Porostlice mnohotvárná (Marchantia polymorpha)

08.07.2025

Čeleď
Porostlice mnohotvárná náleží do čeledi porostnicovité (Marchantiaceae), která zahrnuje typické představitele játrovek s dobře vyvinutým lupenitým stélkem a výraznými pohlavními orgány nesenými na stopkách.

Popis

Habitat
Porostlice mnohotvárná je kosmopolitní druh vázaný na vlhká a stinná stanoviště. Roste nejčastěji na substrátech bohatých na dusík – na březích potoků, vlhkých půdách v lužních lesích, ve vlhkých příkopech, podél cest, na vlhké půdě zahrad a polních kultur, ale rovněž na antropogenních stanovištích jako vlhké zdi, základy budov nebo stinné skleníky.

Vzrůst
Jedná se o větší lupenitou játrovku s dobře vyvinutým stélkem, dosahujícím délky obvykle 2–10 cm a šířky 0,5–2 cm. Stélka je plochá, rozprostřená, dvoustranně souměrná, s výraznou středovou osou a komůrkovitým povrchem.

Listy
Pravé listy v botanickém smyslu u porostlice chybí, vegetativní tělo je tvořeno lupenitou stélkou. Na horní straně jsou patrné polygonální komůrky s póry a na spodní straně vyrůstají rhizoidy a šupiny, jimiž se rostlina přichytává k substrátu a přijímá vodu.

Květy a jiné znaky
Porostlice mnohotvárná netvoří květy – rozmnožuje se pohlavně prostřednictvím gametangií a nepohlavně pomocí rozmnožovacích tělísek (gem). Samčí orgány (anteridiové štítky) jsou neseny na stopkách zakončených diskovitým útvarem s paprsčitě uspořádanými komůrkami. Samičí orgány (archegoniové štítky) vyrůstají na výrazněji stopkatých deštníkovitých útvarech s laloky převislými po oplodnění. Velmi nápadné jsou pohárovité gemální pohárky na svrchní straně stélky – uvnitř se tvoří drobné klonální útvary, gemmy, které vypadávají a slouží k vegetativnímu rozmnožování.

Doba "květu" (tvorby rozmnožovacích orgánů)
Pohlavní orgány se u porostlice zpravidla vyvíjejí od jara do pozdního léta, zejména v období s vyšší vzdušnou vlhkostí. Gemmy se však tvoří prakticky celoročně, pokud je rostlina ve vlhkém mikroklimatu.

Léčivé účinky
Porostlice mnohotvárná je tradičně využívána v lidovém léčitelství zejména pro dezinfekční a diuretické účinky. Sušená stélka byla přikládána na špatně se hojící rány a v některých oblastech byla používána k léčbě onemocnění jater (odtud pochází i staré lidové názvy). V současné medicíně se však její využití omezuje spíše na experimentální studium antimikrobiálních látek (marchantiny).

Zákonná ochrana
Porostlice mnohotvárná není v České republice chráněna žádným zvláštním právním předpisem, protože jde o hojný, široce rozšířený druh s vysokou ekologickou tolerancí.

Rozšíření
Tento druh je prakticky kosmopolitní. Vyskytuje se v mírném pásmu Evropy, Asie, Severní i Jižní Ameriky a byl zavlečen také do Austrálie a na Nový Zéland. Upřednostňuje stanoviště s trvale vyšší vlhkostí a často sekundární plochy s narušeným povrchem půdy.

Rozšíření v ČR
V České republice patří mezi nejběžnější játrovky. Je rozšířena od nížin až do horských poloh. Nalézáme ji hojně prakticky na celém území republiky – v lužních lesích, prameništích, podél potoků, v zahradách i na antropogenních stanovištích.

    Biotop
    Preferuje vlhká, mírně kyselá stanoviště s omezenou konkurencí vyšších cévnatých rostlin. Často kolonizuje narušené půdy a vlhké povrchy, od břehů potoků po antropogenní substráty (beton, cihly, vlhké stěny).

    Záměny (rozdíly od podobných druhů)
    Porostlice mnohotvárná je díky typické stavbě snadno poznatelná, přesto ji lze zaměnit za jiné lupenité játrovky:

    • Reboulia hemisphaerica – stélka je menší a na rubu s červenavými šupinami, chybí výrazné gemální pohárky.

    • Lunularia cruciata – má srpovitě vykrojené pohárky (ve tvaru půlměsíce) a menší stélku, obvykle na místech silně ovlivněných člověkem.

    • Conocephalum conicum – stélka širší, s aromatickou vůní při rozemnutí, na povrchu se síťovitou kresbou bez pohárků.

    Zajímavosti o druhu
    Porostlice mnohotvárná je modelovým druhem v bryologickém výzkumu – její genom byl kompletně sekvenován a slouží k výzkumu evoluce rostlin. V mikrobiologii je cenná pro schopnost produkce antimikrobiálních sloučenin, které chrání rostlinu proti plísním a bakteriím. V minulosti se věřilo, že tvarem připomíná játra, což se odrazilo i v tradiční doktríně signatur, podle níž byla používána při léčbě jaterních nemocí. Porostlice má značnou regenerační schopnost – i drobný úlomek stélky je schopen obnovit celou rostlinu.