bahnička jednoplevá - Eleocharis uniglumis
Čeleď
Bahnička jednoplevá náleží do čeledi šáchorovité (Cyperaceae), charakteristické převážně vlhkomilnými bylinami s trojhrannými lodyhami a redukovanými květy v kláscích.
Popis
Habitat
Eleocharis uniglumis roste v mokrých a zamokřených stanovištích s kolísající hladinou vody. Typickým prostředím jsou břehy rybníků, mokré louky, vlhká místa v litorálních pásmech vodních ploch, tůně, aluviální niva a dočasně zaplavované depresní plošiny. Preferuje minerálně bohatší substráty, slabě zásadité nebo neutrální.
Vzrůst
Jedná se o vytrvalou, trsnatou až řídkou trávovitou bylinu dorůstající výšky přibližně 10–50 cm. Lodyhy jsou přímé, štíhlé, v průřezu oblé až slabě trojhranné, tuhé, na omak drsné a zelené.
Listy
Listy jsou redukované na pochvy, které jsou světle hnědé až načervenalé, někdy s tmavším lemováním na bázi. Čepel je u této bahničky potlačena a přítomna pouze v embryonálním stavu nebo chybí. Významným znakem je přítomnost pouze jediné plevy u každého květu (odtud název uniglumis).
Květy a jiné znaky
Květy jsou uspořádány v jediném terminálním klásku eliptického až vejcovitého tvaru o délce 5–15 mm. Klásek je tvořen několika desítkami květů, každý krytý jednou plevou. Pluchy a plušky chybí. Plevy jsou šedohnědé s blanitým okrajem. Okvětí je nahrazeno 4–6 štětinkami. Tyčinky jsou zpravidla tři, pestík zakončen trojicí blizen. Plodem je nažka trojhranného průřezu s drobným kuželovitým zbytkem stylodia.
Doba květu
Bahnička kvete od května do srpna, někdy přetrvává až do září v závislosti na stanovišti a vlhkostních poměrech.
Léčivé účinky
Druh není znám jako léčivý a nemá doložené využití v tradiční medicíně. Užití v lidovém léčitelství nebylo popsáno.
Zákonná ochrana
Eleocharis uniglumis není v ČR zvláště chráněným druhem podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. a nevztahují se na něj ani omezení mezinárodních úmluv jako CITES. V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je řazen mezi druhy méně ohrožené (kategorie LC – least concern), lokálně však může ustupovat v důsledku vysušování mokřadů a intenzifikace hospodaření.
Rozšíření
Celkové rozšíření
Areál druhu zahrnuje převážnou část Evropy, zasahuje do mírného pásma Asie a lokálně i severní Afriky. V severní Evropě se vyskytuje až po Skandinávii. V horách stoupá jen omezeně, častější je v nížinách a pahorkatinách.
Rozšíření v ČR
V České republice je rozšířená roztroušeně až místy hojně, zejména v nivách velkých řek a oblastech s vyšší hladinou podzemní vody – Polabí, Pomoraví, jižní Morava, Třeboňsko. V horských oblastech se prakticky nevyskytuje.
Rozšíření na Karlovarsku (ověřené lokality za posledních 10 let)
Na Karlovarsku je výskyt bahničky jednoplevé spíše vzácnější a lokální.
Biotop
Preferuje vlhké až zaplavované biotopy, jako jsou slatinné louky, břehy vodních nádrží, lužní luhy, okraje rybníků, příkopů a slepých ramen. Snáší jak krátkodobé zaplavení, tak období mírného vyschnutí, ale je indikátorem dlouhodobě vysoké vlhkosti stanoviště.
Záměny
Bahnička jednoplevá je morfologicky podobná některým jiným druhům bahniček, zejména:
Bahnička jehlovitá (Eleocharis acicularis) – výrazně menší (do 20 cm), velmi jemné lodyhy nitkovitého vzhledu, klásek drobnější (2–6 mm), nažka podstatně menší.
Bahnička bradavkatá (Eleocharis mamillata) – robustnější habitus, klásky širší, nažka širší s výraznějším zbytkem stylodia, plevy zpravidla více šedavé.
Bahnička drobná (Eleocharis parvula) – nízký vzrůst (obvykle jen do 10 cm), klásky velmi malé kulovité.
Rozlišovacím znakem bahničky jednoplevé je především přítomnost jediné plevy u květu a větší, úzký eliptický klásek na terminální části stébla.
Zajímavosti o druhu
Bahnička jednoplevá představuje významný bioindikátor stabilních mokřadních stanovišť s přirozeným vodním režimem. V přírodních podmínkách vytváří kompaktní populace a podílí se na stabilizaci substrátu a omezení eroze. Druh je ekologicky plastický vůči délce zaplavení, což mu umožňuje přežívat i na periodicky osychajících plochách. Vzhledem k ústupu mokřadů je považován za indikátor ohrožených biotopů a je součástí vegetace svazu Eleocharition palustris.