Plavun puciva (Lycopodium annotinum L.)
Čeleď
Plavuňovité (Lycopodiaceae)
Popis
Habitat
Plavuň pučivá je typickým zástupcem boreálních a horských jehličnatých lesů. Preferuje zastíněná stanoviště s vyšší vzdušnou vlhkostí a mírně kyselým podložím, nejčastěji rašelinné smrčiny, podmáčené lesy, okraje rašelinišť a balvanité sutě. Roste v humusových až podzolovaných půdách s dostatkem organické hmoty. Ve vyšších polohách se vyskytuje hojněji než v nížinách.
Vzrůst
Jedná se o vytrvalou plazivou výtrusnou rostlinu dorůstající délky výhonů zpravidla 30–100 cm, s charakteristickým výrazným horizontálním větvením. Hlavní lodyha je dřevnatějící, přímá až vystoupavá s hustým obrostem listů. Z horizontálních plazivých prýtů vyrůstají četné vzpřímené sekundární větve.
Listy
Listy (mikrofyly) jsou drobné, jehlicovité, přitisklé nebo odstálé, na průřezu úzce trojúhelníkovité. Vyznačují se pichlavým zakončením, bývají 5–7 mm dlouhé. Listy jsou hustě spirálovitě uspořádané a dávají rostlině typický "jehličnatý" vzhled.
Květy a jiné znaky
Plavuň pučivá neprodukuje květy v pravém slova smyslu – je výtrusná rostlina. Výtrusy se tvoří v klasech (strobilech), které jsou štíhlé, jednotlivé a vyrůstají koncem vzpřímených prýtů. Výtrusné klasy jsou válcovité, 2–4 cm dlouhé, na bázi ostře ohraničené od sterilní části prýtu. Výtrusy dozrávají koncem léta.
Doba "květu" (výtrusu)
Výtrusy se vyvíjejí během letních měsíců a dozrávají obvykle od července do září. V tomto období jsou výtrusné klasy patrné a snadno určitelné.
Léčivé účinky
Dříve byla plavuň pučivá, podobně jako příbuzná plavuň vidlačka, využívána v lidovém léčitelství. Výtrusný prášek sloužil k zasypávání ran a jako součást pudrů pro zamezení vlhnutí pokožky. Dnes se využívání omezuje spíše na farmaceutické technologie (např. jako kluzné činidlo při tabletování), nikoli jako léčivo. Sbírání rostlin v přírodě je nežádoucí, protože jde o druh ekologicky významný a místy vzácný.
Zákonná ochrana
Plavuň pučivá je v ČR řazena mezi ohrožené druhy (kategorie C3) a těší se zvláštní ochraně podle § 3 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. To znamená, že je zakázáno ji úmyslně sbírat, poškodit nebo narušovat její přirozené prostředí.
Rozšíření
Plavuň pučivá má rozsáhlý areál výskytu v chladnějších oblastech Eurasie a Severní Ameriky. V Evropě je rozšířena v boreální zóně a horských oblastech od Pyrenejí přes Alpy až po Skandinávii a Rusko.
Rozšíření v ČR
Na území Česka se vyskytuje především ve vyšších polohách. Významné populace najdeme v Šumavě, Krkonoších, Jeseníkách, Krušných horách, Českém lese, Jizerských horách a méně hojně v Českomoravské vrchovině. Lokálně může sestupovat i do podhorských poloh.
Rozšíření na Karlovarsku (ověřené lokality za posledních 10 let)
V Karlovarském kraji je plavuň pučivá pravidelným prvkem jehličnatých lesů Krušných hor a Slavkovského lesa. Ověřené lokality z posledních 10 let zahrnují např.:
rašelinné smrčiny u Rolavy,
prameniště nad Perninkem,
lesní komplexy v okolí Abertam,
území v okolí Kladské (Slavkovský les).
Tyto populace jsou stabilní a v některých místech poměrně početné.
Biotop
Rostlina osidluje především vlhké až podmáčené smrčiny, rašeliniště, horské březiny, případně okraje pramenišť a balvanitá místa s dostatkem stínu. Často se vyskytuje ve společenstvech svazu Vaccinio-Piceion a v přechodných rašelinných lesích.
Záměny (rozlišovací znaky mezi podobnými druhy)
Možné záměny mohou nastat s plavuní vidlačkou (Lycopodium clavatum).
Rozlišovací znaky:
Plavuň vidlačka: má výrazně vidličnatě větvené výhony a klas je oddělen dlouhou stopkou, listy jsou kratší, méně pichlavé.
Zajímavosti o druhu
Plavuň pučivá je jedním z reliktních druhů, které přetrvaly od doby ledové v našich horských oblastech.
Výtrusy jsou velmi jemné a hořlavé – dříve se používaly jako tzv. lycopodium powder při výrobě pyrotechniky a bleskových efektů (například k ohnivým kulisám v divadle).
Rostlina roste extrémně pomalu, její plazivé výběžky mohou přirůstat jen o několik centimetrů ročně.
V některých oblastech Evropy je považována za indikátor dobře zachovalých přirozených lesů.
V minulosti se plavuň pučivá sbírala ve velkém pro potřeby lékárnictví, což vedlo k jejímu ústupu na řadě lokalit.