hadinec obecný - Echium vulgare

Čeleď

Hadinec obecný náleží do čeledi brutnákovitých (Boraginaceae), charakteristické drsnými chlupy na celé rostlině, šroubovitým uspořádáním květů v květenství a výrazným květním kalichem.

Popis

Habitat

Hadinec obecný je typickou rostlinou suchých, výslunných stanovišť s propustnými půdami. Preferuje půdy písčité, štěrkovité, hlinitopísčité, chudé na živiny a zásadité či neutrální reakce. Vyskytuje se zejména na ruderálních stanovištích – podél cest, na náspech, v lomech, kamenolomech, pískovnách a na neudržovaných mezích. Často kolonizuje narušená stanoviště.

Vzrůst

Hadinec obecný je dvouletá až krátkověce vytrvalá bylina dorůstající výšky 30–80 cm. V prvním roce vytváří přízemní růžici podlouhle kopinatých listů, ve druhém roce vyrůstá přímá, tuhými štětinatými chlupy pokrytá lodyha. Lodyha je v horní části rozvětvená, často načervenale naběhlá.

Listy

Listy jsou střídavé, přisedlé, podlouhle kopinaté, celokrajné, hustě odstále štětinatě chlupaté. Lodyžní listy směrem vzhůru se zmenšují. Povrch listů je drsný, čepel šedozelená.

Květy a jiné znaky

Květy jsou uspořádány v bohatých, jednostranných vijanech. Koruna je nejprve růžová, později sytě modrá, nálevkovitá, dvoupyská, asi 15–20 mm dlouhá. Výrazným znakem je nápadné vyčnívání dlouhých červených prašníků z korunní trubky. Kališní lístky jsou podlouhlé, za plodu nápadně zvětšené.
Celá rostlina má drsý, štětinatý povrch, který je velmi dobře rozpoznatelným znakem.

Doba květu

Květy rozkvétají od května do září, v závislosti na klimatických podmínkách a expozici stanoviště. Díky dlouhému kvetení je významnou pastvou pro hmyz, zejména pro včely, čmeláky a motýly.

Léčivé účinky

Hadinec obecný obsahuje v nadzemních částech slizy, třísloviny, minerální látky a v menší míře i alkaloidy (např. konsolidin, heliotridin), kvůli kterým se vnitřní užívání nedoporučuje.
Tradičně se využíval zejména zevně – odvar z natě se aplikoval na špatně se hojící rány, popáleniny a kožní záněty. Vnitřní užívání je vzhledem k obsahu pyrrolizidinových alkaloidů potenciálně hepatotoxické a dnes se nedoporučuje.

Zákonná ochrana

Hadinec obecný není v České republice zvláště chráněn žádným zákonem. Nejedná se o druh chráněný mezinárodními úmluvami (CITES) ani uvedený v Červeném seznamu ohrožených druhů ČR. Naopak jde o druh poměrně hojný a místy až expanzivní.

Rozšíření

Celkové rozšíření

Hadinec obecný je původní v Evropě a západní Asii. Vyskytuje se od Středozemí až po Skandinávii, východně zasahuje do Přední Asie a Sibiře. Zavlečen byl i do Severní Ameriky, kde se místy chová invazivně.

Rozšíření v ČR

V České republice je rozšířen velmi hojně, zejména v teplejších a suchých oblastech nížin a pahorkatin. V horách je vzácnější, především ve vyšších nadmořských výškách ustupuje.

Rozšíření na Karlovarsku

V Karlovarském kraji roste hadinec obecný roztroušeně až hojně na suchých mezích, náspech a při okrajích komunikací. 

Biotop

Stanovištěm jsou suché trávníky, písčiny, úhory, ruderální plochy, železniční a silniční náspy, okraje polí a vinic. Biotopy s hadincem jsou zpravidla dobře osluněné, chudé na živiny a málo zapojené.

Záměny

Záměna hadince obecného je možná s několika jinými druhy hadinců a příbuznými druhy čeledi:

• Hadinec červený (Echium russicum)
  Má tmavě purpurové až vínově červené květy, lodyha je hustě chlupatá, celkový habitus je mohutnější a kompaktnější. Druh v ČR vzácnější, spíše na jižní Moravě.

• Hadinec jitrocelolistý (Echium plantagineum)
  Není původní, v ČR vzácně zavlékán, liší se širšími přízemními listy podobnými jitrocelu a kratší korunní trubkou.

• Ostatní brutnákovité (např. kostival, brutnák lékařský)
  Nemají tak nápadně jednostranné vijany květů a typicky vyčnívající červené prašníky.

Rozlišovacím znakem E. vulgare je kombinace modrých květů, dlouze červeně vyčnívajících prašníků, drsně chlupaté lodyhy a úzce kopinatých listů.

Zajímavosti o druhu

• Název hadinec pochází z lidové víry, že kořen připomíná jazyk hada a rostlina chrání proti uštknutí.

• Květy postupně mění barvu z růžové na modrou, což souvisí s přechodem pH v korunních buňkách.

• Rostlina je význačným zdrojem nektaru pro včely – med z hadince je ceněn pro příjemné aroma a světlou barvu.

• V minulosti byla využívána k výrobě modrého barviva.

• Patří mezi pionýrské druhy, které rychle osidlují narušené plochy a stabilizují půdu.