sedmikráska chudobka - Bellis perennis

Čeleď:
Hvězdnicovité (Asteraceae)

Popis

Habitat
Sedmikráska chudobka je typickou nitrofilní rostlinou široké ekologické amplitude. Vyskytuje se na trvale i periodicky obhospodařovaných stanovištích – pastvinách, trávnících, loukách, v sadech, parcích, okrajích cest a v městské zeleni. Preferuje mírně vlhké, humózní, dobře zásobené půdy, často slabě kyselé až neutrální, snáší i mírně zásadité podmínky.

Vzrůst
Jde o vytrvalou, nízce rostoucí bylinu s přízemní listovou růžicí a krátkým, přímým, jemně chlupatým stvolem. Dosahuje výšky 4–15 cm.

Listy
Listy jsou jednoduché, celokrajné až mělce vroubkované, obkopinaté až lžicovité, 2–6 cm dlouhé. Povrch je lysý až řídce chlupatý, listy vytvářejí přízemní růžici přitisklou k povrchu půdy.

Květy a jiné znaky
Květní úbor je 1,5–2,5 cm široký, na přímém, chlupatém stvolu bez listů. Jazykové květy na okraji jsou bílé, často na rubu s narůžovělým nebo nafialovělým nádechem. Trubkovité květy ve středu úboru jsou žluté. Zákrovní listeny jsou vejčité, široce blanité, s tmavší střední žilkou. Květní úbory se uzavírají za nepříznivého počasí a na noc. Plodem je nažka bez chmýru.

Doba květu
Sedmikráska je známá mimořádně dlouhou periodou kvetení – za příznivých zimních podmínek vykvétá již v lednu či únoru a kvete nepřetržitě do pozdního podzimu, obvykle do listopadu. Vrchol kvetení nastává od března do května.

Léčivé účinky
Sedmikráska má tradiční využití v lidovém léčitelství. Sbírá se nať nebo květ (Flos et Herba Bellidis). Obsahuje saponiny, hořčiny, flavonoidy, sliz a třísloviny. Užívá se jako mírně expektorační prostředek při zánětech dýchacích cest, při kašli a nachlazení. Zevně se používá k přípravě obkladů a koupelí na špatně se hojící rány, ekzémy a otoky. V homeopatii je využívána jako prostředek při zhmožděninách a poraněních měkkých tkání.

Zákonná ochrana
Sedmikráska chudobka není v České republice zvláště chráněným druhem podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ani zařazena v přílohách CITES. Rovněž není uvedena v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR jako druh ohrožený či zranitelný.

Rozšíření

Celkové rozšíření
Původní areál zahrnuje většinu Evropy s přesahem do západní Asie a severní Afriky. V mnoha oblastech byla zavlečena a zdomácněla i mimo svůj přirozený areál – v Severní Americe, Austrálii či na Novém Zélandu.

Rozšíření v ČR
Na území České republiky je rozšířena plošně od nížin do podhorských poloh, v horách nad 1 000 m se objevuje pouze roztroušeně.

Rozšíření na Karlovarsku
V Karlovarském kraji patří mezi hojné druhy. 

Biotop
Suché až čerstvě vlhké, bohaté trávníky, polopřirozené louky, okraje cest, městské parky, hřbitovy a zahrady. Výskyt je podmíněn pravidelným sečením či pastvou, které udržují nízký drn a dostatek světla.

Záměny
Záměna je možná s některými drobnými druhy rodu Leucanthemum (kopretina), avšak ty mají výrazně větší úbory a vyšší lodyhy. Od méně známé sedmikrásky růžové (Bellis sylvestris), rostoucí spíše ve Středomoří, se odlišuje menšími úbory a celkově nižším vzrůstem. Rozlišovacím znakem je i charakter zákrovních listenů – u sedmikrásky chudobky jsou zakončeny tmavým středním pruhem.

Zajímavosti o druhu
Sedmikráska je jednou z mála rostlin, které reagují na počasí zřetelným zavíráním úborů. V lidové tradici symbolizuje čistotu, nevinnost a mládí. Název "chudobka" odkazuje na její nenáročnost a schopnost růst na chudých stanovištích. V gastronomii se mladé listy a květy využívají do jarních salátů. Botanicky je zajímavá i polyploidie – vedle diploidních populací existují tetraploidní formy. Sedmikráska byla také jedním z prvních druhů, na kterých se sledoval vliv pastvy a seče na biodiverzitu evropských trávníků.