Řebříček obecný (Achillea millefolium L.)

Čeleď

Řebříček obecný náleží do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), rozsáhlé čeledi zahrnující množství významných bylin i dřevin, charakteristické především úbory složenými z drobných kvítků.

Popis

Habitat

Řebříček obecný je rostlina mimořádně přizpůsobivá. Osidluje široké spektrum stanovišť od sušších luk, pastvin, mezí, travnatých okrajů polí až po narušené ruderalní plochy, náspy a okraje komunikací. Preferuje půdy mírně zásadité až neutrální, na živiny spíše bohaté, dobře propustné. V horských oblastech stoupá až k horní hranici lesa, ačkoli tam bývá méně hojný.

Vzrůst

Vytrvalá, vysoce proměnlivá bylina s vícehlavým plazivým oddenkem, z něhož každoročně vyrůstají přímé, tuhým stonkem nesené lodyhy vysoké obvykle 30–70 cm. Lodyha je jemně rýhovaná, někdy mírně chlupatá, často načervenalá.

Listy

Listy jsou střídavé, přisedlé až krátce řapíkaté, dvakrát až třikrát peřenosečné, úkrojky čárkovité, jemně špičaté, s celkovým vzhledem připomínajícím jemné peří – odtud české jméno "řebříček". Povrch listů je chlupatý a obsahuje silice se specifickou aromatickou vůní.

Květy

Úbory jsou drobné, průměrné velikosti 3–5 mm, složené z pěti paprskujících bílých (výjimečně narůžovělých) jazykovitých květů na okraji a mnoha žlutavých trubkovitých květů uprostřed. Úbory jsou uspořádány v husté, ploché, chocholíkovité latě na koncích lodyh. Zákrov je polokulovitý, s více řadami zelených listenů lemovaných blanitým okrajem.

Jiné znaky

Řebříček je charakteristický silnou aromatickou vůní a hořce kořenitou chutí. Celá rostlina obsahuje vysoký podíl silic a flavonoidů, je tedy snadno rozpoznatelná nejen vzhledem, ale i čichem.

Doba květu

Období květu začíná již koncem května a pokračuje až do září. Nejhojněji kvete v červnu a červenci.

Léčivé účinky

Řebříček obecný je významnou léčivou rostlinou využívanou od starověku. Obsahuje silice (zejména chamazulen, cineol), třísloviny, flavonoidy, hořčiny a kyselinu salicylovou. Působí protizánětlivě, podporuje trávení, zmírňuje nadýmání, má spasmolytické účinky a podporuje hojení ran. Vnitřně se používá při žaludečních a žlučníkových potížích, nepravidelné menstruaci a zánětech sliznic, zevně při omývání ran, hemoroidů a ekzémů. U citlivých osob může způsobit alergické reakce.

Zákonná ochrana

Řebříček obecný není chráněn zákonem o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.), nenáleží ani do příloh úmluvy CITES. Není uveden jako ohrožený ani na Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Patří k běžným a hojně rozšířeným druhům.

Rozšíření

Druh má rozsáhlý areál pokrývající téměř celou Evropu, mírné a subarktického pásy Asie i Severní Ameriku. V mnoha oblastech byl zavlečen a zdomácněl. V Evropě je považován za původní téměř všude.

Rozšíření v ČR

V České republice patří k běžným druhům prakticky od nížin po horské oblasti. Nejvíce se vyskytuje v kulturní krajině, na pastvinách, v travnatých společenstvech i podél cest.

Rozšíření na Karlovarsku (ověřené lokality za posledních 10 let)

V Karlovarském kraji je hojně rozšířen.

Biotop

Suché až mezofilní louky, okraje polí, meze, úhory, travnaté stráně, náspy a ruderální stanoviště. Dobře snáší pravidelné sečení, což přispívá k jeho šíření v kulturní krajině.

Záměny

Řebříček obecný je zaměnitelný s jinými zástupci rodu Achillea, zejména s méně běžným řebříčkem bertrámem (Achillea ptarmica), který má avšak širší, celistvé listy, větší úbory s čistě bílými, výraznějšími jazykovitými květy a preferuje vlhčí biotopy. Další možnou záměnou je řebříček tužebníkovitý (Achillea filipendulina), který má výrazně žluté úbory. Při určování je klíčový tvar a členění listů (peřenosečné s úzkými úkrojky), bílý květ a typická aroma.

Zajímavosti o druhu

Název rodu Achillea odkazuje k bájnému Achillovi, který podle legendy používal řebříček k ošetřování ran svých bojovníků během trojské války. Druhové jméno "millefolium" znamená "tisícilistý" a poukazuje na velmi jemné členění listů. Rostlina je významnou medonosnou i nektarodárnou bylinou, přitahující řadu druhů hmyzu. V lidové tradici měl řebříček ochranný význam, věřilo se, že sušené kytice odhánějí zlé síly. V minulosti byl také používán při barvení tkanin na zelenožluté odstíny.