— ZO ČSOP Alter meles —

Český svaz ochránců přírody je největší nevládní organizací v České republice sdružující 10 000 zájemců o ochranu přírody a životní prostředí. V řadách ČSOP naleznete profesionální odborníky, zkušené dobrovolníky i ty, kdo prostě jen mají rádi přírodu. ČSOP úzce spolupracuje s orgány státní správy, s místními samosprávami, školami a dalšími nevládními organizacemi.

Český svaz ochránců přírody se snaží působit na občany v duchu odpovědnosti za přírodu a životní prostředí. Vede své členy k úctě a lásce ke všemu živému a jedinečnému. Chápe přírodu jako soubor všech živých organismů včetně člověka, jejich prostředí a vztahů mezi nimi navzájem. V tomto vztahu uznává rovné právo mezi člověkem a přírodou.

Kdo jsme?

Základní organizace 24/02 Českého svazu ochránců přírody Alter meles vznikla v roce 2002. Jsme dobrovolnická, nezisková organizace zabývající se ochranou přírodního a kulturního dědictví Karlovarska. Sídlem naší organizace je budova Střední lesnické školy ve Žluticích. Cílem organizace je působit na své členy a ostatní subjekty v duchu odpovědnosti za přírodu a životní prostředí. Převážnou část členů organizace tvoří absolventi, studenti a kantoři Střední lesnické školy ve Žluticích. Členem naší organizace se může stát každý občan zajímající se o přírodu. Úzce spolupracuje s orgány státní správy, s místními samosprávami, školami i s dalšími nevládními organizacemi.

Informace o sdružení ZO ČSOP Alter meles

Adresa ZO ČSOP Alter meles, Žižkov 345, Žlutice 364 52
Kontakt Tel. +420 723 333 191
E-mail info@prirodakarlovarska.cz

Složení Výboru ZO

Výbor Základní organizace (ZO) pracuje ve složení:

předsedaIng. Václav LupínekhospodářkaIng. Eva Hanušová

Ing. Václav Lupínek

Členství a funkce v organizacizakládající člen, v současnosti předseda ZOHlavní funkce v organizacipředseda, fundraiser, psaní projektů, účetní ZO, jednání s úřady a s novými členy, propagace organizace, veškerá administrace, koordinátor programů ( Formica, likvidace černých skládek, ohrožené druhy bylin a dřevin a podpora hnízdních možností zpěvných ptáků v lesích, vážky, www.prirodakarlovarska.cz, mapování Apus apus, Sorbus rhodanthera, Cinclus cinclus, Apus apus, obojživelníků, Daphne mezereum). Účast ve správních řízeních ( kácení dřevin, závazná stanoviska k zásahu do významných krajinných prvků, biokoridorů, vyhlášení památných stromů, souhlas ke zřizování nebo rušení cest, výjimky k zásahu do biotopu nebo manipulace s chráněným druhem, přestupkové řízení, schvalování lesních hospodářských plánů a osnov). Provádí záchranné transfery chráněných živočichů a rostlin, plány péče chráněných území, koordinátor prací v programu "Péče o krajinu", POPFK, OPŽ. Tvorba a realizace lokalit NET4GAS.Vzděláníabsolvent Střední lesnická škola Žlutice a FŽP ČZUV současné doběod 4/2004 do 6/2014 referent odboru životního prostředí se specializací lesní hospodářství a myslivost Magistrátu města Karlovy Varyod 6/2014 vedoucí oddělení lesního hospodářství myslivosti a rybářství, Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství Členství v jiných organizacíchčlen ÚVR ČSOP, Česká lesnická společnost, Česká mykologická společnostKontaktVáclav Lupínek, tel.: +420 723 333 191 email: lupinek@prirodakarlovarska.cz

Ing. Eva Hanušová

Členství a funkce v organizacizakládající člen, hospodář ZOHlavní funkce v organizacihospodář, psaní projektů, koordinátor programu ohrožené druhy bylin v lesích, správní řízení (ochrana fauny a flory, výjimky k manipulaci s chráněným druhem, lesní hospodářské plány a osnovy)Zaměstnáníučitel odborných předmětu na Střední lesnické škole ŽluticeČlenství v jiných organizacíchČeskomoravská myslivecká jednota, Český střelecký svazKontaktIng. Eva Hanušová, tel.: +420 777 614 011


Nabídka realizace záchranných transferů mravenců

Naše sdružení prostřednictvím předsedy Václava Lupínka získala v roce 2013 Osvědčení o absolvování kurzu "Záchranné transfery hnízd mravenců podrodu Formica". Toto osvědčení deklaruje odbornost naší organizace při provádění transferů mravenců.

Všechny druhy mravenců podrodu Formica jsou podle platné legislativy (vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) chráněny zákonem v kategorii ohrožený druh. Což způsobuje kolizi mezi zájmem vlastníka pozemku, investora stavby a chráněným druhem. V mnoha případech je tak jediné možné východisko záchranný transfer mravenců. Nutno však zdůraznit, že záchranný transfer nemůže provádět vlastník pozemku sám, ale pouze odborná osoba, které byla podle § 56 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny udělena výjimka ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů. Naše sdružení má udělenu výjimku z ochranných podmínek pro determinaci a mapování mravenců na území Karlovarského kraje (mimo CHKO a VVP) udělenou Krajským úřadem Karlovarského kraje, odborem životního prostředí a zemědělství.

Problematika stěhování hnízd lesních mravenců (taxonomicky řazených do podrodu Formica) je však složitá a úspěšnost každého stěhování je velmi nejistá. Vyšší úspěšnost stěhování je podmíněna celou řadou faktorů, z nich nejzákladnější jsou:

  1. správná determinace druhu;
  2. správné vyhodnocení situace na místě (důležitým momentem je, zda problematické hnízdo není součástí tzv. polykalické či polydomní kolonie - tedy vícehnízdního komplexu);
  3. nalezení vhodného náhradního stanoviště (podobné původnímu stanovišti, ve správné vzdálenosti, odpovídající požadavkům stěhovaného druhu a bez výrazné konkurence jiných agresivních druhů mravenců, nesmí zde docházet k jiným konfliktům se zájmy člověka, atd.);
  4. správné načasování a rozfázování stěhování (ne vždy proběhne najednou), včetně volby vhodných následných ochranných opatření (např. dočasné krytování, přikrmování);
  5. zajištění zkušeného realizačního týmu;

Naše sdružení realizovalo několik záchranných transferů mravenců na základě objednávek Městského úřadu Kraslice, Městského úřadu Ostrov a Města Nové Sedlo. Více o transferech:

Záchranný transfer mravence travního (Formica pratensis) v Ostrově

Záchranný transfer Formica polyctena (mravenec množivý) v Kraslicích

Záchranný transfer mravenců Formica rufa v Novém Sedle

V rámci naší činnosti nabízíme realizaci záchranných transferů mravenců rodu Formica, včetně přípravy na transfer, administraci a získání výjimky ze zákazů u zvláště chráněného druhu živočicha.

V ceně transferu je zahrnuto:

  • Terénní šetření, zpracování dokumentace, determinace druhu.
  • Výběr nové lokality a rámcový myrmekologický průzkum na ní.
  • Příprava a samotný transfer mraveniště.
  • Kontrola a dodatečný odběr populace.
  • Doprava osob a převáženého hnízdního materiálu.
  • Kontrola stavu přestěhovaného hnízda na jaře a základní péče o něj.

Kalkulaci ceny a potřebné informace Vám rádi sdělíme. Kontakt: info@prirodakarlovarska.cz, telefon 723 333 191 (p. Lupínek).


Ukliďme svět, ukliďme Česko ve Žluticích

19.4. 2016 jsme pod hlavičkou celostátní akce "Ukliďme svět, ukliďme Česko" ve spolupráci se Základní školou Žlutice uklízeli Žlutice a okolí.

Celkem se úklidu účastnilo 140 dětí a uklizeno bylo přes 500 kg odpadu. Velké díky patří Mgr. Vendule Kuchtové za organizaci a fotografie.


2015

Péče o VKP Pahorek u Těšetic v roce 2015

Na základě objednávky Magistrátu města Karlovy Vary, odboru životního prostředí jsme v roce 2015 realizovali managementové zásahy spočívající v sekání unikátních suchých trávníků ve významném krajinném prvku Pahorek u Těšetic.

V roce 2015 byl pokosen celý pahorek o ploše 1 ha.

VKP Pahorek u Těšetic je čedičový pahorek s mírně teplomilnou a suchomilnou travinobylinnou vegetací jsou stanovištěm specifické flory a fauny a zároveň typickým prvkem krajinné scenérie jižní části Doupovských hor.


Vydali jsme knihu Květena Žluticka - možnost objednání

K dostání je nyní nová kniha o květeně Žluticka autorů Václava Lupínka a Jana Boreckého, kterou vydalo naše sdružení za finanční podpory Karlovarského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství.

Kapesní průvodce je určen všem, kteří se chtějí dozvědět něco o vzácných, ale i běžných druzích rostlin rostoucích nejenom Žluticku, ale i na jiných místech v České republice. Představuje 89 druhů cévnatých rostlin, které turista nebo návštěvník tohoto regionu může na svých toulkách potkat, dotknout se jich, přivonět k nim, nebo jenom obdivovat jejich krásu. Průvodce si neklade za cíl být vyčerpávajícím katalogem druhů nebo dokonce odbornou botanickou knihou. Struktura průvodce je členěna do skupin podle barvy květů a v každé této skupině jsou rostliny řazeny podle doby květu od nejčasněji kvetoucí až po pozdně kvetoucí druhy. Důraz byl kladen také na podobnosti s ostatními druhy. Rozměr publikace 105 x 210 mm Obálka: (4 str. + 5 mm hřbet, 250 g MK, 4/0, laminace 1/0 lesk) Vnitřní listy (112 stran, 115 g MK, 4/4) Možnost objednání na našem e-shopu za zvýhodněnou cenu


Péče o VKP Zámecký vrch v roce 2015

V roce 2015 jsme na základě objednávky Magistrátu města Karlovy Vary, odboru životního prostředí realizovali managementové zásahy spočívající v kosení 1 ha lučního porostu ve významném krajinném prvku Zámecký vrch u hradu Hartenštejn nedaleko Bochova.

Morfologicky nápadná čedičová kupa kupa s výraznou, esteticky působivou zříceninou hradu Hartenštejna je krajinou dominantou .

Porosty keřů a mírně teplomilná travinobylinná společenstva jsou biotopem bohaté tlory a fauny.Z tohoto hlediska lokalita plní úlohu významné genofondové plochy.

Péče o VKP Pahorek u Těšetic v roce 2015

Na základě objednávky Magistrátu města Karlovy Vary, odboru životního prostředí jsme v roce 2015 realizovali managementové zásahy spočívající v sekání unikátních suchých trávníků ve významném krajinném prvku Pahorek u Těšetic.

V roce 2015 byl pokosen celý pahorek o ploše 1 ha.

VKP Pahorek u Těšetic je čedičový pahorek s mírně teplomilnou a suchomilnou travinobylinnou vegetací jsou stanovištěm specifické flory a fauny a zároveň typickým prvkem krajinné scenérie jižní části Doupovských hor.

Ukliďme svět (Clean up the world) ve Žluticích

Žáci základní školy sebrali celkem 64 pytlů s odpadem, 3000l volně loženého odpadu, 1 lednice, 6 pneumatik, 2 pytle plechovek - cca 20 kg a 3 matrace.

Objemově bylo odvezeno cca 8000 litrů odpadu. Je až neuvěřitelné, jak se někteří lidé ke svému okolí chovají. Úklid proběhl symbolicky na mezinárodní Den země 21.4.2015. Za celou organizaci akce děkujeme paní Mgr. Vendule Kuchtové, za odvoz odpadu děkujeme Městu Žlutice a Technickým službám Žlutice.

(Fotografie ZŠ Žlutice).


Záchranný transfer mravenců Formica rufa v Novém Sedle

Na základě objednávky Města Nové Sedlo jsme 18.4.2015 realizovali záchranný transfer mravenců (Formica rufa) z důvodu výstavby multifunkčního hřiště u základní školy.

Na lokalitě transferu se nacházela plocha sloužící jako zeleň k nedaleké základní škole, jejímž vlastníkem je město Nové Sedlo. Mraveniště bylo umístěno při patě pařezu pokáceného stromu. Potravní cesty hnízda poměrně vzdálené, ale pravidelné. Transfer byl odůvodněn stavbou multifunkčního hřiště.

Problematika stěhování hnízd lesních mravenců (taxonomicky řazených do podrodu Formica) je však složitá a úspěšnost každého stěhování je velmi nejistá. Vyšší úspěšnost stěhování je podmíněna celou řadou faktorů, z nich nejzákladnější jsou:

  1. správná determinace druhu;
  2. správné vyhodnocení situace na místě (důležitým momentem je, zda problematické hnízdo není součástí tzv. polykalické či polydomní kolonie - tedy vícehnízdního komplexu);
  3. nalezení vhodného náhradního stanoviště (podobné původnímu stanovišti, ve správné vzdálenosti, odpovídající požadavkům stěhovaného druhu a bez výrazné konkurence jiných agresivních druhů mravenců, nesmí zde docházet k jiným konfliktům se zájmy člověka, atd.);
  4. správné načasování a rozfázování stěhování (ne vždy proběhne najednou), včetně volby vhodných následných ochranných opatření (např. dočasné krytování, přikrmování);
  5. zajištění zkušeného realizačního týmu;

Popis náhradního biotopu:

Náhradní biotop byl vybrán ve vzdálenosti cca 130 m od samotného hnízda, na hrázi rybníka v blízkosti živných stromů lípy a javoru na dostatečně osluněném stanovišti.

Popis provedených prací

  • Terénní šetření, zpracování dokumentace, determinace druhu.
  • Výběr nové lokality a rámcový myrmekologický průzkum na ní.
  • Příprava a samotný transfer mraveniště.
  • Kontrola a dodatečný odběr populace.
  • Doprava osob a převáženého hnízdního materiálu.
  • Kontrola stavu přestěhovaného hnízda na jaře a základní péče o něj.

Zhodnocení úspěšnosti transferu a jeho náročnosti:

I přes nepříznivé teplotní podmínky v době transferu (teplota vzduchu cca 5 oC) a náročnost transferu způsobená umístěním části hnízda a plodu pod kořeny pařezu byl transfer úspěšný.

Kontrola vitality a přikrmování proběhlo ve dnech:

19. 4. 2015

20. 4. 2015

5. 5. 2015

22. 5. 2015

3. 6. 2015


Revitalizovali (ošetřili) jsme soustavu alejí v Jindřichovicích

V letech 2014 a 2015 naše sdružení (ZO ČSOP Alter meles) realizovalo prostřednictvím odborné dendrologické firmy ošetření aleje v Jindřichovicích, nedaleko Kraslic v Krušných horách.

Ošetřená alej spojuje obec Jindřichovice a komunikaci směřující k loveckému zámečku "Favorit" vybudovaného za vlády Nosticů, který byl v nedaleké oboře. Zámeček byl brzy velmi oblíbeným místem a stal se hlavním sídlem panství. Původně se zámeček jmenoval "Mes idées" (mé myšlenky). Druhá ošetřená alej je kolmá na alej hlavní a obě se sbíhají v blízkosti požární nádrže. Hlavní alej v úseku od Jindřichovic k požární nádrži je zanesena již na mapách druhého vojenského mapování z let 1836-1852. Z tohoto období mohou pocházet nejstarší dřeviny (javory kleny).

Aleje tvoří v okolí Jindřichovic neodmyslitelnou součást krajiny, lemují řadu zdejších cest. Cílem projektu revitalizace soustavy alejí v Jindřichovicích bylo proto dlouhodobé zachování vegetačního prvku jako celku v krajině a zajištění jeho plné funkčnosti - estetické i ekologické. Pokud by se takto staré stromy s četnými defekty na kmenech postupně nestabilizovaly a vznikající proluky nedosazovaly, hrozilo by v důsledku zanedbané péče postupný rozpad korun stromů a nakonec zánik těchto cenných a pro zdejší krajinu typických vegetačních prvků. Vzniklé i stávající proluky v aleji byly dle možností (světelné a prostorové poměry) doplněny novými javory. Toto první stadium obnovy nastartovalo kontinuální zachování vegetačního prvku v lokalitě do budoucna. Samozřejmostí bylo také zajištění provozní bezpečnosti v lokalitě.

V minulosti byly stromy ponechány dlouhodobě bez péče, v korunách bylo velké množství odumřelých větví, koruny nejstarších stromu se začaly rozpadat. Zásahy byly nutné jak z důvodu zajištění provozní bezpečnosti v lokalitě (alejí vede hojně využívaná turistická stezka), tak pro zajištění co nejdelšího funkčního setrvání tohoto cenného vegetačního prvku (i jednotlivých nejstarších dřevin) na stanovišti. Tomu napomůže i plánované omezení dopravy v centrální aleji, o kterém se v současnosti jedná.

Hlavní alej je tvořena převážně javory kleny (Acer pseudoplatanus L.), olšemi (Alnus glutinosa (L.) Gaertn.) a javory mleči (Acer platanoides L.). Jednotlivě zde najdeme jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum L.), břízu bělokorou (Betula pendula Roth.), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.), a jilm horský (Ulmus glabra Huds.). Boční alej je celkově tvořena mladšími dřevinami v poměrně pravidelném sponu. Najdeme zde pouze javory (Acer pseudoplatanus L.) i (Acer platanoides L.).

Celkem bylo zhotovitelem provedeno následující:

- celkem bylo ošetřeno 166 ks dřevin. Z toho u 113 stromů byl proveden zdravotní řez, u 50 dřevin redukční řez (obvodová redukce a sesazení s různou intenzitou), u 3 dřevin zapěstování koruny mladého stromu.

- bylo pokáceno 6 dřevin.

- vzniklá dřevní hmota po řezu i kácení byla seštěpkována a rozptýlena v okolí dřevin. Silné větve byly rozřezány, složeny na hromady a ponechány pod korunami dřevin mimo cestu a pastviny.

- do koruny 2 stromů bylo založeno 1 rameno pružné vazby;

- do koruny 5 stromů bylo založeno 1 rameno vrtané vazby;

- do původních i nově vzniklých proluk bylo dosazeno 11 ks javoru klenu.

Největším rizikem v budoucnu je poměrně četný výskyt agresivního dřevomoru kořenového (Hypoxylon deustum) - v místech největšího poškozování kořenových náběhů projíždějícími vozidly.

Odborné ošetření realizovala firma BAOBAB - péče o zeleň, technický a odborný dozor Ing. Radka Frydrychová - aforistické poradenství, https://hodnocenistromu.cz/

Celkové náklady akce 2.501.000,- Kč, projekt byl financován z prostředků Operačního programu životního prostředí.

Použitá literatura:

FRYDRYCHOVÁ, Radka. Obnova krajinných struktur, Revitalizace soustavy alejí Jindřichovice v Krušných horách - dendrologický posudek. Liberec, 2012.


Ošetřili jsme památnou alej v Horních Lubech a nedalekou skupinu buků

V letech 2014 a 2015 naše sdružení (ZO ČSOP Alter meles) realizovalo prostřednictvím odborné dendrologické firmy ošetření památné aleje v Horních Lubech.

Památná alej lemuje příjezdovou cestu k bývalému Lubskému zámku - začíná na severním okraji města Luby, prochází areálem golfového hřiště a stáčí se severně ke zřícenině zámku. Soliterní skupina buku je součástí areálu bývalého zámeckého parku. Alejí prochází naučná stezka Lubsko. Jedná se o výraznou krajinnou dominantu nevšední estetické úrovně, její stáří se odhaduje na více než 250 let.

Alej je cenným vegetačním prvkem a významnou krajinnou dominantou, v roce 2002 byla registrována jako skupina památných stromu. Stromy byly ponechány dlouhodobě bez péče, v korunách se nachází velké množství odumřelých větví, v mnoha případech byla zjištěna nestabilní tlaková větvení nebo přetížené kosterní větve. Vzhledem k tomu, že okolní louky jsou využívány jako golfové hřiště, lze předpokládat četný pohyb osob pod korunami stromu. Alejí navíc prochází naučná stezka Lubsko. Zásahy byly nutné jak z důvodu zajištění provozní bezpečnosti v lokalitě, tak pro zajištění co nejdelšího funkčního setrvání tohoto cenného vegetačního prvku na stanovišti. Cílem projektu revitalizace Zámecké aleje je dlouhodobé zachování vegetačního prvku jako celku v krajině a zajištění jeho plné funkčnosti - estetické i ekologické. Pokud by takto staré stromy s četnými defekty na kmenech postupně stabilizovaly a vznikající proluky dosazovat, hrozí v důsledku zanedbané péče postupný rozpad korun stromu a nakonec zánik těchto cenných a pro zdejší krajinu typických vegetačních prvků. Vzniklé i stávající proluky v aleji byly dle možností (světelné a prostorové poměry) doplněny novými stromy. Toto první stadium obnovy nastartovalo kontinuální zachování vegetačního prvku v lokalitě do budoucna. Samozřejmostí bylo zajištění provozní bezpečnosti v lokalitě.

Alej je různověká, nejstaršími dřevinami jsou mohutné jasany ztepilé (Fraxinus excelsior L.) a duby letní (Quercus robur L.). Doplňují je mladší javory kleny (Acer pseudoplatanus L.) a javory mleče (Acer

platanoides L.). V menším zastoupení zde najdeme jírovec maďal (Aesculus hippocastanum L.), lípu

velkolistou (Tilia platyphyllos Scop.) a javor babyku (Acer campestre L.). Oddělená skupinka v prostoru golfového hřiště je tvořena pěti mohutnými buky lesními (Fagus sylvatica L.).

Celkem bylo zhotovitelem provedeno následující:

  • celkem bylo ošetřeno 117 ks dřevin. Z toho u 112 stromů byl proveden zdravotní řez, u 5 dřevin redukční řez (obvodová redukce a sesazení s různou intenzitou);
  • bylo pokáceno 17 dřevin;
  • vzniklá dřevní hmota po řezu i kácení byla seštěpkována a rozptýlena v okolí dřevin na místech, kde to situace umožňovala. Silné větve byly rozřezány, složeny na hromady a ponechány pod korunami dřevin mimo cestu a prostor golfového hřiště;
  • do koruny 6 stromů bylo založeno 1 rameno vrtané vazby;
  • do koruny 2 stromů bylo založeno 1 rameno podkladnicové vazby;
  • do proluk byly dosazeny 3 ks javoru klenu.

Odborné ošetření realizovala firma BAOBAB - péče o zeleň, technický a odborný dozor Ing. Radka Frydrychová - aforistické poradenství, https://hodnocenistromu.cz/

Celkové náklady akce 2.302.000,- Kč, projekt byl financován z prostředků Operačního programu životního prostředí.

Více o našem sdružení a našich aktivitách.

Použitá literatura:

FRYDRYCHOVÁ, Radka. Obnova krajinných struktur, Revitalizace Zámecké aleje a skupiny buků v Horních Lubech. 2012, Liberec.


2014

Péče o VKP Louky pod Vladařem 2014

Přesto, že tato lokalita je vyhlášena jako významný krajinný prvek "Vladařské louky" již od roku 1996, je součástí ochranného pásma PR Vladař a navržena v soustavě Natura 2000, její stav a populace vstavače kukačky byl a stále je žalostný. Z důvodu poměrně nepřístupného terénu s velkým bohatstvím rostlinných druhů provádíme veškeré práce ručně pomocí křovinořezů a motorových pil, s ručním hrabáním a odvozem na okraje lokality.

Záměr byl realizován v průběhu roku 2014. Tento časový úsek byl vybrán jako nejpřijatelnější varianta, a to z důvodu plošného rozsahu zásahu. Dalším důvodem je další péče po prvotním zásahu (výřezu keřového patra) formou kosení tak, aby nedošlo k rychlému spontánnímu zarůstání ošetřených ploch. V uplynulých letech došlo v lokalitě k několika zásahům spočívajících ve výřezu keřového patra a kosení lučního porostu. Tyto zásahy však byly realizovány územně mimo tento projekt, tj. tento projekt na předešlé zásahy pouze navazuje. Celkem se jednalo o posekání lučního porostu a úklid posečené hmoty o celkové ploše 4,9 ha.

Tento zásah byl realizován za finanční podpory Karlovarského kraje.


2013

Nové poznatky o endemickém jeřábu manětínském

Na čedičových útesech Chlumské hory nedaleko perly baroka Manětína nalezne všímavý návštěvník strom, který neroste nikde jinde na světě. Jde o jeřáb manětínský (Sorbus rhodanthera).

Vrch sopečného původu s četnými čedičovými vyvřeli­nami nese takřka obyčejné jméno Chlumská hora, jeho význam v ochraně přírody však obyčejný roz­hodně není. Nalezneme zde takové skvosty z říše rostlin jako např. lilii zlatohlavou (Lilium martagon), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), pupavu Biebersteinovu (Carlina biebersteinii), jeřáb břek (Sorbus torminalis), hrachor horský (Lathyrus linifolius) nebo velmi vzácnou okrotici červenou (Cephalanthera rubra).

Při troše štěstí a pozornosti lze spatřit i jeden z pokladů Chlumské hory - jeřáb manětínský. V době květu jej lze dobře poznat díky růžo­vým prášníkům a nehetnatým korunním lístkům, rozpoznávacím znakem je také dvoupouzdrý semeník. Mimo období květu slouží návštěvní­kům k určení barevné fotografie na informačním panelu nedávno zbudované vyhlídky, odkud se rozprostírá úchvatný pohled na krajinu severního Plzeňska. Zpřístupnění lokality zajistila místní or­ganizace Českého svazu ochránců přírody Alter meles ve spolupráci se Střední lesnickou školou Žlutice za finanční podpory NET4GAS, generál­ního partnera ČSOP. Přirozená teplomilná lesní vegetace s dubem letním a zimním, lípou srdči­tou, borovicí lesní a společenstva čedičových sutí a skal nacházející se přímo pod vyhlídkou jsou od roku 1947 chráněny jako přírodní rezervace. Minerálně bohatý a výhřevný čedičový podklad, členitý terén, rozličně orientované svahy a odlišné klima vytvářejí vhodné životní podmínky pro řadu rostlin a živočichů.

Studiem ekologických nároků jeřábu manětín­ského, jeho ekologií, vlivům ohrožení a velikostí populace se již dlouhá léta zabývá základní organizace ČSOP Alter meles, která ve spolupráci se Střední lesnickou školou ve Žluticích dlouho­době mapuje tento endemický druh a zajišťuje jeho ochranu. V průběhu dvou etap mapování jeřábu manětínského jsme napočítali 631 jedinců na území asi 500 ha. V roce 2010 bylo zmapová­no 407 jedinců jeřábu manětínského, v roce 2011 celkem 224 jedinců. Prvotním krokem bylo urče­ní druhu jeřábu, přesná lokalizace všech jedinců a stanovení ekologických nároků a činitelů, které populaci tohoto druhu nejvíce ohrožují. V letošním roce probíhalo vyhodnocení dat a návrhy dalších opatření v rámci lesního hospodaření na území.

Jeřáb manětínský patří do skupiny jeřábu širokolistého (S. latifolia agg.), tedy mezi jeřáby vzniklé křížením jeřábu břeku (S. torminalis) a některým z jeřábů ze skupiny jeřábu muku (S. aria agg.), v tomto případě jeřábu dunajského (S. danubialis). Jeřáb dunajský se v ČR vyskytuje vzácně v teplejších oblastech (především České středohoří, střední Čechy, jižní Morava).

Jeřábu manětínskému je nejpodobnější jeřáb milský (S. milensis) rostoucí pouze na vrchu Milá v Českém středohoří. Liší se světlejšími prašníky, menšími plody a hlouběji laločnatými listy.

Právě nedávná analýza dat poukázala na nové skutečnosti v oblasti biologie tohoto druhu. Po­pulace jeřábu manětínského je poměrně silná, pravděpodobně především díky izolovanosti na příkrých svazích teplomilných doubrav a dubohabřin, kterým se v minulosti vyhnuly větší les­nické zásahy. Nejzávažnějším ohrožením jeřábů se zdá být zvýšený výskyt nepůvodního jelena siky, který byl v polovině minulého století na manětínsku chován, a který se odtud postupně roz­šířil na území Karlovarského kraje. Okus jelenem ohrožuje především semenáčky a důsledkem okusu je pravděpodobně i vytváření mnoha kme­nů, patrné u většiny dospělých stromů.

V minulých letech došlo k pokusu o pěstování jeřábu manětínského přímo ze semen. Tyto po­kusy však zatím nebyly úspěšné, pravděpodobně především kvůli specifickým nárokům na předosevní přípravu semen. Proto v rámci zachování druhu uvažujeme o zřízení semenného sadu nebo genofondového sadu. Vhodnou alternativou by snad také mohlo být zapěstování kořenových výmladků, které jsou pro tento druh jeřábu poměrně specifické.

Nejsnazší cesta na Chlumskou horu vede z Chlumu vzdáleného asi 3 km po zelené turi­stické značce, na kterou navazuje značená od­bočka na vyhlídku. Ačkoli název kopce hovoří o "hoře", cesta na vrcholek je sice nezpevněná, ale pohodlná a zvládne ji i rodina s menšími dět­mi, kočárkem či cyklisté. Další možností je trasa po zelené turistické značce z Manetina, která ale stoupá poměrně prudce do kopce a cesta je tu neudržovaná. Přijďte tedy na poklidnou procház­ku a poodhalte kouzlo zdejší krajiny. Těšíme se na Vás!

Projekt základní organizace ČSOP Alter meles na mapování výskytu jeřábu manětínského na Chlumské hoře mohl být (podobně jako více jak stovka jiných projektů podporujících biodiverzitu naší krajiny) realizován i díky podpoře Lesů České republiky, s. p., generálního part­nera programu Ochrana biodiverzity, a Minis­terstva životního prostředí.

Tento článek byl publikován v časopise Arnika 2/2013. Redakční editace: Mgr. Přemysl Tájek.


Péče o VKP Mokřady u Těšetic v roce 2013 a 2014

V roce 2013 a 2014 naše organizace realizovala managementové zásahy ve významném krajinném prvku Mokřady u Těšetic. Vlhké louky navazující na rybník a čedičový pahorek s mírně teplomilnou a suchomilnou travinobylinnou vegetací se nacházejí nedaleko osady Tešetice u Bochova na Karlovarsku na samém okraji Doupovských hor.

V roce 2013 a 2014 bylo celkem pokoseno 3 ha lučních porostů z důvodu zachování přirozené skladby mokřadního biotopu.


2013

Záchranný transfer mravence travního (Formica pratensis) v Ostrově

Záchranný transfer Formica pratensis (mravenec travní) byl proveden v červnu 2013 na základě objednávky Městského úřadu Ostrov, odboru životního prostředí. Transfer byl nutný především z toho důvodu, že hnízdo mravenců se nacházelo v zahrádkářské kolonii a všudypřítomní mravenci znemožňovali její plnohodnotné využití, včetně pohybu malých dětí s alergií na včelí bodnutí a mravenčí kousnutí.

Mraveniště bylo umístěno v zahradě paní Moniky Novotné na hraně pozemku u drátěného plotu a hrany prudkého svahu. Část hnízda byla umístěna na vedlejším pozemku a oddělena drátěným plotem. V okolí hnízda byl dostatek ovocných stromů a plodin, potravní cesty od hnízda byly poměrně vzdálené, ale pravidelné. Determinace druhu byla provedena 25.5.2013 Pavlem Bezděčkou z Muzea Vysočiny Jihlava, p.o.

Náhradní biotop byl vybrán ve vzdálenosti cca 300 m od samotného hnízda, v mírném svahu v blízkosti listnatých stromů a dostatečně osvětlený po dobu celého dne.

Po druhé návštěvě transferovaného hnízda lze konstatovat, že transfer byl neúspěšný. Vzhledem k druhu mravence Formica pratensis je neúspěšnost transferů uváděna v rozmezí 60-90%, kdy tento druh je v našich klimatických podmínkách spíše monogynní (s jednou královnou). Při samotném transferu samička nalezena nebyla, což je zřejmě důvod neúspěchu transferu.

Bylo provedeno:

  • Terénní šetření, zpracování dokumentace, determinace druhu.
  • Výběr nové lokality a rámcový myrmekologický průzkum na ní.
  • Příprava a samotný transfer mraveniště.
  • Kontrola a dodatečný odběr populace.
  • 2 x kontrola přestěhovaného hnízda do konce vegetační doby
  • Doprava osob a převáženého hnízdního materiálu.

2012

Ošetření VKP Knínické vrby 2012

Cílem projektu pro rok 2012 byl postupný ořez zbylých hlavových vrb, tak aby nedošlo k postupnému navýšení zelených částí (prýtů) do takové míry aby docházelo k destrukci (rozpadání) hlav jednotlivých druhů vrb. Bez pravidelné údržby by došlo k nárůstu velmi tlustých prýtů a k postupnému rozkladu hlav způsobených tlakem prýtů a hnilobou. Na p.p.č. 26/2 a 25/3 bylo celkem ošetřeno 14 ks vrb hlavovým řezem. Prýty byly deponovány na hromady a odvezeny ke štěpkování. Na p.p.č. 23/2 bylo celkem ošetřeno 23 ks vrb. Celkem tedy bylo ošetřeno 37 ks.

Zmíněná lokalita je vyhlášena významným krajinným prvkem rozhodnutím Okresního úřadu Karlovy Vary, referátu životního prostředí pod č.j.: ŽP/1135/95-246 ze dne 22. 4. 1996. Jako významný krajinný prvek jsou registrována čtyři stromořadí hlavových vrb (Salix viminalis), a to v k.ú. Knínice na pp.č. 23 celkem 23 stromů, na p.p.č. 25/3 celkem 7 stromů, na p.p.č. 26 celkem 7 stromů. V k.ú. Veselov, na p.p.č. 1458 je stromořadí hlavatých vrb tvořeno celkem 16 stromy.Uvedené stromy byly dříve běžným a především charakteristickým prvkem venkovské krajiny a tato lokalita je jednou z mála na Karlovarsku, kde zůstaly zachovány. Významný krajinný prvek je podle § 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, chráněn před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nebyla narušena jeho obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jeho stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umísťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úprava vodních toků a nádrží a těžba nerostů. V rámci programu Péče o krajinu jsme v roce 2008 a 2009, za přispění Ministerstva životního prostředí ve spolupráci s firmou BAOBAB, realizovali další část záchranné údržby významného krajinného prvku Knínické vrby. Unikátní soubor hlavových vrb, kdysi běžný prvek venkovské krajiny, dnes již ojedinělý fragment intenzivně obhospodařované krajiny, se nachází nedaleko osady Knínice na Žluticku. Za celkovou částku přesahující sto tisíc korun, byl v roce 2008 realizován sesazovací řez na hlavu u 39 ks vrb a tím došlo k odlehčení charakteristických hlav a prodloužení životaschopnosti těchto jedinečného prvku v krajině předhůří Doupovských hor. Pro další roky tak zůstalo k ošetření celkem 16 ks vrb nacházejících se kolem silnice vedoucí z Veselova na Hvězdu. V roce 2009 jsme obdrželi prostřednictvím "Programu péče o krajinu" částku 25.000,- za které bylo ošetřeno 7 hlavových vrb. V roce 2011 bylo z prostředků Karlovarského kraje ošetřeno celkem 16 ks vrb nacházejících se podél silnice Žlutice - Hvězda.


Mapování výskytu Bombina bombina ve východní části okresu Karlovy Vary

Cílem projektu bylo mapování kuňky obecné (Bombina bombina) v těchto faunistických kvadrátech: 5845, 5945, 5844, 5944. V uplynulých třech etapách mapování obojživelníků, byl kladen důraz na obojživelníky s hojnějším výskytem, jako byla ropucha obecná, skokan hnědý a skokan skřehotavý. V roce 2011 bylo mapování zaměřeno na rod Triturus.

Většina nálezů Bombina bombina se nachází v podhůří Doupovských hor, kde je poměrně teplejší podnebí. Nejčastěji obývá tůně mělčího charakteru s dostatkem vegetace (rdesty) a bohatým litorálním pásmem. Většina nálezů byla detekována na základě hlasových projevů, které v době mapování jsou poměrně dobře slyšitelné. Menší část byla nalezena pomocí podběráku. Celkem bylo navštíveno cca 60 vhodných lokalit. V rámci mapování byla použita metodika sledování AOPK. Pole síťového mapování (kvadrát) bylo pro účely mapování rozdělen na 4 kvadranty a mapovatel se pokusil ověřit přítomnost Bombina bombina ve všech jednotlivých kvadrátech návštěvou jedné nebo více lokalit dle vlastního výběru. Snahou mapovatele je potvrdit výskyt daného druhu minimálně na jedné lokalitě v kvadrantu, což znamená na 4 lokalitách v jednom poli síťového mapování.

Mapování rorýse obecného (Apus apus) na území města Karlovy Vary a ostatních obcí v severní části okresu Karlovy Vary - III. etapa

Monitoring rorýse obecného probíhal v době hnízdění, tj. od května 2012 do konce července 2012 formou přímého pozorování hnízdících párů na vhodných hnízdištích

Celkem bylo nalezeno na území Karlových Varů 80 nálezů s odhadovaným množstvím hnízdících párů 327 párů, na území ostatních obcí bylo potvrzeno 71 nálezů s odhadovaným množstvím 335 párů.

V rámci městské zástavby je nutné upozornit na poměrně těžkou determinaci tohoto druhu. Podobnost s vlaštovkou obecnou je u pozorujícího laika téměř totožná.

Jednotlivé nálezy hnízdících párů Apus apus byly na místě zaznamenány do mapovacích karet. Na místě nálezu byla zaznamenána lokalizace hnízdiště tj. objekt, jeho číslo popisné nebo evidenční, využití budovy, zjištěný počet hnízdících párů a popis hnízdiště.

Stručná charakteristika zkoumaného druhu

Český název: rorýs obecný

Vědecký název: Apus apus

Čeleď: rorýsovití - Apodidae

Tah: tažný, v ČR od začátku května do začátku srpna Hnízdiště: vysoké stavby, budky, skály

Věk: zpravidla 4 až 6 let

Potrava: převážně hmyz a pavouci, nejčastěji zástupci řádu dvoukřídlých a stejnokřídlých (mouchy, komáři, pakomáři, mšice), blanokřídlých a jepice.

Hnízdění: 1x ročně, květen - červenec. Rorýsi žijí v monogamii. Jejich partnerství je trvalé a ukončí je až smrt jednoho z nich. Hnízdo rorýsů je ploché a často postavené na horní ploše obvodové zdi pod střechou mezi trámy. Samice průměrně klade 2-3 protáhlá a zašpičatělá vejce s bílou, hladkou a matnou skořápkou. Inkubace: 18 - 20 dnů Hnízdní péče: 42 ač 43 dnů

Zákonná ochrana: zvláště chráněný druh podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhlášky č 395/1992 Sb., je zařazen do kategorie § 3 ohrožený druh.

2011

Realizace projektu "Zastavení poklesu biodiverzity ve VKP Louky pod Vladařem" financovananého z Operačního programu životního prostředí

V letech 2010 a 2011 realizovalo naše sdružení (ZO ČSOP Alter meles) projekt "Zastavení poklesu biodiverzity ve VKP Louky pod Vladařem" financovaný z Operačního programu životního prostředí, prioritní osy 6 - "Zlepšování stavu přírody a krajiny", oblast podpory 6.2 - "Podpora biodiverzity". Celkové náklady projektu činily 1.001.493,- Kč.

Zastavení poklesu biodiverzity ve VKP Louky pod Vladařem mělo za cíl zastavit postupnou sukcesi lokality keřovým a stromovým patrem z důvodu neobhospodařování lokality v průběhu minulých let. Cílem bylo zastavení úbytku početnosti zvláště chráněného druhu rostliny vstavače kukačky (obecného) - Orchis morio, dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb., zařazeného do kategorie silně ohrožený druh. Nutnost přikročení k aktivnímu managementu, jehož součástí byla obnova původního biotopu, byla dána především prudkým úbytkem početnosti tohoto druhu v rámci nejen této lokality, ale celého areálu rozšíření.

Do roku 2009 bylo území z velké části (cca 90 - 95%) zarostlé bujným keřovým patrem složeným z výmladků třešně ptačí (Prunus avium), hlohu (Crataegus spp.), slivoně trnky (Prunus spinosa) a růže šípkové (Rosa canina). V důsledku neobhospodařování luk pastvou a kosením došlo postupně k sukcesi keřového patra do takové míry, že bez rychlého a efektivního zásahu by došlo během 3 až 4 let k zániku lokality - jedné z mála v Karlovarském kraji s výskytem Orchis morio. Dle ústní informace Mgr. Vladimíra Melichara, vedoucího střediska AOPK Karlovy Vary, zde ještě v roce 1996 bylo zjištěno několik tisíc kvetoucích jedinců Orchis morio a tato lokalita byla považována za největší lokalitu výskytu výše uvedeného druhu v Karlovarském kraji. Během 12 let neobhospodařováním lokality došlo k úbytku druhu až na kritickou mez 298 ks kvetoucích jedinců v květnu 2008. Dokladem postupného úbytku je početnost druhu v roce 2005, kdy bylo na lokalitě nalezeno 357 kvetoucích jedinců. Prioritním zájmem v území je ochrana širokolistých suchých trávníků a na ně vázaných druhů rostlin. Intenzita zásahu a frekvence sečení lučního porostu byla navržena jako optimální řešení a to z důvodu agresivního zarůstání luk Prunus spinosou a to i po výřezu a seči. Ze zkušeností z uplynulých let se jako optimální jeví každoroční seč po dobu 3. let, kdy dochází k zabránění šíření slivoně trnky a ovsíku vyvýšeného, kteří jsou na lokalitě agresivním druhem.

Záměr byl rozdělen do dvou technologických sekcí, a to sekce výřezu keřového patra a sekce kosení lučního porostu. Při výřezu keřového patra bylo použito běžných technologických postupů s využitím motorových pil, křovinořezů. Veškerá dřevní hmota byla odvezena mimo lokalitu a seštěpkována. Použity byly biologicky odbouratelné pohonné hmoty a maziva. 


Vladař v pořadu Toulavá kamera

Poslední zářijový den roku 2011 probíhalo na území stolové hory Vladaře natáčení reportáže pro pořad České televize Toulavá kamera.

Obsahem reportáže jsou aktuální informace o průběhu archeologických prací na Vladaři, o historii Vladaře a o přírodních zajímavostech. Součástí je i zmínka práce našeho sdružení.


Slavnostní otevření vyhlídky na Chlumské hoře

Český svaz ochránců přírody společně se svým generálním partnerem, společností NET4GAS, s.r.o., a Střední lesnickou školou dnes slavnostně zpřístupnili novou lokalitu na Karlovarsku. Jedná se o vyhlídkový bod na Chlumské hoře nedaleko barokního městečka Manětína.

Vyhlídka na Chlumské hoře se nachází v nadmořské výšce cca 640 m. Převýšení lokality oproti okolní krajině je velmi výrazné, proto je tu také tak krásný výhled do kraje. Návštěvníci se tu mimo jiné mohou ode dneška seznámit s unikátní faunou a flórou přírodní rezervace, která se rozprostírá na svažitých stráních přímo pod vyhlídkou

Zájemci se mohou vydat na Chlumskou horu z Chlumu, vzdáleného cca 3 km, po zelené turistické značce, na kterou navazuje značená odbočka na vyhlídku. Ačkoli název kopce hovoří o "hoře" ve skutečnosti je na vrcholek sice nezpevněná, ale dobrá přístupová cesta, kterou zvládne např. rodina s menšími dětmi, kočárkem či cyklisté. Další možností je cesta zelená turistická značka z Manětína, která ale vede prudce do kopce a cesta je tu neudržovaná.

Samotná vyhlídka byla pro návštěvníky, turisty a milovníky přírody dlouhá léta takřka neznámá. Nyní je součástí vyhlídky příjemné posezení, z něhož lze sledovat krajinu Manětínska doslova z ptačí perspektivy, a informační panel."Tento projekt zcela naplňuje poselství našeho programu. Zpřístupnit lidem atraktivní formou přírodní místa, která jsou často v jejich bezprostřední blízkosti a o jejichž existenci neměli dříve ani tušení. Umožnit jim aby se o lokalitě dozvěděli nové a zajímavé informace, tak aby se jim příroda kolem nich stala bližší", uvedl Jan Nehoda ze společnosti NET4GAS.

Při troše štěstí a pozornosti lze spatřit i jeden z pokladů Chlumské hory - jeřáb manětínský. Tohoto křížence jeřábu dunajského a jeřábu břeku jinde na světě nepotkáte. Na první pohled ho lze poznat díky růžovým prášníkům v charakteristických bílých květech. K vzácným druhům rezervace patří také pupava obecná dlouholistá, třezalka horská, lilie zlatohlavá, medovník medůňkolistý, pupava Biebersteinova, hrachor lnolistý, česnek šedavý horský, skalník celokrajný, kruštík širokolistý, tolita lékařská, vemeník dvoulistý nebo jeřáb břek.

Zdejší lesy, kde se tento jeřáb vyskytuje, spravuje Střední lesnická škola ve Žluticích. Proto aktivity žlutické základní organizace ČSOP Alter meles probíhají v úzké spolupráci s touto školou.

Přijďte na poklidnou podzimní procházku a poodhalte kouzlo zdejší krajiny. Těšíme se na Vás!

Bližší informace:


Lucie Matulová

Kancelář Ústřední výkonné rady ČSOP tel.: 731 760 872

e-mail: info@csop.cz

Václav Lupínek

ZO ČSOP Alter Meles

tel.: 723 333 191

e-mail: lupinek@prirodakarlovarska.cz

Milan Řepka

Tiskový mluvčí NET4GAS

tel.: 739 537 461

e-mail: milan.repka@net4gas.cz

Realizováno ve spolupráci s NET4GAS, generálním partnerem ČSOP v rámci projektu Blíž přírodě.


Mapování výskytu mravenišť na Třebouňském vrchu - III. etapa

Cílem projektu bylo postupné domapování mravenišť na Třebouňském vrchu a monitoring již zmapovaných kolonií lesních mravenců.

Celkem bylo zmapováno 127 hnízd. Celkem se jedná o 27 nálezů Formica rufa, 75 nálezů Formica polyctena, 12 nálezů Formica pratensis, 1 nález Lasius platythorax, 1 nález Camponotus ligniperdis, 1 nález Myrmica scabrinodis, 6 nálezů Formica lemani, 1 nález Formica sanguinea, 1 nález Myrmica rubra a 1 nález Lasius niger. Na území Třebouňského vrchu bylo nalezeno celkem 60 mravenišť.

Malý počet mravenišť na druhé polovině Třebouňského vrchu je způsoben pravděpodobně několika faktory: vysoký sklon terénu (na 600 m převýšení 170m), mladé porosty z důvodu větrné kalamity (30 let), silné zabuřenění nových holin. Vzhledem k malému počtu výskytu rodu Formica bylo přistoupeno k mapování dalších druhů na území Karlovarského okresu.


Mapování výskytu rodu Triturus v okrese Karlovy Vary - II. etapa

Cílem projektu bylo mapování jedinců rodu Triturus na území Karlovy Vary se zřetelem na biotopy, které nebyly v roce 2008, 2009 a 2010 inventarizovány.

Hlavním předmětem mapování bylo mapování rodu Triturus na území okresu Karlovy Vary. V rámci inventarizace lokalit byl důraz kladen na zjištění přítomnosti čolků v biotopu. Při tomto mapování byli nalezeni i příslušníci ostatních rodů obojživelníků a proto byly zahrnuty do tohoto projektu. U snadno určitelných druhů, jako např. Bufo bufo, byla zvolena metoda vizuální, včetně počítání snůšek. U ostatních druhů byla volena metoda přímého odchytu pomocí podběráků. Pro přímou manipulaci s druhy chráněnými legislativním rámcem, byla naší organizaci udělena výjimka příslušným krajským úřadem a správou CHKO.

Na sledovaném území bylo celkem zjištěno:20 ks Rana temporaria11 ks Triturus vulgaris7 ks Rana lessonae4 ks Triturus alpestris4 ks Bombina bombina25 ks Bufo bufo4 x Triturus cristatus3 x Rana arvalis1x Hyla arborea1x Pelobates fuscus1x Bufo viridis Celkově bylo za rok 2008, 2009 a 2010 nalezeno 421 lokalit výskytu obojživelníků.


2010


Mapování endemitu jeřába manětínského a lýkovce jedovatého na Chlumské hoře

Cílem projektu bylo podrobné mapování Daphne mezereum a Sorbus rhodathera na území školního polesí SLŠ Žlutice s názvem "Chlumská hora". Cílem mapování bylo stanovení početní populace těchto druhů na území s důrazem na velmi podrobné mapování v okolí přírodní rezervace (nikoliv uvnitř).

Celkem bylo zmapováno 407 jedinců Sorbus rhodanthera a 64 ks Daphne mezereum. Výsledky mapování byly zaznamenány do excelové tabulky a do databázové aplikace AOPK. Průměrný průměr kmene byl 14 cm, u 24 ks bylo nalezeno poškození loupáním zvěří. Patrně z důvodu silného vlivu okusu na semenáčky Sorbus rhodanthera lze u dospělých jedinců pozorovat mnohokmenovatění - celkem 79 jedinců má dva nebo více hlavních kmenů. Daphne mezereum byl mapován pouze okrajově a to vzhledem k tomu, že výsledky programu biodiverzity byly známy až po opadu květů a semen a tak bylo mapování tohoto druhu velmi komplikované.


Mapování výskytu skorce vodního v povodí řeky Rolavy

Monitoring skorce vodního probíhal v době od května 2010 do začátku listopadu 2010 formou přímého pozorování jedinců na lokalitě tj. přímo na řece Rolavě. Pozorování bylo prováděno mysliveckým dalekohledem a to formou pochůzky kolem koryta řeky. Hlavním cílem mapování bylo rovněž snaha o nalezení hnízdiště skorce a to především pod mosty, lávkami a dřevěnými můstky.

Jednotlivé nálezy skorce vodního a posléze i konipase horského byly na místě zaznamenány do mapovacích karet. Na místě nálezu byla zaznamenána lokalizace hnízdiště pomocí GPS, popis biotopu a hnízdiště. Vzhledem k malému počtu nálezů byly všechny objekty vhodné pro umístění hnízdních položek zaznamenány pomocí GPS a popsány.

V rámci prokázání hnízdiště skorce vodního byla provedena inventarizace stavebních objektů na řece Rolavě a jejím přítoku "Černé vodě". Tyto objekty byly následně důkladně prohledány, zda se na jejich částech nenachází charakteristické hnízdo skorce.

Při mapování tak byly nalezeny celkem 4 hnízda skorce volního, z toho u objektu č. 007_2 jedno hnízdo použité v letošním roce. Mezi objekty 009 a 010 byl nalezen jeden pár skorce vodního hledající potravu v korytě řeky a jeden jedinec konipase horského.


Mapování ekologicky cenných lokalit

Ochrana přírody nevyžaduje pouze ochranu ve formě managementových zásahů proti nežádoucím vlivům, jako jsou křoviny, výskyt náletů a dřevin rostoucích mimo les a potlačení invazních a nepůvodních druhů na lokalitě, ale i ochranu prostřednictvím dlouhodobého plánování uvedených činností.

V průběhu celého roku jsme navštívili několik přírodně cenných lokalit s výskytem ohrožených nebo chráněných druhů rostlin. V průběhu mapování těchto lokalit jsme nalezli novou lokalitu velmi ohrožené orchideje vstavače bledého, mimo jiné jsme ověřili historický nález hvozdíku pyšného pravého na Bochovsku.

Dlouhodobým úkolem je rovněž aktualizace plánů péče o významné krajinné prvky Louky pod Vladařem, Mokřadů u Podlesí a Činovských luk a v neposlední řadě též ověření početnosti vstavače kukačky na vladařských loukách.


Budování a otevření naučné stezky Vladař

Cílem projektu bylo postupné rozšíření započaté naučné stezky Vladař vedoucí z osady Vladořice do osady Záhořice

V roce 2008 byla započata výstavba naučné stezky instalací 2 ks informačních panelů pojednávajících o VKP Louky pod Vladařem a Pozemkovém spolku Vladař, který formou nájemního vztahu pečuje o toto významné naleziště Orchis morio v Karlovarském kraji. Tyto infopanely byly pořízeny za podpory Ministerstva životního prostředí prostřednictvím programu "Místo pro přírodu". Cílem projektu v roce 2009 byla instalace dalších 7 ks dřevěných infopanelů s polaminovanou PVC deskou na téma přírodní rezervace Vladař, o soustavě NATURA 2000, o orcheologických nálezech, o husitství a dalších zajímavostech v okolí. Grafické zpracování odpovídá již vytvořeným infopanelům.

Infopanely byly v průběhu měsíce září instalovány u příjezdové komunikace vedoucí do osady Záhořice a dále na vrcholu Vladaře. Samotný vrch vladaře je poměrně navštěvované místo a to především z důvodu historického významu tohoto místa, ale též omezeným výhledem do okolí. V současné době existuje na vrcholu pouze jedna informační tabule, která se však věnuje pouze archeologickými výzkumy. Aktuálně objevená data zde však již chybí.

Téma a umístění infopanelů :

1) Vladařské louky2) Pozemkový spolek3) Naučná stezka Vladař4) PR Vladař5) Natura 2000 - lokalita Vladař6) Tajemství minulosti Vladaře7) Archeologické objevy na Vladaři8) Husitsví9) Zajímavá místa v okolí

Slavnostní otevření Naučné stezky Vladař proběhlo v sobotu 17. října 2009 v osadě Vladořice o účasti cca 25 návštěvníků. Malý počet návštěvníků byl způsoben špatným počasím a nízkou teplotou vzduchu. Po pochůzce stezkou čekalo na návštěvníky malé občerstvení.

Celkové náklady akce dosáhly částky 130.000,-


Mapování invazivních rostlin v roce 2009

Cílem projektu bylo postupné mapování těchto invazních druhů rostlin se zaměřením na lokality mimo velké vodoteče jako je např. řeka Ohře, Teplá. Mapování bylo rozděleno na několik etap tak, aby bylo možné zmapovat území jihu okresu Karlovy Vary ohraničené obcemi Chyše, Bečov nad Teplou a Karlovy Vary kdy došlo k překryvu do severní části Karlovarského okresu a do okresu Sokolov.

Cíle projektu:

1) Zmapování invazních druhů v terénu2) Zpracování údajů do databáze AOPK3) Jednání s vlastníky a orgány rostlinolékařské péče

Výstupy z projektu:1) Databáze výskytu invazních druhů2) Přehledně zpracovaná data, včetně zadání do databáze AOPK3) Návrhy dalších opatření u větších lokalit výskytu

Metody sledování:Sledování bylo prováděno formou vizuální se zaměřením na lokality poblíž komunikací, menších toků, ruderálních opuštěných stanovištích. V menší míře byl využit i rekognoskační let pro zjištění kůrovců pořádaný Mze kdy byla ověřena plošnost výskytu bolševníku velkolepého v katastru obce Otročín, kdy bylo konstatováno, že plocha zůstáva oproti roku 2008 plošně nezměněna.

Na sledovaném území bylo celkem zjištěno:

102 lokalit Reynoutria z toho:9 lokalit Reynoutria sachalinensis92 lokalit Reynoutria japonica1 lokalita Reynoutria bohemica

8 lokalit Heracleum mantegazzianum19 lokalit Impatiens glandulifera


Realizace plánu péče v PP Viklan 2007 a 2008

Za teplých zářijových dnů jsme na základě objednávky Krajského úřadu Karlovarského kraje realizovali v souladu s plánem péče o přírodní památku, managementové opatření v přírodní památce Viklan nedaleko obce Javorná ve střední části okresu Karlovy Vary.

Jedná se o žulový viklan na okraji lesa v blízkosti turistické stezky, který je v současnosti díky instalaci odpočívadla velmi často navštěvovaným místem. V současné době je stabilita uvedeného výtvoru natolik silná, že nehrozí jeho vychýlení z ložiska.

Převážná část prací spočívala v odstranění nevzhledných náletů dřevin v okolí a vyčištění lokality od civilizačních odpadů. Odstraněny byly také suché nebo poškozené stromy v okolí a celá lokalita byla důkladně posečena.


Podpora hnízdních možností ptactva v lesích 2008

Cílem projektu bylo vyčištění 100 ks budek vyvěšených v roce 2003 a instalace 100 ks (25 ks rehkovník, 25 ks šoupálkovníků a 100 ks sýkorovníků) na LHC Žlutice, revír Pila a Smrčiny. Instalace proběhla dne 9.11.2008, čištění 8.11.2008.


Záchranný transfer raka říčního

Na základě objednávky státního podniku Povodí Vltavy a výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněného druhu živočicha jsme v měsíci listopadu roku 2007 provedli záchranný transfer raka říčního z koryta řeky Střely. Důvodem transferu byla plánovaná údržba toku řeky Střely z důvodu odstranění povodňových škod spočívající ve vykácení nevhodně umístěných stromů u koryta řeky, odstranění trvalých překážek v toku a zpevnění koryta řeky.


Aktivity v oblasti památných stromů v letech 2007 až 2008

Velká část naší činnosti je směřována do oblasti vyhlašování a péče o památné stromy. V průběhu roku 2007 byla dokončena a aktualizována inventarizace památných stromů v územní působnosti Magistrátu města Karlovy Vary.

Inventarizace spočívala v kompletní lokalizaci památných stromů, posouzení jejich aktuálního zdravotního stavu a vypracování návrhu na jejich ošetření, případně návrhu vhodného legislativního řešení některých problémů, jako například zmenšení nebo zvětšení ochranných pásem památných stromů, novelizace rozhodnutí o vyhlášení památných stromů a umístění informačních tabulí.

Dále byly vypracovány návrhy na nové vyhlášení památných stromů, které budou po ukončení vegetační doby podávány na příslušné odbory ochrany přírody k posouzení.


Účast ve správních řízeních v roce 2007

Od března 2003 jsme účastníky správních řízení, týkajících se životního prostředí, v následujících obcích a úřadech:Krajský úřad Karlovarského kraje, Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, Bečov nad Teplou, Chodov u Bečova nad Teplou, Otročín, Krásné Údolí, Útvina, Toužim, Teplá, Bochov, Štědrá, Pšov, Žlutice, Čichalov, Verušičky, Vrbice, Chyše, Valeč v Čechách, Březová, Teplička, Kolová, Andělská Hora, Pila, Stanovice a Stružná. V průběhu roku 2007 byla působnost rozšířena o Vysokou Pec.

V rámci vyhlašování památných stromů a rušení jejich ochrany jsme dále přihlášeni u těchto městských úřadů: Aš, Cheb, Mariánské Lázně, Nejdek, Ostrov, Horní Slavkov, Chodov, Kraslice, Kynšperk nad Ohří, Loket a Sokolov.

Za celý rok 2007 jsme se zúčastnili celkem 56 správních řízení, z toho 52x ve věci kácení dřevin rostoucích mimo les a 4x udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněného živočicha nebo rostliny. V jednom případě bylo podáno odvolání proti rozhodnutí ze strany žadatele k zamítnutému kácení, 1x ze strany naší organizace. Celkem jsme požádali 8x o poskytnutí informace dle zákona o právu na informace o životním prostředí.


Zelená stezka Zlatý list

Likvidace skládek

studánky

Položka
Položka
Položka