kamyšník přímořský - Bolboschoenus maritimus

Čeleď

Kamyšník přímořský náleží do čeledi šáchorovitých (Cyperaceae), která zahrnuje převážně vlhkomilné a bahenní byliny s trojhrannými lodyhami a charakteristickými květenstvími. V rámci rodu Bolboschoenus je příbuzný např. kamyšníku polnímu (B. planiculmis).

Popis

Habitat

Roste na slaných až slabě zasolených stanovištích, zejména na okrajích brakických a sladkovodních mokřadů, v přílivových oblastech mořských pobřeží, na bahnitých březích jezer, rybníků a řek, příležitostně i na zamokřených loukách s vysokým obsahem minerálů. V kontinentálních podmínkách upřednostňuje slaniska a vysychavé obnažené substráty s vyšší koncentrací solí a živin.

Vzrůst

Vytrvalá bylina, vytvářející rozsáhlé porosty díky podzemním oddenkům a hlízkám. Lodyha je přímá, ostře trojhranná, 50–150 cm vysoká, v horní části výrazně rýhovaná.

Listy

Listy jsou přízemní i lodyžní, střídavé, čárkovité, až 1,5 cm široké, ploché nebo žlábkovitě prohnuté, na okraji drsné. Čepele často přetrvávají na bázi rostliny a vytvářejí vláknité pochvy.

Květenství a květy

Květenství tvoří vrcholový složený okolík s několika hroznovitě uspořádanými strbouly (3–10), které bývají husté, kulovité až vejcovité, 1–3 cm dlouhé. Strbouly jsou podepřeny listeny, z nichž jeden bývá nápadně delší než květenství a připomíná pokračování lodyhy. Květ je nenápadný, bez okvětí, oboupohlavný, s trojklannou bliznou. Okolí každého květu vyplňují plevy a štětinky.

Jiné znaky

Plodem je trojhranná nažka tmavé barvy, zhruba 3–4 mm dlouhá, obklopená zbytky štětinek a plev. Podzemní část rostliny tvoří bohatá síť oddenků zakončených hlízami (až 2 cm dlouhými), které slouží k vegetativnímu rozmnožování.

Doba květu

Kamyšník přímořský kvete od června do srpna, přičemž plody dozrávají zpravidla do podzimu.

Léčivé účinky

Rostlina nemá doložené významné využití v lidovém léčitelství. Dříve byly její oddenky v některých oblastech využívány jako skromný zdroj škrobu a potravy v době nedostatku. Hlízy jsou jedlé po tepelné úpravě, obsahují polysacharidy a zásobní látky, ale nejsou běžně sbírány.

Zákonná ochrana

Kamyšník přímořský není v České republice zvláště chráněným druhem podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Není veden v přílohách CITES ani zařazen mezi prioritní druhy evropské ochrany. Přesto je v některých regionech považován za indikátor ohrožených biotopů slanisek a je z hlediska ochrany stanovišť významný. V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka et al.) figuruje jako druh vyžadující pozornost v rámci ochrany biotopů, zejména v oblastech s ústupem mokřadů.

Rozšíření

Celkové rozšíření

Areál druhu je rozsáhlý – zahrnuje Evropu, severní Afriku, mírné pásmo Asie a zasahuje až do Severní Ameriky. Nejtypičtější jsou výskyty v přímořských oblastech (Atlantické pobřeží, Středomoří, Černomoří) a ve vnitrozemských slanisích.

Rozšíření v ČR

V Česku je roztroušený až vzácný. Největší populace se soustřeďují na jižní Moravě, v okolí Dunajovických kopců, na slaniscích na Znojemsku a Břeclavsku, v oblastech soutoku Moravy a Dyje. Dále se vyskytuje na střední Moravě a na několika lokalitách v Polabí (např. okolí Kolína, Pardubic). Západní Čechy představují spíše okraj areálu.

Rozšíření na Karlovarsku

Na Karlovarsku stabilní populace v NPR Soos.

Biotop

Primárním biotopem jsou přílivové zóny brakických a mořských pobřeží, mokřadní písčiny, slaniska a mělké břehy. Ve vnitrozemí obývá dočasně zaplavovaná místa s vysokým obsahem minerálních solí, často s krátkodobým vysycháním povrchu substrátu. Preferuje stanoviště otevřená, osluněná, bez souvislé vegetační konkurence.

Záměny

Kamyšník přímořský může být zaměněn především za příbuzné druhy:

Kamyšník polní (Bolboschoenus planiculmis)

• má kratší listeny, obvykle nepřesahující květenství

• strbouly jsou méně husté a menší

• nažky bývají více zploštělé

• preferuje sladkovodní stanoviště bez zasolení

Skřípinec Tabernaemontanův (Schoenoplectus tabernaemontani)

• tvoří válcovitou lodyhu bez ostře trojhranného průřezu

• listeny jsou méně výrazné

• strbouly bývají drobnější

• chybí hlízky na oddencích

Rozlišovacím znakem kamyšníku přímořského je kombinace: trojhranná lodyha, dlouhý listen výrazně přesahující květenství, velké husté strbouly, trojhranné nažky a přítomnost hlízek.

Zajímavosti o druhu

• Kamyšník přímořský tvoří významnou součást vegetace pobřežních mokřadů, kde stabilizuje břehy a chrání je před erozí.

• V minulosti byly hlízy používány k potravě (podobně jako šáchor jedlý), zejména ve střední Asii a v Evropě v období válek.

• Rostlina patří mezi ukazatele zasolení půdy – její výskyt signalizuje nadlimitní koncentrace solí, někdy také sekundární zasolení důlní činností.

• Díky rozsáhlým oddenkovým systémům je kamyšník schopen přežívat i delší období sucha.

• V přímořských oblastech Evropy je významnou složkou vegetace brakických lagun, které jsou cenným útočištěm pro ptáky.