prvosenka jarní - Primula veris

Čeleď

Prvosenka jarní náleží do čeledi prvosenkovité (Primulaceae), která zahrnuje asi 24 rodů a přes 1000 druhů převážně bylinných rostlin, rozšířených zejména v mírném pásmu severní polokoule.

Popis

Habitat

Prvosenka jarní se přirozeně vyskytuje na sušších loukách, mezích, světlých křovinách, lesních okrajích a v řídkých listnatých lesích. Preferuje humózní, vápenité, na živiny spíše chudší půdy s dostatečným přísunem světla. V nižších a středních polohách je hojná, ve vyšších nadmořských výškách ustupuje.

Vzrůst

Je to vytrvalá bylina dorůstající výšky 10–30 cm. Vytváří přízemní listovou růžici a z jejího středu vyrůstá nevětvený květní stvol. Oddenek je krátký a šikmo uložený, z něhož vybíhají četné jemné kořeny.

Listy

Listy jsou nápadně vrásčité až síťnatě zprohýbané, podlouhle obvejčité, na okraji mělce zubaté až vroubkované. Čepele jsou na líci sytě zelené, na rubu světlejší, jemně chlupaté. Listy jsou nápadně zúžené v řapík, který je křídlatě sbíhavý na bázi.

Květy

Charakteristickým znakem jsou sytě žluté vonné květy, uspořádané ve jednostranném převislém okolíku na vrcholu květního stvolu. Kalich je nafouklý, žlutozelený s pěti špičatými cípy. Koruna je nálevkovitá, s pěti okrouhlými cípy s oranžovými skvrnami uvnitř. Tyčinky jsou přirostlé k trubce koruny. Květy mají výraznou medovou vůni.

Doba květu

Obvykle kvete od dubna do května, v chladnějších oblastech až v červnu.

Léčivé účinky

Primula veris je tradičně ceněna pro své léčivé vlastnosti. Obsahuje saponiny (především primulasaponin), flavonoidy, karotenoidy a vitamín C.

Hlavní účinky:

• expektorační (usnadňuje odkašlávání) – užívá se při bronchitidách a chronickém kašli,

• mírně sedativní,

• diuretické.

Sbírají se květy (Flos primulae) i oddenek s kořeny (Radix primulae). Užívá se ve formě nálevu, sirupu, tinktury nebo prášku.

Zákonná ochrana

Prvosenka jarní je v řadě evropských států chráněná kvůli úbytku vhodných stanovišť a nadměrnému sběru.

• V České republice není zákonem zvláště chráněná, nicméně sběr ve větším množství je omezen na chráněných územích.

• V Červeném seznamu ČR vedená jako C4a – druh vyžadující další pozornost, zejména kvůli úbytku květnatých luk.

• Není zařazena do úmluvy CITES.

Rozšíření

Druh je rozšířen téměř v celé Evropě, zasahuje až do západní Asie a na Sibiř. Chybí pouze v nejsevernějších oblastech Skandinávie a v jižních oblastech Středomoří.

Rozšíření v ČR

V Česku je původní a dosti hojná, zejména v nižších a středních polohách pahorkatin a vrchovin. V horských oblastech a na těžších kyselých půdách ustupuje nebo chybí.

Rozšíření na Karlovarsku (ověřené lokality za posledních 10 let)

Na Karlovarsku je primula veris stále místy poměrně častá, ale její populace jsou fragmentované. Byla potvrzena například:

• v okolí Andělské Hory (suché travnaté svahy),

• na loukách u Krásného Lesa,

• v přírodním parku Údolí Ohře,

• na pastvinách u Chyše,

• v okolí Horní Blatné.

V těchto lokalitách se udržuje díky mozaikovité péči o travní porosty a absence intenzivního zemědělství.

Biotop

Nejčastěji osídluje:

• suché až čerstvé louky, zvláště květnaté,

• světlé okraje lesů a křovinaté stráně,

• pastviny s rozvolněným travním porostem.

Upřednostňuje vápnité podklady s neutrální až mírně zásaditou reakcí půdy.

Záměny

Možná záměna přichází hlavně s příbuznými druhy rodu Primula:

• Prvosenka vyšší (Primula elatior) – má bledší květy bez oranžových skvrn, korunní cípy jsou více vykrojené, květní stopky nejsou tak nápadně převislé.

• Prvosenka bezlodyžná (Primula vulgaris) – květy vyrůstají jednotlivě na dlouhých stopkách přímo z růžice, jsou větší, sytě žluté, bez oranžových skvrn.

• Prvosenka jarní zahradní kultivary – někdy unikají z kultury, mají pestřejší barvy a robustnější vzrůst.

Hlavní rozlišovací znak Primula veris: hroznovité květenství převislých květů s oranžovými skvrnami uvnitř koruny.

Zajímavosti o druhu

• Lidové názvy: petříček, bukvice, boží klíče, odkazující na podobnost květenství s klíčem sv. Petra.

• V minulosti byla považována za symbol jara a obnovy života, květy se vkládaly do velikonočních kytic.

• Bylina je významná medonosná rostlina – poskytuje časný pyl a nektar pro včely.

• Obsah saponinů vedl ke zkoumání účinků proti bakteriálním infekcím horních cest dýchacích.

• V některých regionech byla listová růžice používána jako zelenina (mladé listy do salátů), i když konzumace ve větším množství se nedoporučuje kvůli obsahovým látkám.