vranec jedlový - Huperzia selago L.

Čeleď

Vranečkovité (Lycopodiaceae)

Vranec jedlový patří do čeledi vranečkovitých, což je vývojově starobylá skupina cévnatých rostlin, jež náleží mezi výtrusné rostliny s charakteristickými sporofyly a plazivými či přímými lodyhami.

Popis

Habitat

Vranec jedlový je typickým druhem boreálních a subalpínských oblastí. Upřednostňuje rašelinné smrčiny, kyselé borové lesy, horské bory, sutě, vlhká vřesoviště, přechodná rašeliniště a často i rozvolněné alpínské trávníky. Je vázán na kyselé, humózní, vlhké až podmáčené, zpravidla chudé substráty.

Vzrůst

Jedná se o nízkou, vždyzelenou, vytrvalou rostlinu s přímými lodyhami, které jsou jednoduché nebo rozvolněně větvené. Lodyhy vyrůstají z krátkého, vícehlavého oddenku, obvykle v trsech.

Listy

Listy (mikrofyly) jsou hustě střechovitě uspořádány kolem lodyhy, přisedlé, úzce trojúhelníkovité až kopinaté, na konci špičaté a pichlavé, s drobnou střední žilkou. Na rozdíl od jiných vranečků nejsou výtrusnicové klasy od lodyhy výrazně odděleny a nesou výtrusnice přímo v paždí listů.

Květ

Vraneč jedlový neprodukuje pravé květy – rozmnožuje se výtrusy, které vznikají ve výtrusnicích umístěných na sporofylech.

Jiné znaky

Rostlina má charakteristickou stavbu s pravidelně uspořádanými, šupinovitými listy připomínajícími větvičky mladých jehličnanů, odtud název "jedlový". Výtrusy dozrávají na přelomu léta a podzimu.

Doba výtrusnosti

Výtrusy zrají nejčastěji od července do září, v závislosti na nadmořské výšce a lokálních podmínkách.

Léčivé účinky

Vraneč jedlový obsahuje alkaloidy (např. huperzin A), které jsou předmětem farmakologického výzkumu zejména pro potenciální účinky na nervovou soustavu (inhibice acetylcholinesterázy, hypotetické využití u Alzheimerovy choroby). V lidovém léčitelství se v minulosti používal především jako močopudný a projímavý prostředek. Z důvodu obsahu potenciálně toxických látek se však jeho používání nedoporučuje.

Zákonná ochrana

Vranec jedlový je v České republice chráněn zákonem jako silně ohrožený druh (§ 48 zákona č. 114/1992 Sb., vyhláška č. 395/1992 Sb.). Je také uveden na Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR v kategorii C2 – silně ohrožený taxon. Na seznamu CITES veden není.

Rozšíření

Celkové rozšíření

Vranec jedlový je circumboreální druh – vyskytuje se v chladnějších oblastech Evropy, Asie i Severní Ameriky. V Evropě zasahuje od Skandinávie po hory jižní Evropy. Je reliktním druhem s roztroušeným výskytem v nižších polohách.

Rozšíření v ČR

V České republice je rozšířen nerovnoměrně. Stabilní populace se nacházejí zejména v horských a podhorských oblastech: Šumava, Krkonoše, Krušné hory, Orlické hory, Hrubý Jeseník a Moravskoslezské Beskydy. Lokálně se objevuje i na rašeliništích Českomoravské vrchoviny.

Rozšíření na Karlovarsku (ověřené lokality za posledních 10 let)

V Karlovarském kraji se populace soustřeďují především do rašelinných a podmáčených lokalit v oblasti Slavkovského lesa (např. NPR Kladská, rašeliniště Smraďoch) a některých částí Krušných hor (okolí Božího Daru, Abertam a Jelení). Monitoring AOPK ČR potvrdil přetrvávající výskyt i v menších enklávách přírodě blízkých lesních stanovišť.

Biotop

Druh je indikátorem zachovalých kyselých, oligotrofních, vlhkých stanovišť. Typickým biotopem jsou přechodová rašeliniště a rozvolněné vlhké smrčiny v chladnějších oblastech. Toleruje mírné zastínění, je citlivý na eutrofizaci a odvodňování.

Záměny

Vranec jedlový může být zaměněn za jiné druhy vranečků, zejména za vraneček brvitý (Diphasiastrum complanatum), který má plazivé, široce ploché lodyhy a výtrusnicové klasy na dlouhých stopkách oddělených od sterilní části. U vrance jedlového jsou výtrusnice uspořádány přímo v paždí listů na koncových částech lodyh, které nejsou odlišeny od sterilních částí. Od plavuní (Lycopodium spp.) se liší přímým vzrůstem bez plazivých výběžků a celkově jemnějším habitem.

Zajímavosti o druhu

• Vranec jedlový je považován za reliktní druh chladnějších období čtvrtohor, který přežil na specifických stanovištích s mikroklimatem podobným boreálním oblastem.

• Obsahuje alkaloid huperzin A, který je intenzivně zkoumán v souvislosti s léčbou neurodegenerativních onemocnění.

• Rostlina se rozmnožuje nejen výtrusy, ale i vegetativně – oddělováním vrcholových částí lodyh.

• V minulosti se sušené výtrusy používaly jako zásypový prášek pro jemné odvlhčení ran a pro technické účely (např. na mazání forem).

• Vzhledem ke své vzácnosti a úzké ekologické vazbě na nenarušená rašeliniště je jedním z bioindikátorů zachovalosti horských mokřadů.