kamejka rolní - Buglossoides arvensis
Čeleď
Kamejka rolní náleží do čeledi brutnákovitých (Boraginaceae), která je zastoupena především jednoletými nebo vytrvalými bylinami s drsnými štětinatými chlupy. Čeleď je charakteristická souměrnými květy s výrazným kalichem a pětičetnou korunou.
Popis
Habitat
Kamejka rolní je archeofyt vázaný především na suché, písčité až hlinité půdy na polích, úhorech, vinicích, ruderálních stanovištích, okrajích cest a na mírně narušovaných stanovištích s dostatkem světla. Upřednostňuje vápenité substráty s nízkou konkurencí.
Vzrůst
Jedná se o jednoletou bylinu, která dorůstá výšky obvykle 10–40 cm. Lodyha je přímá až vystoupavá, často jednoduchá nebo jen málo větvená, hustě pokrytá drsnými přitisklými chlupy.
Listy
Listy jsou střídavé, přisedlé až krátce řapíkaté, čárkovitě kopinaté až kopinaté, na vrcholu zašpičatělé. Čepele bývají 10–50 mm dlouhé a 3–10 mm široké, s výraznou žilnatinou a hustým štětinatým oděním, které je typické pro celou rostlinu.
Květy a jiné znaky
Květy vyrůstají jednotlivě v úžlabních vijanech. Kalich je hluboce pětidílný, za plodu výrazně prodloužený, koruna je drobná, nálevkovitá, zprvu bledě modrá, později často zbělá. Průměr koruny dosahuje asi 3–5 mm. Plodem jsou tvrdky – čtyři drobné, hnědé, hladké, trojhranné na průřezu.
Doba květu
Kamejka kvete od května do července, přičemž v teplejších oblastech může nasazovat květy i na začátku srpna.
Léčivé účinky
Dříve byla kamejka užívána v lidovém léčitelství zejména pro mírné protizánětlivé a močopudné účinky. Semena obsahují olej bohatý na kyselinu stearidonovou, který se zkoumá pro potenciální využití v dietetice, nicméně u nás nemá významnější léčebné využití.
Zákonná ochrana
Kamejka rolní není v České republice chráněna podle zákona o ochraně přírody a krajiny, není zapsána na seznamu CITES ani na Červeném seznamu ohrožených druhů ČR. Přesto je v některých regionech vzácnější z důvodu intenzifikace zemědělství a likvidace úhorů.
Rozšíření
Druh je původní v Evropě, severní Africe a západní Asii, rozšířen sekundárně i v jiných částech mírného pásma. V současnosti se vyskytuje v rozsáhlých oblastech Evropy, zasahuje i do jižní Skandinávie, na východ až po Sibiř.
Rozšíření v ČR
V České republice jde o poměrně roztroušený druh, častější v teplejších oblastech nížin, zejména na jižní a střední Moravě, Polabí, Poohří a v Českém krasu. Ve vyšších polohách je výskyt sporadický.
Rozšíření na Karlovarsku (ověřené lokality za posledních 10 let)
V Karlovarském kraji je výskyt dosti řídký, soustředěný hlavně do sušších a teplejších lokalit dolního Poohří, především v okolí Žatce a na písčitých stanovištích v okolí Karlových Varů. Za posledních 10 let jsou ověřené nálezy zejména:
okolí Vojkovic nad Ohří,
pole u Stráže nad Ohří,
písčiny u Hory Svatého Šebestiána (v malých populacích).
Biotop
Primárním biotopem jsou světlé plevele obilných polí a okrajů cest, preferuje půdy sušší, písčité nebo lehce hlinité, s neutrální až zásaditou reakcí. V současnosti je často vázána na okraje polních cest, meze a ruderální plochy, kde uniká chemické regulaci.
Záměny
Kamejka rolní bývá zaměňována především s některými druhy rodu Lithospermum (např. kamejka modrá – Lithospermum arvense).
Rozlišovací znaky:
Buglossoides arvensis má jemnější, hustě přitisklé štětinaté chlupy, zatímco u Lithospermum jsou chlupy odstálé.
Kalich kamejky rolní je hluboce dělený až k bázi a za plodu prodloužený.
Plody kamejky jsou hladké, lesklé tvrdky, zatímco Lithospermum mívá tvrdky s výraznou síťovitou kresbou.
Koruna kamejky je drobnější a světlejší.
Zajímavosti o druhu
Semena kamejky obsahují olej s vysokým podílem omega-3 mastných kyselin, které jsou předmětem zájmu farmaceutického výzkumu.
V minulosti byla považována za nepříliš obtížný plevel, dnes se však její populace zmenšují v důsledku herbicidního ošetření polí.
V některých regionech Evropy je kamejka záměrně pěstována jako plodina pro získávání oleje.
Latinské jméno Buglossoides odkazuje na podobnost listů s jazykem vola ("bouglossos" = volský jazyk), což je odkaz na jejich tvar a drsnost.