kostřava červená - Festuca rubra
Čeleď
Kostřava červená náleží do čeledi lipnicovitých (Poaceae), která je jednou z nejpočetnějších čeledí jednoděložných rostlin. Tato čeleď zahrnuje hospodářsky významné druhy trav, obilovin a pícnin.
Popis
Habitat
Kostřava červená je ekologicky velmi plastická tráva, která se přizpůsobuje širokému spektru stanovišť. Vyskytuje se v mezofilních loukách, pastvinách, suchých trávnících, v lesních lemech, na písčitých i kamenitých substrátech, ale také v horách i v pobřežních dunách. Vysoká variabilita umožňuje existenci mnoha ekotypů a poddruhů s odlišnými nároky na vlhkost a živiny.
Květ
Květenstvím je řídká až hustší lata dlouhá obvykle 5–15 cm, nesoucí jednopohlavné oboupohlavné klásky. Klásky jsou přisedlé, červenavé až purpurové, obsahují obvykle 3–8 květů. Plevy jsou nestejné, blanitě lemované, dolní plevy jsou kratší než horní. Pluchy jsou zašpičatělé, s osinou dlouhou asi 3–6 mm.
Vzrůst
Jedná se o vytrvalou trsnatou, často však i výběžkatou travu, dorůstající výšky 20–80 cm podle stanoviště. Kořeny jsou dobře vyvinuté, hustě propletené, což zajišťuje výborné zpevňovací schopnosti.
Listy
Listy jsou úzké, čárkovité, žlábkovité až jehlicovité, na průřezu víceméně do V-skladu, s výraznou střední žilkou. Čepele listů bývají tuhé, často zelenomodré až sivé, na líci drsné. Pochvy jsou hladké až slabě drsné, na bázi hnědě rozpadavé. Jazýček je krátký, membránovitý, obvykle méně než 1 mm dlouhý, s drobnými brvami na okraji.
Květy a jiné znaky
Květy jsou typicky travní, větrosnubné, nenápadné. Klásky mají po odkvětu červenohnědé zbarvení, což je patrné zejména u některých poddruhů. Rostlina tvoří podzemní výběžky, které jí umožňují hustě zapojovat porost.
Doba květu
Obvykle kvete od května do července, v horských polohách až do srpna.
Léčivé účinky
Kostřava červená není významnou léčivou rostlinou. Význam má především jako krmná tráva a stabilizační složka travních porostů. V lidovém léčitelství byla někdy využívána jako složka obkladů při drobných poraněních, ovšem bez doložených specifických účinných látek.
Zákonná ochrana
Kostřava červená není chráněna žádným zákonem České republiky, nefiguruje v přílohách CITES ani na červeném seznamu cévnatých rostlin ČR. Jedná se o hojně rozšířený druh, který není ohrožený.
Rozšíření
Původní areál sahá napříč mírným pásem Evropy, Asie a Severní Ameriky. V Evropě patří k nejběžnějším trávám od nížin až po subalpinské pásmo.
Rozšíření v ČR
Na území České republiky je rozšířená prakticky plošně, od nížin po horské oblasti. Vyskytuje se v pestré škále ekosystémů: od pastvin a luk po okraje cest, lesní lemy, skalní sutě i antropogenní stanoviště. Je častým komponentem trávníků zakládaných pro rekultivace a stabilizaci svahů.
Rozšíření na Karlovarsku (ověřené lokality za posledních 10 let)
V Karlovarském kraji je běžně zaznamenána v mnoha biotopech, včetně Podkrušnohoří, Slavkovského lesa a Doupovských hor. Konkrétní recentní lokality s ověřeným výskytem: PR Upolínová louka pod Křížky, NPR Božídarské rašeliniště (na sušších okrajích), okraje Vlčích jam u Horní Blatné, okolí Andělské Hory, území pod hřebenem Klínovce, Smrčiny u Lázní Kynžvart.
Biotop
Vzhledem k široké ekologické amplitudě se vyskytuje v mezofilních i suchých trávnících, na loukách, v řídkých lesích, na písčinách, dunách, rašelinných okrajích, ale i na ruderálních stanovištích. Snáší kyselé i zásadité podklady.
Záměny (rozlišovací znaky mezi podobnými druhy)
Kostřava červená bývá zaměňována zejména s některými dalšími druhy rodu Festuca, především s kostřavou ovčí (Festuca ovina) a kostřavou luční (Festuca pratensis).
Kostřava ovčí má jemnější, nitkovité listy, které jsou na průřezu téměř jehlicovité a tuhší. Netvoří výrazné podzemní výběžky.
Kostřava luční má širší, ploché listy, mohutnější latu a netvoří tolik podzemních výběžků. Pluchy jsou kratší a osina je méně výrazná.
Kostřava červená je charakteristická tvorbou plazivých oddenků a výrazným červenohnědým zbarvením klásků po odkvětu.
Zajímavosti o druhu
Kostřava červená je důležitým druhem pro zakládání okrasných trávníků i pastevních porostů. Její ekologická plasticita umožňuje využití od extenzivních trávníků po intenzivní rekultivace. Tvoří hustý drn stabilizující půdu, což je ceněno při protierozních opatřeních. Vysévá se i v kombinaci s jílky a lipnicemi pro sportovní trávníky. V rámci taxonomického pojetí je rozdělena do několika subspecií (např. subsp. rubra, subsp. commutata), které se liší délkou výběžků, hustotou trsu a tvarem listů.