trnka obecná - Prunus spinosa
Čeleď
Trnka obecná náleží do čeledi růžovitých (Rosaceae), která zahrnuje množství dřevin i bylin významných pro přírodu i hospodářství, včetně rodu Prunus, jenž zahrnuje mimo jiné i slivoně, višeň a meruňku.
Popis
Habitat
Trnka obecná je typickým druhem světlých křovin, lesních okrajů, mezí, skalnatých svahů a pastvin. Upřednostňuje slunné stanoviště, často se vyskytuje na vápnitých i hlinitých půdách, dobře snáší sucho a je odolná vůči mrazům.
Vzrůst
Jedná se o hustě větvený, široce rozložitý, opadavý keř dorůstající obvykle výšky 1–3 metrů, vzácně až kolem 4 metrů. Větve jsou velmi trnité – na koncích se vyvíjejí tvrdé ostnité výhony, které jsou typickým poznávacím znakem. Mladé větévky jsou šedé a jemně chlupaté, později olysají a tmavnou.
Listy
Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, jednoduché, eliptické až obvejčité, na okraji jemně pilovité. Listová čepel měří 2–5 cm na délku, na líci je matně zelená, na rubu světlejší. Raší až po odkvětu.
Květy a jiné znaky
Květy jsou pětičetné, bílé, asi 1,5–2 cm v průměru, s množstvím výrazných tyčinek, vyrůstají jednotlivě nebo ve dvojicích přímo z loňských větévek ještě před rašením listů. Kalich je plstnatý, kališní cípy trojúhelníkovité. Květy jsou bohatým zdrojem pylu a nektaru pro včely a jiné opylovače. Plodem je kulovitá peckovice (slivoň), lidově zvaná trnka – zpočátku zelená, při dozrání temně modročerná s ojíněným povrchem, průměrně 1–1,5 cm velká, chuť je silně trpká a svíravá.
Doba květu
Trnka kvete brzy na jaře, většinou od března do dubna, ojediněle již koncem února v závislosti na nadmořské výšce a mikroklimatu.
Léčivé účinky
Trnka obecná má v lidovém léčitelství široké využití. Květ (Flos pruni spinosae) se sbírá před úplným rozvitím a slouží jako mírné diuretikum, projímadlo a prostředek podporující látkovou výměnu. Uplatňuje se při chronických kožních onemocněních a při potížích se zažíváním. Plody se po přemrznutí používají k přípravě šťáv a odvarů, které mají stahující účinek (díky obsahu tříslovin). Odvar z kůry a kořene byl tradičně využíván při horečkách.
Zákonná ochrana
Trnka obecná není chráněna podle české legislativy (zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) ani nefiguruje v přílohách Úmluvy CITES. Rovněž není vedena na Červeném seznamu ohrožených druhů cévnatých rostlin České republiky – jde o běžný a hojně rozšířený druh.
Rozšíření
Celkové rozšíření
Trnka je rozšířena téměř v celé Evropě, zasahuje přes Kavkaz až do západní Sibiře a Malé Asie. Ve střední Evropě patří k charakteristickým dřevinám nížin a pahorkatin.
Rozšíření v České republice
V ČR roste hojně od nížin do podhorských oblastí, místy vystupuje až do nadmořských výšek kolem 800–900 m. Nejčastěji ji najdeme v teplejších oblastech – v územích se stepními a lesostepními společenstvy i v kulturní krajině.
Rozšíření na Karlovarsku
V Karlovarském kraji se trnka vyskytuje poměrně hojně, zejména v okrajích lesů, remízcích a starých mezích.
Biotop
Trnka preferuje suché až mírně vlhké půdy, snáší půdy skeletovité i těžší jíly. Často se vyskytuje v sukcesních stadiích – zakládá křovinné formace na opuštěných polích, pastvinách a pasekách. Patří mezi základní druhy ekotonů mezi lesem a otevřenou krajinou, kde vytváří úkryt i potravu pro ptactvo a hmyz.
Záměny
Záměna je možná především s některými planými slivoněmi:
Slivoň myrobalán (Prunus cerasifera) – někdy nazývaná myrobalán, má větší listy, téměř bez trnů, kvete často současně s rašením listů. Plody jsou větší, žluté až červené.
Slivoň švestka (Prunus domestica subsp. insititia) – méně trnitá, plody jsou větší a sladší, zpravidla s povrchovým ojíněním méně výrazným.
Ptačí třešeň (Prunus avium) – liší se velikostí stromu a třešňovými plody.
Rozlišovacím znakem trnky je zejména hustě trnitý habitus, květy před olistěním a malé kulovité peckovice s výraznou svíravou chutí.
Zajímavosti o druhu
Trnka je významným pionýrským druhem – rychle kolonizuje opuštěná stanoviště a stabilizuje svahy. V historii byla ceněna jako přírodní "živý plot", zajišťující ochranu polí a sadů. Plody sloužily jako potrava v chudších obdobích, jsou surovinou pro výrobu likérů (trnkovice) či vín. Dřevo je velmi tvrdé a husté, vhodné pro drobné soustružené předměty a řezbářství. V lidových pověrách byla trnka považována za ochrannou dřevinu proti zlým silám a čarodějnicím.
Využití dřeva
Dřevo trnky je tvrdé, pevné, dobře leštitelné, tmavohnědé až načernalé. V minulosti se využívalo na výrobu hůlek, násad a drobných řemeslných výrobků (knoflíky, dýmky). Pro svou hustotu a dekorativní kresbu je ceněné i pro jemnou truhlářskou práci a výrobu ozdobných předmětů. V současnosti se spíše používá jako palivo.