Kručinka barvířská (Genista tinctoria L.)
Čeleď
Fabaceae (bobovité) – čeleď zahrnující široké spektrum bylin, keřů i stromů s charakteristickými motýlovitými květy a schopností vázat vzdušný dusík pomocí symbiotických bakterií rodu Rhizobium.
Popis
Habitat
Kručinka barvířská je typická světlomilná polokeřovitá rostlina, která preferuje suchá až mírně vlhká stanoviště s dostatkem slunečního svitu. Roste na travnatých stráních, lesních lemech, vřesovištích, na okrajích pastvin a v řídkých křovinatých porostech. Dobře snáší písčité, štěrkovité i lehce kamenité substráty s mírně kyselou až neutrální reakcí. Často se vyskytuje na antropogenně ovlivněných stanovištích (náspy, okraje cest), kde konkurenční tlak ostatní vegetace není tak vysoký.
Vzrůst
Polokeř dorůstající výšky zpravidla 30–60 cm, výjimečně až k 80 cm. Lodyhy jsou přímé, tuhé, hustě větvené, zejména v horní části, s nápadnou zelenou barvou. Starší části rostliny dřevnatí.
Listy
Listy jsou střídavé, podlouhle obvejčité až eliptické, celokrajné, krátce řapíkaté, na líci tmavě zelené a lesklé, na rubu světlejší. Velikost listů kolísá v rozmezí 2–3 cm délky a 0,4–0,8 cm šířky. Listy jsou jednoduše uspořádané, bez palistů.
Květy a jiné znaky
Květy jsou typicky motýlovité, jasně žluté, uspořádané v hustých koncových hroznech až 10 cm dlouhých. Koruna je tvořena pěti lístky, přičemž pavéza je široká, podlouhle okrouhlá a zářivě žlutá. Kalich je dvoupyský, pýřitý. Květy jsou medonosné a lákají opylující hmyz, především čmeláky a včely.
Plodem je úzký luskovitý struk, asi 2–3 cm dlouhý, s několika tmavými semeny. Po dozrání se lusk otevírá dvěma chlopněmi.
Doba květu
Obvykle kvete od června do srpna, v teplejších lokalitách již od konce května. Květy se objevují postupně, což prodlužuje dobu atraktivity pro opylovače.
Léčivé účinky
Rostlina byla tradičně využívána zejména jako močopudný prostředek a k podpoře funkce jater a žlučníku. Obsahuje flavonoidy (např. genistein), alkaloidy, třísloviny a žlutá barviva (luteolin). Droga (Herba Genistae) se užívala ve formě nálevů nebo odvarů, především při revmatismu, otocích a některých kožních potížích. Je však třeba opatrnosti – v nadměrném množství může působit toxicky.
Zákonná ochrana
Kručinka barvířská není v České republice chráněna žádným zvláštním právním předpisem (není zařazena mezi chráněné druhy podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Rovněž není uvedena na seznamu CITES ani v Červeném seznamu ohrožených druhů ČR jako druh ohrožený či kriticky ohrožený. Vzhledem k úbytku vhodných stanovišť (zarůstání, eutrofizace) však místy mizí.
Rozšíření
Druh je rozšířen v téměř celé Evropě, na sever zasahuje po jižní Skandinávii, na východ po Ural. V Asii roste v mírném pásu až k Altaji. V jižní Evropě se vyskytuje převážně v horských oblastech. V ČR je dosti rozšířený od nížin po pahorkatiny.
Rozšíření v ČR
V České republice se vyskytuje roztroušeně až hojně, především v teplejších oblastech (Polabí, Morava, jižní Čechy), méně v podhorských regionech. Lokálně je její výskyt spjat s vřesovišti a sekundárními trávníky na písčitých půdách.
Rozšíření na Karlovarsku (ověřené lokality za posledních 10 let)
V Karlovarském kraji je druh zaznamenán především na výslunných stanovištích v okolí Sokolova (např. Pískovny u Svatavy), v okolí Chodova a v pásu mezi Karlovými Vary a Ostrovem. Výskyty bývají však spíše ostrůvkovité a početnější populace nejsou příliš časté. Aktuální monitoring potvrdil několik stabilních lokalit na území přírodních rezervací a chráněných území s písčitými podklady.
Biotop
Suché trávníky, písčiny, vřesoviště, okraje světlých lesů a křovin, mezofilní a xerotermní stanoviště s dobrým osluněním. Preferuje oligotrofní až mírně eutrofní půdy.
Záměny
Může být zaměňována zejména s následujícími druhy:
Kručinka německá (Genista germanica) – má výrazně ostnité větévky a trny, listy jsou drobnější a hustěji uspořádané. Kručinka barvířská trny netvoří.
Kručinka křovitá (Genista sagittalis) – menší vzrůst, poléhavý habitus, křídlaté lodyhy. U kručinky barvířské jsou lodyhy kulaté až hranaté, přímé.
Janovec metlatý (Cytisus scoparius) – vyšší keřovitý vzrůst, větší květy a trojčetné listy na mladých větévkách, zatímco kručinka barvířská má listy jednoduché.
Zajímavosti o druhu
Kručinka barvířská byla ve středověku i novověku hojně pěstována jako zdroj žlutého barviva pro textilnictví. Luteolin obsažený v nadzemních částech poskytuje intenzivní sytě žlutý odstín. Rostlina patří mezi významné včelařské druhy – je medonosná a podporuje biodiverzitu opylovačů. V lidovém léčitelství byla nazývána též "barvířská metlice" nebo "žlutá metla". Díky své odolnosti a schopnosti zpevňovat půdy se využívala při rekultivacích a stabilizaci písčitých ploch.