violka rolní - Viola arvensis
Čeleď
Violkovité (Violaceae) – čeleď zahrnující více než 500 druhů bylin a keřů rozšířených zejména na severní polokouli. Typickým znakem jsou nepravidelné pětičetné květy s ostrohou a výrazná zygomorfie.
Popis
Habitat
Violka rolní je typická světlomilná pionýrská rostlina polních kultur, úhorů, okrajů cest, ruderálních stanovišť a suchých travnatých strání. Preferuje humózní až mírně skeletovité půdy, snáší zásaditý i mírně kyselý substrát a dobře reaguje na disturbanci půdy.
Vzrůst
Jednoletá až ozimá bylina dorůstající obvykle výšky 5–25 cm. Lodyha je přímá nebo vystoupavá, v horní části často větvená, celkový habitus je řídký a křehký.
Listy
Listy jsou střídavé, celokrajné až mělce zubaté, dolní vejčitě podlouhlé s dlouhým řapíkem, horní spíše přisedlé, kopinaté až podlouhlé. Palisty jsou dlanitě dělené, čárkovité až zpeřeně členěné, což je jeden z charakteristických znaků rodu.
Květy a jiné znaky
Květy vyrůstají jednotlivě na dlouhých stopkách z paždí listů. Koruna je bílá až bělavě nažloutlá, horní lístky někdy slabě nafialovělé, spodní lístek obvykle s nápadnou žlutavou skvrnou a krátkou tupou ostruhou (nejvýše 2–4 mm dlouhou). Kalich je zelený s dlouhými, špičatými cípy. Plodem je kulovitá tobolka obsahující drobná semena, která se po dozrání aktivně vystřelují do okolí.
Doba květu
Hlavní období květu spadá od dubna do října, přičemž v teplejších oblastech může kvést prakticky po celé vegetační období, zvláště v ozimých kulturách.
Léčivé účinky
Violka rolní je méně významná léčivá rostlina oproti příbuzným druhům, jako je violka vonná. Přesto obsahuje menší množství saponinů a flavonoidů, a byla v lidovém léčitelství využívána zejména k podpůrnému odhleňování při kašli, případně mírně močopudně. V současnosti její využití nemá praktický význam.
Zákonná ochrana
Druh Viola arvensis není v České republice zvláště chráněn podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., není uveden na seznamu CITES ani na Červeném seznamu ohrožených druhů. Naopak se místy chová jako běžný plevel kulturních ploch.
Rozšíření
Violka rolní je původní v téměř celé Evropě, rozšířena rovněž v mírném pásu Asie a byla zavlečena do Severní Ameriky. Je to jeden z nejběžnějších druhů polních violek.
Rozšíření v ČR
V České republice je hojně rozšířená od nížin až do podhorských oblastí, nejčastější je v teplejších oblastech středních a jižních Čech, na Moravě a v Polabí, ale zasahuje i do vyšších poloh.
Rozšíření na Karlovarsku (ověřené lokality za posledních 10 let)
Na Karlovarsku byla v posledních 10 letech opakovaně zaznamenána na okrajích polí v okolí Chebu, Dolního Žandova a v blízkosti Ostrova nad Ohří. Většinou se vyskytuje v mozaikách ruderálních ploch s přechodem do travnatých úhorů.
Biotop
Suché i vlhčí polní kultury, úhory, okraje cest, rumiště, příležitostně světlé lesní lemy. Preferuje stanoviště s pravidelným narušováním vegetace, čímž se odlišuje od vytrvalejších druhů violek lesních.
Záměny
Nejčastější záměny nastávají s dalšími polními druhy violky:
Viola tricolor (violka trojbarevná) – rozlišuje se podle pestřejší, zpravidla modrofialové až žluté koruny s delší ostruhou (5–7 mm). Lístky koruny jsou výrazně širší a květ bývá nápadně dvoubarevný nebo trojbarevný.
Viola kitaibeliana (violka nejmenší) – drobnější vzrůst, květy žlutavé až krémové s velmi krátkou ostruhou, listy jemněji členěné.
Viola declinata (violka dácká) – v některé starší literatuře uváděna jako forma s odchylným zbarvením a kratší ostruhou.
Hlavní rozlišovací znak violky rolní je malý, téměř jednobarevně bělavý květ s krátkou tupou ostruhou a poměrně úzce podlouhlé korunní lístky.
Zajímavosti o druhu
Violka rolní je považována za indikátor intenzivně obhospodařovaných polí – její výskyt signalizuje disturbance půdy a bohatší zásobu živin.
Semena jsou částečně rozšiřována mravenci (myrmekochorie), protože mají drobný masíčko (elaiosom).
V některých oblastech Evropy byla místy zavlečena se zemědělskými osivy a rozšířila se jako nevyžádaný plevel.
Historicky byla sušena a přidávána do bylinných směsí proti kašli, ale nikdy se nestala významnou komerční léčivkou.