Klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos L.)
Čeleď
Klikva bahenní náleží do čeledi vřesovcovitých (Ericaceae), která zahrnuje řadu acidofilních keříků a polokeřů vázaných na kyselé substráty, rašeliniště a vřesoviště.
Popis
Habitat
Klikva bahenní je striktně vázána na oligotrofní rašeliniště, zejména vrchoviště a přechodová rašeliniště, výjimečně se vyskytuje i na okrajích rašelinných jezírek. Preferuje silně kyselá stanoviště s vysokou hladinou podzemní vody, často v mozaice s rašeliníky (Sphagnum spp.), rosnatkami (Drosera spp.) a dalšími specializovanými druhy.
Vzrůst
Jedná se o drobný, plazivý polokeřík dorůstající délky výhonů až kolem 50 cm, avšak nad substrátem se zvedá jen několik centimetrů. Větvičky jsou tenké, jemně chlupaté nebo lysé, načervenalé až nahnědlé.
Listy
Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, drobné, eliptické až úzce vejčité, obvykle 5–10 mm dlouhé, kožovité, na okrajích slabě podvinuté. Horní strana listu je tmavozelená, lesklá, spodní bělavě ojíněná.
Květy
Květy jsou nápadné svým tvarem i barvou – převislé, jednotlivé či po 2–4 v úžlabních hroznech na dlouhých stopkách. Kalich je nenápadný, koruna hluboce čtyřcípá, zvonkovitá, růžová až červenavě růžová. Tyčinky mají výrazné rohovité přívěsky. Rozkvétají v pozdním jaru a počátkem léta.
Plody
Plodem je kulovitá bobule o průměru 7–10 mm, růžově červená až červená, šťavnatá a kyselá, dozrávající v pozdním létě.
Doba květu
Obvykle kvete od května do července, v závislosti na nadmořské výšce a mikroklimatu rašeliniště.
Léčivé účinky
Plody klikvy obsahují organické kyseliny (zejména kyselinu benzoovou, citrónovou a jablečnou), vitamín C a flavonoidy. Tradičně jsou ceněny jako prostředek podporující dezinfekci močových cest a prevenci infekcí (antibakteriální účinky), dále jako doplněk při nedostatku vitamínu C. V lidovém léčitelství byly užívány i proti horečkám a jako mírně projímavý prostředek. V současnosti se používá podobně jako severoamerická klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon), i když má plody menší a méně sladké.
Zákonná ochrana
Klikva bahenní není v České republice aktuálně vedena jako zvláště chráněný druh podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ani není zařazena v CITES. Nicméně je uváděna v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich, 2012) v kategorii C4a – druh vyžadující další pozornost vzhledem k úbytku vhodných biotopů. V některých chráněných územích (národní přírodní rezervace a přírodní rezervace s rašeliništi) je chráněna z titulu ochrany celého ekosystému.
Rozšíření
Druh má rozsáhlý cirkumboreální areál – roste v severní Evropě, Asii i Severní Americe. V Evropě zasahuje od Britských ostrovů přes Skandinávii, Pobaltí a střední Evropu až po severní Balkán. V Alpách stoupá až do subalpínského pásma.
Rozšíření v ČR
Klikva bahenní se vyskytuje roztroušeně v chladnějších oblastech Čech a Moravy, především na rašeliništích Šumavy, v Krušných horách, Krkonoších a na Českomoravské vrchovině. Ojediněle se nachází i v rašelinných enklávách středních a východních Čech. Populace jsou často malé a izolované.
Rozšíření na Karlovarsku (ověřené lokality za posledních 10 let)
Na Karlovarsku je výskyt dlouhodobě doložen zejména v rašeliništích Slavkovského lesa a Krušných hor. Ověřené lokality z posledních 10 let zahrnují například NPR Božídarské rašeliniště, NPP Rolavská vrchoviště, PR Upolínová louka pod Křížky a některé další menší rašelinné enklávy v CHKO Slavkovský les. Monitoring potvrdil stabilní, byť nepočetné populace.
Biotop
Oligotrofní vrchoviště a přechodová rašeliniště na kyselých podkladech s vysokou hladinou spodní vody, rašeliníky, bez eutrofizace a silného narušení. Biotop vyžaduje stabilní vodní režim a minimální disturbanci.
Záměny
Klikva bahenní může být zaměněna především s příbuznou klikvou velkoplodou (Vaccinium macrocarpon), která je pěstována zejména v Severní Americe a ojediněle i v Evropě. Ta se odlišuje většími plody (až 20 mm), mohutnějšími lodyhami a širšími listy (do 15 mm délky). Od brusinky (Vaccinium vitis-idaea) se klikva liší plazivým růstem, tenkými nitkovitými větévkami a převislými růžovými květy. Brusinka má vzpřímené větvičky, listy širší a tužší s charakteristickým tečkováním na spodní straně.
Zajímavosti o druhu
Klikva bahenní je indikátorem ekologicky cenných rašeliništních stanovišť. Její bobule byly v minulosti významnou potravou v oblastech s omezenými možnostmi pěstování ovoce. Plody se sbíraly pro přímý konzum i konzervaci. Díky vysokému obsahu kyseliny benzoové mají přirozené antiseptické vlastnosti a vydrží dlouho čerstvé. V severských zemích patří i dnes ke kulinárním specialitám. V ekosystému rašelinišť přispívá k biodiverzitě a stabilitě společenstev spolu s rosnatkami, suchopýry a rašeliníky.