Chrastavec rolní (Knautia arvensis)
Čeleď
Chrastavec rolní náleží do čeledi zimolezovité (Caprifoliaceae), dříve byl řazen do čeledi štětkovité (Dipsacaceae), která byla v moderních systémech taxonomicky začleněna jako podčeleď do zimolezovitých. Rod Knautia zahrnuje více druhů chrastavců s obdobnou morfologií, odlišujících se především tvarem listů a velikostí úborů.
Popis
Habitat
Chrastavec rolní je typickým zástupcem teplomilných až mezofilních stanovišť. Preferuje výslunné louky, okraje cest, mezofilní trávníky, pastviny, úhory a světlé křoviny. Často roste na suchých a humózních půdách bohatých na živiny, zejména v mírně zásaditých nebo neutrálních podmínkách.
Vzrůst
Vytrvalá bylina dorůstající výšky 30–100 cm. Oddenek je krátký, přecházející do silného kořene. Lodyha je přímá, jednoduchá nebo v horní části chudě větvená, drsně chlupatá, s četnými řídce postavenými listy.
Listy
Dolní listy jsou v růžici, podlouhle obvejčité až eliptické, celistvé a dlouze řapíkaté. Lodyžní listy jsou vstřícné, přisedlé, peřenosečné, s 2–4 páry postranních segmentů a větším koncovým úkrojkem. Čepele i řapíky jsou drsně chlupaté.
Květenství a květ
Květenstvím je stopkatý hlávkovitý úbor průměru 2–4 cm, s polokulovitým až ploše vyklenutým terčem. Okrajové květy jsou nápadně větší, s delší korunní trubkou a čtyřlaločným okrajem. Barva koruny přechází od světle fialové přes lila až po růžovou, vzácně bělavou. Kalich se přeměňuje v tzv. kalichové štětiny, které po dozrání nažek zůstávají přetrvávající a napomáhají šíření.
Doba květu
Období kvetení je poměrně dlouhé, obvykle od června do září, někdy až do října v teplejších oblastech a v příznivých letech.
Léčivé účinky
V lidovém léčitelství byl chrastavec využíván především jako prostředek podporující látkovou výměnu a odvodnění organismu. Obsahuje třísloviny a hořčiny, někdy bývá uváděn i mírný protizánětlivý a dezinfekční účinek při vnějším použití ve formě obkladů na špatně se hojící rány. Dnes má význam spíše okrajový, zejména jako součást tradičních bylinných směsí.
Zákonná ochrana
Chrastavec rolní není zvláště chráněným druhem podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ani není zahrnut do příloh CITES. Nefiguruje v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR jako ohrožený druh. Vzhledem k jeho hojnosti není považován za ohrožený taxon.
Rozšíření
Celkové rozšíření
Druh je široce rozšířený v celé Evropě s výjimkou nejsevernějších oblastí Skandinávie. Vyskytuje se i v západní Asii a místy zasahuje do mírného pásma západní Sibiře. Patří mezi běžné prvky eurasijské flóry.
Rozšíření v České republice
Na území ČR je rozšířen hojně od nížin až do podhorských poloh, s optimem výskytu v teplejších oblastech pahorkatin a nižších polohách středních Čech, jižní Moravy a Polabí. V horách stoupá přibližně do nadmořské výšky 800–900 m.
Rozšíření na Karlovarsku (ověřené lokality za posledních 10 let)
Na Karlovarsku je chrastavec rolní hojně rozšířen zejména v okolí Ohře (okolí Lokte, Kynšperka), na výslunných mezích a v travnatých lemech v okolí Karlových Varů, v Doupovských horách na okrajích pastvin a v mírně výše položených polohách Slavkovského lesa. Ověřené recentní nálezy pocházejí z údolí Ohře u Dubiny, okraje louky pod Hartenštejnem, stepní stanoviště u Kadaně a okolí Bochova.
Biotop
Preferuje světlé, výslunné, sušší až mírně vlhké travní porosty, okraje cest a mezí, pastviny a opuštěné úhory. Často se uplatňuje na antropogenních stanovištích jako jsou násypy, železniční svahy a ruderální plochy. Preferuje hlinité až jílovité půdy s dostatkem vápníku a vyšším obsahem živin.
Záměny
Chrastavec rolní může být zaměněn především s chrastavcem lesním (Knautia dipsacifolia), který se odlišuje zejména ekologicky – roste v mezofilních až vlhčích luzích a lesních lemech. Rozlišovacím znakem je velikost úborů – chrastavec lesní má úbory menší a více kulovité, lodyha bývá často olistěna až k vrcholu a listy jsou méně výrazně peřenosečné. Další podobný druh je chrastavec počerný (Knautia drymeia), který se liší tmavším odstínem květů a širšími listy.
Zajímavosti o druhu
Chrastavec rolní je významnou nektarodárnou rostlinou, kterou hojně navštěvují motýli (zejména modrásci, babočky, perleťovci) a včely. V travních porostech má i hodnotu pastevní. V minulosti se chrastavec vyséval do květnatých luk jako zkrášlující prvek. Ve floristických úpravách je oblíbený pro dlouhou dobu kvetení. Z hlediska vegetace je diagnostickým druhem svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, tedy suchých a polostepních trávníků, kde tvoří stabilní složku bylinného patra.