vratička měsíční - Botrychium lunaria

11.07.2025

Čeleď

Vratička měsíční (Botrychium lunaria) náleží do čeledi vratičkovité (Ophioglossaceae). Tato čeleď zahrnuje drobné, specializované kapradiny charakteristické redukovaným vzrůstem a specifickou stavbou listů rozdělených na sterilní a fertilní část.

Popis

Habitat

Vratička měsíční je drobná kapradina rostoucí převážně na extenzivně obhospodařovaných loukách, pastvinách, horských nivách, v řídkých porostech trav a na okrajích lesních světlin. Preferuje humózní, slabě kyselé až neutrální půdy s dostatečnou vlhkostí v době vegetace a částečně vyvinutou travní vegetaci, která ji nezastíní. Často roste na místech s narušenou vegetací, například v subalpínských trávnících nebo na pastvinách v horských oblastech.

Květ

Jako kapradina netvoří pravé květy. Rozmnožování zajišťuje výtrusná (fertilní) část listu, která připomíná drobný klas a obsahuje četné sporangia s výtrusy.

Vzrůst

Jedná se o vytrvalou, drobnou kapradinu vysokou nejčastěji 10–20 cm. Vyrůstá z podzemního oddenku. Rostlina je jednoduše stavěná: vyrůstá jediný list, který se v dolní části větví na sterilní a fertilní segment.

Listy

List je zpeřený, tvořený dvěma nápadně odlišnými částmi:

  • Sterilní část má 3–9 párů téměř okrouhlých až ledvinovitých lístků (párek připomíná tvarem měsíční srpek – odtud druhové jméno lunaria). Tyto lístky jsou světle až středně zelené, lysé, s celokrajným okrajem a velmi jemnou žilnatinou.

  • Fertilní část je výrazně užší a vzpřímená, připomíná klas s hustě nahloučenými kulovitými sporangii.

Květy a jiné znaky

Namísto květů se vytváří plodná výtrusnicová větev, ve které dozrávají výtrusy na přelomu jara a léta. Výtrusnice jsou kulovité, na krátkých stopkách, dozrávají v červnu až červenci.

Doba "květu"

Vratička měsíční netvoří květy v pravém slova smyslu, avšak výtrusy dozrávají obvykle v červnu a červenci, kdy je fertilní část listu nejvýraznější.

Léčivé účinky

Vratička měsíční není v současnosti běžně využívána v léčitelství a její léčivé účinky nebyly prokazatelně doloženy. V minulosti byly některé příbuzné druhy vratiček používány v lidovém léčitelství při nemocech sleziny a jater, případně jako prostředek podporující látkovou výměnu. Pro vratičku měsíční ale chybí vědecky podložené údaje o účinnosti a je vhodné ji chránit před sběrem.

Zákonná ochrana

Vratička měsíční je v České republice chráněná jako silně ohrožený druh podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (kategorie C2 – silně ohrožený taxon). V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je hodnocena jako vymírající druh (CR) v některých nížinných oblastech a silně ohrožený až zranitelný jinde.
Není zařazena do seznamu CITES.

Rozšíření

Vratička měsíční má cirkumpolární rozšíření v chladnějších a mírných oblastech severní polokoule. V Evropě je hojnější v subalpínském a alpínském stupni hor, méně často sestupuje do nížin. V jižnějších částech Evropy je výskyt vázán na horské lokality.

Rozšíření v ČR

V Česku se vyskytuje ostrůvkovitě, zejména v podhorských a horských oblastech (Šumava, Krkonoše, Orlické hory, Moravskoslezské Beskydy). V nižších polohách je výskyt vzácný a často jen historicky doložený. Velké množství populací zaniklo v důsledku intenzifikace zemědělství a zániku extenzivní pastvy.

Rozšíření na Karlovarsku (ověřené lokality za posledních 10 let)

Na území Karlovarského kraje jsou doložené recentní nálezy především v Krušných horách, zejména na horských loukách a pastvinách v okolí Božího Daru, Ryžovny a Abertam. Lokality jsou zpravidla ve vyšších nadmořských výškách (nad 900 m n. m.). Nálezy jsou také např. z luk pod Vladařem a ze slavkovského lesa.

Biotop

Optimálním biotopem jsou:

  • subalpínské a alpínské trávníky,

  • extenzivní horské louky,

  • pastviny s řídkým travním porostem,

  • okraje rašelinišť a pramenišť s mírně podmáčenými půdami.

Rostlina je citlivá na sukcesi – při zarůstání stanoviště vyšší vegetací rychle ustupuje.

Záměny

Vratička měsíční je poměrně dobře rozpoznatelná podle měsíčitých lístků sterilní části. Možné záměny:

  • Vratička jednoduchá (Botrychium simplex): má sterilní část s méně početnými a úzkými lístky, které nejsou okrouhlé, ale čárkovitě kopinaté.

  • Vratička heřmánkolistá (Botrychium matricariifolium): lístky sterilní části jsou více členěné a hluboce laločnaté, nikoli celokrajné a okrouhlé. Na Karlovarsku od roku 2015 nezvěstná.

  • Vratička jarní (Botrychium virginianum): podstatně větší vzrůst, list až 40 cm vysoký. V ČR se nevyskytuje.

Rozlišovacím znakem vratičky měsíční jsou především téměř okrouhlé lístky sterilní části listu, připomínající tvarem měsíční srpek, a celkově drobný vzrůst.

Zajímavosti o druhu

  • Vratička měsíční patří k nejdrobnějším evropským kapradinám a je považována za relikt chladnějších období poledové éry.

  • Spolu se zástupci čeledi vratičkovitých vytváří podzemní mykorrhizní vztahy s půdními houbami, bez nichž není schopna přežívat.

  • V minulosti byla považována za symbol skromnosti a vytrvalosti, v některých kulturách připisována magická moc ochraňovat před zlými silami.

  • V řadě evropských hor je považována za ukazatel starých extenzivních pastvin s dlouhou kontinuitou bez intenzivního hnojení.

  • Patří mezi indikátorové druhy pro hodnocení přírodě blízkých horských travních ekosystémů.