podběl lékařský - Tussilago farfara

12.08.2025

Čeleď

Podběl lékařský (Tussilago farfara) náleží do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), která je jednou z nejpočetnějších čeledí krytosemenných rostlin. Rod Tussilago je monotypický, tedy zahrnuje pouze tento jediný druh.

Popis

Habitat

Podběl je vytrvalá bylina, která se vyskytuje převážně na vlhkých, obnažených půdách, často na navážkách, okrajích cest, rumištích, březích vodních toků a výsypkách. Dává přednost hlinitým, živinami bohatým a často dusíkatým substrátům, kde dobře snáší narušení půdy.

Vzrůst

Rostlina dorůstá výšky 5–30 cm. Má podzemní plazivé oddenky, z nichž vyrůstají nadzemní kvetoucí i nekvetoucí lodyhy.

Listy

Charakteristickým znakem je aspektové oddělení kvetoucích lodyh a listů:

  • Při kvetení se objevují pouze šupinaté lodyhy bez plně vyvinutých listů.

  • Listy vyrůstají až po odkvětu, jsou dlouze řapíkaté, s listovou čepelí srdčitě okrouhlou až okrouhle ledvinitou, často 10–25 cm širokou.

  • Okraj je nepravidelně zubatý.

  • Horní strana je sytě zelená, spodní hustě plstnatá a bělavá, což je výrazný rozlišovací znak.

Květ

  • Květní úbory mají průměr cca 2–3 cm, nesené jednotlivě na šupinaté, přímé lodyze.

  • Okrajové jazykovité květy jsou sytě žluté, střední trubkovité květy taktéž žluté.

  • Lodyha je fialově naběhlá, porostlá hnědavými šupinami s bělavými chlupy, které se při odkvétání prodlužují.

Jiné znaky

Po odkvětu se úbor uzavře, později se otevírá v podobě kulovité ochmýřené nažky, což připomíná "chmýří pampelišky".

Doba květu

Podběl patří k nejčasnějším jarním rostlinám, rozkvétá od února do dubna v závislosti na nadmořské výšce a expozici stanoviště. Na teplých místech začíná kvést již koncem zimy.

Léčivé účinky

Podběl je tradičně ceněn jako léčivá rostlina. Sbírá se zejména:

  • Květ (Flos farfarae) – používán k přípravě čajů a odvarů, zejména při kašli, zánětech dýchacích cest, bronchitidě a chrapotu.

  • List (Folia farfarae) – obsahuje slizové látky, třísloviny, flavonoidy a kyselinu kávovou. Ulevuje při suchém i vlhkém kašli, usnadňuje vykašlávání a mírní podráždění sliznic.
    Pozor: dlouhodobé užívání není doporučováno kvůli přítomnosti pyrrolizidinových alkaloidů, které mají hepatotoxický potenciál.

Zákonná ochrana

Podběl lékařský:

  • Není zvláště chráněn zákonem v České republice (vyhláška č. 395/1992 Sb.).

  • Není zařazen do CITES.

  • V rámci červených seznamů nepatří mezi ohrožené druhy, protože jde o taxon hojně rozšířený a ekologicky plastický.

Rozšíření

Areál výskytu je eurasijský, zasahuje od západní Evropy přes téměř celou Asii až po Dálný východ. Byl zavlečen i do Severní Ameriky, kde se lokálně zdomácněl.

Rozšíření v ČR

Na území České republiky je běžný. Roste od nížin po podhorské oblasti, hojně podél toků, v příkopech, u cest i v narušených ruderalizovaných stanovištích.

Rozšíření na Karlovarsku (ověřené lokality za posledních 10 let)

V Karlovarském kraji je rozšíření podbělu rovněž velmi četné. 

    Biotop

    Preferuje:

    • vlhká, obnažená stanoviště,

    • výchozy vlhkých hlín, jílovitých půd,

    • břehy potoků a řek,

    • ruderální plochy,

    • výsypky a náspy,

    • okraje cest a příkopů.
      Často pionýrsky kolonizuje nově narušené substráty.

    Záměny

    Možná záměna přichází zejména v úvodním stádiu vegetace, případně při tvorbě ochmýřených nažek.

    Rozlišovací znaky:

    • Devětsil lékařský (Petasites hybridus) – v době květu tvoří nápadná květenství v hustých hroznech, květy mají růžové až fialové odstíny, listy jsou později obrovské, až 60 cm široké.

    • Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale) – kvete později, má vždy plně vyvinutou listovou růžici při kvetení, listy jsou hluboce vykrajované, nikoli srdčitě celistvé, lodyha je dutá a bez šupin.

    • Jiné druhy devětsilu (např. Petasites albus) – mají bělavé květy, listy bez plstnatého spodku, odlišný habitus květenství.

    Zajímavosti o druhu

    • Latinský název Tussilago pochází z tussis (kašel) a agere (zahánět), tedy doslova "zahánějící kašel".

    • Jde o jeden z mála druhů kvetoucích dříve, než vyraší listy.

    • Dříve byl podběl významnou součástí lidového léčitelství v celé Evropě.

    • Včely a čmeláci ho využívají jako časný zdroj pylu a nektaru.

    • V minulosti se sušené listy užívaly i k přípravě tzv. podbělového tabáku, který se šňupal nebo kouřil při potížích s dýcháním.

        Share