pupkovec jarní - Omphalodes verna
Čeleď
Pupkovec jarní náleží do čeledi brutnákovitých (Boraginaceae), která zahrnuje řadu bylin a polokeřů, často s drsnými, tuhými chlupy a typickými pětičetnými květy.
Popis
Habitat
Pupkovec jarní je vytrvalá bylina vázaná na vlhčí stanoviště listnatých a smíšených lesů, lužních lesů a stinných křovin. V přírodě se s ním setkáme převážně v humózních, kyprých půdách bohatých na živiny a v polostinných až stinných polohách, zejména v blízkosti potoků a na březích říčních niv.
Vzrůst
Rostlina tvoří husté, plazivé porosty díky dlouhým plazivým oddenkům. Lodyhy jsou vystoupavé až přímé, zpravidla 10–30 cm vysoké, porostlé jemnými odstálými chlupy.
Listy
Listy jsou nápadně odlišné podle polohy na rostlině. Přízemní listy vyrůstají na dlouhých řapících, mají vejčitý až srdčitý tvar, báze listu je výrazně srdčitá, vrchol tupý nebo krátce špičatý. Čepele jsou měkce chlupaté, na líci s výraznou žilnatinou. Lodyžní listy jsou menší, eliptické až vejčitě kopinaté, na bázi klínovité, řapíkaté až téměř přisedlé.
Květy a jiné znaky
Květy jsou drobné, pětičetné, zářivě modré s bílým středem ("okem"), což připomíná květy pomněnky. Kališní lístky jsou srostlé asi do poloviny délky, s jemně chlupatými cípy. Koruna je kolečkovitá, průměr květu dosahuje kolem 8–10 mm. Květy vyrůstají ve volných vrcholových vijanech. Plodem jsou tvrdky, čtyři nažloutlé tvrdky s výrazným pupkem na břišní straně, podle něhož je rod pojmenován.
Doba květu
Obvykle kvete od března do května, někdy až do začátku června v chladnějších polohách.
Léčivé účinky
Pupkovec jarní není významně využíván v lidovém léčitelství. V literatuře se neuvádí praktické terapeutické účinky. Výjimečně se zmiňuje mírný obsah slizových látek a tříslovin, avšak v praxi nejsou sbírány ani využívány.
Zákonná ochrana
Pupkovec jarní není zvláště chráněný druhem podle české legislativy (vyhláška č. 395/1992 Sb.). Nejedná se o druh chráněný podle CITES ani není veden na Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR. Na řadě míst v přírodě je však vnímán jako druh zplanělý nebo pěstovaný v zahradách a zámeckých parcích, odkud uniká.
Rozšíření
Celkové rozšíření
Pupkovec jarní pochází z jihovýchodní Evropy, přirozeně roste na Balkáně, v oblasti Panonské pánve a částečně v Itálii. Zásluhou pěstování se rozšířil severněji, včetně střední Evropy.
Rozšíření v ČR
V České republice se vyskytuje zejména jako zplanělý druh v okolí starých zahrad, parků a lesních kultur. Bývá pěstován jako půdopokryvná trvalka a místy zplaňuje, zejména na Moravě a v Polabí.
Rozšíření na Karlovarsku (ověřené lokality za posledních 10 let)
Na Karlovarsku není původní. Existují jednotlivé doklady úniku v blízkosti zahrad a parků, například v okolí lázeňských areálů nebo rekreačních oblastí s výsadbami cizokrajných rostlin. Stabilní populace tu nejsou hojné a výskyt je spíše nahodilý.
Biotop
Preferuje vlhčí stinná stanoviště s humózní půdou – břehové porosty, podrosty listnatých lesů, mezofilní lesní lemy. V zahradách se pěstuje jako dekorativní trvalka do stínu.
Záměny
Díky vzhledu květů se může zaměnit s pomněnkami (Myosotis spp.). Rozlišovací znaky:
Pomněnky mají menší květy s trubkovitou korunou a výrazně zúženou bází, jejich plody (tvrdky) nejsou s pupkovitým důlkem.
Pupkovec má květ korunní kolečko širší, bílý střed je kontrastní, tvrdky jsou s pupkem.
Listy pupkovce jsou větší, měkce chlupaté, přízemní listy srdčité, zatímco pomněnky mají listy obvykle užší a spíše kopinaté.
Zajímavosti o druhu
Pupkovec je velmi ceněn jako okrasná rostlina do stinných partií zahrad, kde rychle vytváří souvislý porost.
Název "Omphalodes" je odvozen z řeckého omphalos = pupík, podle tvaru plodů.
V některých oblastech střední Evropy je považován za nepůvodní druh s tendencí unikání z kultury.
Pupkovec dobře snáší konkurenci jiných bylin a díky oddenkům se rychle rozrůstá.
V minulosti byl sporadicky pěstován v klášterních zahradách jako půdokryvná bylina pro okrasu.