sasanka hajní - Anemone nemorosa
Čeleď
Ranunculaceae – pryskyřníkovité
Popis
Habitat
Sasanka hajní je vytrvalá bylina obývající především stinné listnaté lesy, lužní lesy, dubohabřiny a světlé bučiny. Preferuje humózní, vlhčí a mírně kyselé až neutrální půdy s dostatkem živin. Často vytváří rozsáhlé souvislé porosty, které časně zjara pokrývají lesní podrost ještě před olistěním stromů.
Vzrůst
Délka nadzemní části se pohybuje v rozmezí 10–20 cm. Oddenek je plazivý, článkovaný, bělavý, vodorovně uložený v půdě, umožňuje vegetativní šíření a dlouhověkost populace. Nadzemní lodyha je přímá, nevětvená, lysá, nesoucí vrcholový květ a přeslen tří řapíkatých listů.
Listy
Přízemní listy obvykle chybí, nebo jsou redukované. Typický je přeslen tří dlanitě trojsečných, hluboce laločnatých listů s nepravidelně pilovitým okrajem. Řapíky listů jsou dlouhé, lysé. Barva listů je sytě zelená, při rašení se objevuje načervenalé zabarvení.
Květy a jiné znaky
Květy jsou jednotlivé, stopkaté, 2–4 cm v průměru, pravidelné, šesticípé až sedmicípé (nejčastěji šest). Kališní lístky mají vzhled korunních a jsou bílé, někdy na vnější straně narůžovělé či nafialovělé. Pravé korunní lístky chybějí. Tyčinky jsou četné, pestíky volné, uspořádané ve spirále. Opylování je hmyzem, zejména drobnými včelami a mouchami. Plody jsou drobné nažky s přívěskem, který napomáhá šíření mravenci (myrmekochorie).
Doba květu
Obvykle od března do května, v nižších polohách již od konce února. Kvete časně, aby využila světelné podmínky před zapojením korun stromů.
Léčivé účinky
Rostlina obsahuje protoanemonin, který je v čerstvém stavu toxický a dráždivý pro kůži a sliznice. Dříve byla sasanka hajní používána zevně jako prostředek k dráždění pokožky při revmatismu (tzv. revmatické náplasti). Vnitřní užití se z důvodu toxicity nedoporučuje. V současnosti není oficiálně schválena jako léčivá rostlina.
Zákonná ochrana
V České republice sasanka hajní není chráněna žádným zvláštním zákonem, nenáleží mezi druhy chráněné vyhláškou č. 395/1992 Sb. ani mezi druhy zapsané v přílohách Úmluvy CITES. Není vedena na Červeném seznamu ohrožených druhů cévnatých rostlin ČR, neboť je běžná a hojně rozšířená.
Rozšíření
Celkové rozšíření
Druh je rozšířen v téměř celé Evropě s výjimkou nejjižnějších a nejsevernějších oblastí. Směrem na východ zasahuje po západní Rusko a Kavkaz. V horských oblastech se vyskytuje do nadmořské výšky kolem 1 500 m.
Rozšíření v ČR
V České republice patří mezi běžné lesní byliny, hojně se vyskytuje v nížinách i pahorkatinách a zasahuje do podhorských poloh. Chybí jen v extrémně suchých oblastech a na nejvyšších horách.
Rozšíření na Karlovarsku (ověřené lokality za posledních 10 let)
Na Karlovarsku je sasanka hajní velmi častá. Významné populace byly v posledním desetiletí doloženy například v okolí Karlových Varů (lesy u Andělské Hory, Doubí, Svatošských skal), na úpatí Doupovských hor a v nivách Ohře a Rolavy. V literatuře a floristických průzkumech je uváděna prakticky z celého území Karlovarského kraje.
Biotop
Listnaté a smíšené lesy, zejména bučiny, dubohabřiny, lužní lesy, často roste v mezofilních hájích a v lesních lemech. Vyhýbá se extrémně suchým borovým porostům a kyselým smrčinám.
Záměny
Sasanku hajní je možné zaměnit zejména s jinými druhy sasanek:
Sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides) – květ žlutý, listy podobného tvaru.
Sasanka lesní (Anemone sylvestris) – větší, výrazně větší květ (4–6 cm), kvete později (květen–červen), má přízemní listy a plstnaté zákrovní listy.
Sasanka nadmutá (Anemone coronaria) – vyskytuje se spíše v kultuře (zahradní formy), květy bývají barevnější, výraznější (modré, růžové, červené).
Rozlišovací znaky:
Bílý květ bez pravých korunních lístků.
Nažky bez chlupů.
Přeslen trojice dlanitě členěných listů těsně pod květem.
Oddenek plazivý, článkovaný.
Časné jarní kvetení.
Zajímavosti o druhu
Sasanka hajní patří k fenologickým indikátorům jara – její kvetení signalizuje vrcholné období jarního aspektu lesní vegetace. Je významnou součástí bylinného patra lesů a přispívá k biodiverzitě časně jarního období. V minulosti byla ceněna pro svůj estetický přínos a lidově ji nazývali "prvosenka hajní", ačkoli s prvosenkami botanicky nesouvisí. V lidové tradici byla spojována s příchodem Velikonoc a symbolizovala probouzející se přírodu.