

Alej je různověká, nejstaršími dřevinami jsou mohutné jasany ztepilé (Fraxinus excelsior L.) a duby letní (Quercus robur L.). Doplňují je mladší javory kleny (Acer pseudoplatanus L.) a javory mleče (Acer

platanoides L.). V menším zastoupení zde najdeme jírovec maďal (Aesculus hippocastanum L.), lípu

velkolistou (Tilia platyphyllos Scop.) a javor babyku (Acer campestre L.). Oddělená skupinka v prostoru golfového hřiště je tvořena pěti mohutnými buky lesními (Fagus sylvatica L.).

Celkem bylo zhotovitelem provedeno následující:

  • celkem bylo ošetřeno 117 ks dřevin. Z toho u 112 stromů byl proveden zdravotní řez, u 5 dřevin redukční řez (obvodová redukce a sesazení s různou intenzitou);
  • bylo pokáceno 17 dřevin;
  • vzniklá dřevní hmota po řezu i kácení byla seštěpkována a rozptýlena v okolí dřevin na místech, kde to situace umožňovala. Silné větve byly rozřezány, složeny na hromady a ponechány pod korunami dřevin mimo cestu a prostor golfového hřiště;
  • do koruny 6 stromů bylo založeno 1 rameno vrtané vazby;
  • do koruny 2 stromů bylo založeno 1 rameno podkladnicové vazby;
  • do proluk byly dosazeny 3 ks javoru klenu.

historická alej v Jindřichovicích

V letech 2014 a 2015 naše sdružení (ZO ČSOP Alter meles) realizovalo prostřednictvím odborné dendrologické firmy ošetření aleje v Jindřichovicích, nedaleko Kraslic v Krušných horách.

Ošetřená alej spojuje obec Jindřichovice a komunikaci směřující k loveckému zámečku "Favorit" vybudovaného za vlády Nosticů, který byl v nedaleké oboře. Zámeček byl brzy velmi oblíbeným místem a stal se hlavním sídlem panství. Původně se zámeček jmenoval "Mes idées" (mé myšlenky). Druhá ošetřená alej je kolmá na alej hlavní a obě se sbíhají v blízkosti požární nádrže. Hlavní alej v úseku od Jindřichovic k požární nádrži je zanesena již na mapách druhého vojenského mapování z let 1836-1852. Z tohoto období mohou pocházet nejstarší dřeviny (javory kleny).

Aleje tvoří v okolí Jindřichovic neodmyslitelnou součást krajiny, lemují řadu zdejších cest. Cílem projektu revitalizace soustavy alejí v Jindřichovicích bylo proto dlouhodobé zachování vegetačního prvku jako celku v krajině a zajištění jeho plné funkčnosti - estetické i ekologické. Pokud by se takto staré stromy s četnými defekty na kmenech postupně nestabilizovaly a vznikající proluky nedosazovaly, hrozilo by v důsledku zanedbané péče postupný rozpad korun stromů a nakonec zánik těchto cenných a pro zdejší krajinu typických vegetačních prvků. Vzniklé i stávající proluky v aleji byly dle možností (světelné a prostorové poměry) doplněny novými javory. Toto první stadium obnovy nastartovalo kontinuální zachování vegetačního prvku v lokalitě do budoucna. Samozřejmostí bylo také zajištění provozní bezpečnosti v lokalitě.

V minulosti byly stromy ponechány dlouhodobě bez péče, v korunách bylo velké množství odumřelých větví, koruny nejstarších stromu se začaly rozpadat. Zásahy byly nutné jak z důvodu zajištění provozní bezpečnosti v lokalitě (alejí vede hojně využívaná turistická stezka), tak pro zajištění co nejdelšího funkčního setrvání tohoto cenného vegetačního prvku (i jednotlivých nejstarších dřevin) na stanovišti. Tomu napomůže i plánované omezení dopravy v centrální aleji, o kterém se v současnosti jedná.

Hlavní alej je tvořena převážně javory kleny (Acer pseudoplatanus L.), olšemi (Alnus glutinosa (L.) Gaertn.) a javory mleči (Acer platanoides L.). Jednotlivě zde najdeme jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum L.), břízu bělokorou (Betula pendula Roth.), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.), a jilm horský (Ulmus glabra Huds.). Boční alej je celkově tvořena mladšími dřevinami v poměrně pravidelném sponu. Najdeme zde pouze javory (Acer pseudoplatanus L.) i (Acer platanoides L.).

Celkem bylo zhotovitelem provedeno následující:

- celkem bylo ošetřeno 166 ks dřevin. Z toho u 113 stromů byl proveden zdravotní řez, u 50 dřevin redukční řez (obvodová redukce a sesazení s různou intenzitou), u 3 dřevin zapěstování koruny mladého stromu.

- bylo pokáceno 6 dřevin.

- vzniklá dřevní hmota po řezu i kácení byla seštěpkována a rozptýlena v okolí dřevin. Silné větve byly rozřezány, složeny na hromady a ponechány pod korunami dřevin mimo cestu a pastviny.

- do koruny 2 stromů bylo založeno 1 rameno pružné vazby;

- do koruny 5 stromů bylo založeno 1 rameno vrtané vazby;

- do původních i nově vzniklých proluk bylo dosazeno 11 ks javoru klenu.


kostel sv. Bartoloměje a památné lípy v Přílezech

kostel sv. Bartoloměje, 2019, autor: Slavomír Kubeš
kostel sv. Bartoloměje, 2019, autor: Slavomír Kubeš

Od roku 2017 jsme smluvně pečovali o jeden z nejstarších kostelů na západě Čech pocházející z 2. poloviny 13. století, o kostel sv. Bartoloměje v Přílezech. Od ledna 2020 je kostel v majetku sdružení a v kompletní správě Pozemkového spolku Vladař, včetně přilehlého kostela a márnice. Součástí péče není jenom kostel, ale také znovuobnovení církevních bohoslužeb po cca 70 letech, oživení kostela prostřednictvím kulturních akcí, workshopů a environmentální výchovy mladé generace. Více o kostelu a naší snaze na webu www.kostelprilezy.cz. Součástí péče jsou také chráněné lípy na hřbitově o stáří cca 150 let. 


vyhlídka na Chlumské hoře

Český svaz ochránců přírody společně se svým generálním partnerem, společností NET4GAS, s.r.o., a Střední lesnickou školou slavnostně zpřístupnili novou lokalitu na Karlovarsku. Jedná se o vyhlídkový bod na Chlumské hoře nedaleko barokního městečka Manětína.

Vyhlídka na Chlumské hoře se nachází v nadmořské výšce cca 640 m. Převýšení lokality oproti okolní krajině je velmi výrazné, proto je tu také tak krásný výhled do kraje. Návštěvníci se tu mimo jiné mohou ode dneška seznámit s unikátní faunou a flórou přírodní rezervace, která se rozprostírá na svažitých stráních přímo pod vyhlídkou

Zájemci se mohou vydat na Chlumskou horu z Chlumu, vzdáleného cca 3 km, po zelené turistické značce, na kterou navazuje značená odbočka na vyhlídku. Ačkoli název kopce hovoří o "hoře" ve skutečnosti je na vrcholek sice nezpevněná, ale dobrá přístupová cesta, kterou zvládne např. rodina s menšími dětmi, kočárkem či cyklisté. Další možností je cesta zelená turistická značka z Manětína, která ale vede prudce do kopce a cesta je tu neudržovaná.

Samotná vyhlídka byla pro návštěvníky, turisty a milovníky přírody dlouhá léta takřka neznámá. Nyní je součástí vyhlídky příjemné posezení, z něhož lze sledovat krajinu Manětínska doslova z ptačí perspektivy, a informační panel.

Při troše štěstí a pozornosti lze spatřit i jeden z pokladů Chlumské hory - jeřáb manětínský. Tohoto křížence jeřábu dunajského a jeřábu břeku jinde na světě nepotkáte. Na první pohled ho lze poznat díky růžovým prášníkům v charakteristických bílých květech. K vzácným druhům rezervace patří také pupava obecná dlouholistá, třezalka horská, lilie zlatohlavá, medovník medůňkolistý, pupava Biebersteinova, hrachor lnolistý, česnek šedavý horský, skalník celokrajný, kruštík širokolistý, tolita lékařská, vemeník dvoulistý nebo jeřáb břek.

Zdejší lesy, kde se tento jeřáb vyskytuje, spravuje Střední lesnická škola ve Žluticích. Proto aktivity žlutické základní organizace ČSOP Alter meles probíhají v úzké spolupráci s touto školou.


naučná stezka Vladař

V roce 2008 byla započata výstavba naučné stezky instalací 2 ks informačních panelů pojednávajících o VKP Louky pod Vladařem a Pozemkovém spolku Vladař, který formou nájemního vztahu pečuje o toto významné naleziště Orchis morio v Karlovarském kraji. Tyto infopanely byly pořízeny za podpory Ministerstva životního prostředí prostřednictvím programu "Místo pro přírodu". Cílem projektu v roce 2009 byla instalace dalších 7 ks dřevěných infopanelů s polaminovanou PVC deskou na téma přírodní rezervace Vladař, o soustavě NATURA 2000, o orcheologických nálezech, o husitství a dalších zajímavostech v okolí. 

Infopanely byly v průběhu měsíce září instalovány u příjezdové komunikace vedoucí do osady Záhořice a dále na vrcholu Vladaře. Samotný vrch vladaře je poměrně navštěvované místo a to především z důvodu historického významu tohoto místa, ale též omezeným výhledem do okolí. V současné době existuje na vrcholu pouze jedna informační tabule, která se však věnuje pouze archeologickými výzkumy. Aktuálně objevená data zde však již chybí.

Téma a umístění infopanelů :

1) Vladařské louky

2) Pozemkový spolek

3) Naučná stezka Vladař

4) PR Vladař

5) Natura 2000 - lokalita Vladař

6) Tajemství minulosti Vladaře

7) Archeologické objevy na Vladaři

8) Husitsví

9) Zajímavá místa v okolí


Ostatní aktivity prolínající se s prací Pozemkového spolku Vladař naleznete také v sekci ZO ČSOP Alter meles.