bařička bahenní - Triglochin palustris

Čeleď

Bařička bahenní náleží do čeledi bařičkovité (Juncaginaceae), malé skupiny vytrvalých bylin rostoucích převážně na vlhkých stanovištích mírného a chladnějšího pásma severní polokoule.

Popis

Habitat

Tento druh se vyskytuje na trvale vlhkých až zamokřených místech, zejména na slatiništích, přechodových rašeliništích, prameništích a mokrých písčinách. V nižších polohách se váže na minerálně bohatá stanoviště s mírně zásaditou reakcí, v horách na pramenné mokřady a rašelinné enklávy.

Vzrůst

Bařička bahenní je vytrvalá bylina s tenkým podzemním oddenkem. Vzpřímená, tenká, na průřezu oblouná až jemně hranatá lodyha dorůstá výšky nejčastěji 15–40 cm, zřídka přesahuje 50 cm.

Listy

Listy vyrůstají převážně v přízemní růžici, jsou čárkovité, žlábkovité, šedozelené, až 25 cm dlouhé a pouze 1–3 mm široké, bez nápadného středního žebra. Lodyžní listy jsou redukované na pochvy bez čepele. Typickým znakem je slabá aromatická vůně při rozemnutí listů.

Květy

Květy jsou nenápadné, drobné, oboupohlavné, sestavené v řídký hroznovitý klas dlouhý 5–20 cm. Okvětí je tvořeno dvěma kruhy po třech úzkých lístcích, které po odkvětu opadávají. Tyčinek je šest, pestíky tři, volné. Plodem je trojboká nažka, podlouhle vejcovitá, zřetelně žebernatá.

Doba květu

Kvetení probíhá od května do srpna, v horských polohách především v červnu a červenci.

Léčivé účinky

Rostlina není běžně využívána ve fytoterapii. V minulosti se uváděly slabé močopudné účinky a podpora látkové výměny, avšak tyto údaje nejsou vědecky doložené. Při požití většího množství může být mírně toxická.

Zákonná ochrana

Bařička bahenní není zvláště chráněna zákonem ČR (vyhláška č. 395/1992 Sb.). Nejedná se ani o druh regulovaný CITES. V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je zařazena do kategorie C4a – vyžadující pozornost vzhledem k úbytku vhodných stanovišť vlivem odvodňování, eutrofizace a zarůstání mokřadů.

Rozšíření

Vyskytuje se v chladném a mírném pásu Evropy, Asie a Severní Ameriky. V Evropě roste od Pyrenejského poloostrova až po Skandinávii, evropskou část Ruska a horské oblasti Balkánu.

Rozšíření v ČR

U nás je rozšíření ostrůvkovité – hojnější je v podhorských a horských oblastech (Šumava, Krkonoše, Jizerské hory, Českomoravská vrchovina, Beskydy). V nížinách se vyskytuje jen vzácně.

Rozšíření na Karlovarsku (ověřené lokality za posledních 10 let)

V Karlovarském kraji byla bařička bahenní potvrzena například:

• NPR Soos u Františkových Lázní

Biotop

Otevřené, minerálně bohaté, slabě zásadité mokřady – přechodová rašeliniště, prameniště, slatiniště, vlhké louky a mokré písčiny. Vyhýbá se kyselým rašeliništím dominovaným rašeliníky.

Záměny

Bařička bahenní bývá nejčastěji zaměňována s těmito druhy:

Bařička přímořská (Triglochin maritima)

Klíčové rozlišovací znaky:

• Bařička přímořská je celkově robustnější, často až 70 cm vysoká.

• Listy jsou širší (až 8 mm), dužnaté, poloduté, na průřezu půlkruhovité.

• Plody jsou kratší, soudkovité, méně zřetelně trojboké, po dozrání zůstávají více zavalité.

• Preferuje slaniska, zasolené mokřady a slanou vlhkou půdu – v ČR hlavně v Polabí a jižní Moravě.

• Bařička bahenní má oproti ní listy užší a jemnější, plody protáhle vejcovité, výrazně trojboké.

Zajímavosti o druhu

• Bařička bahenní je reliktem postglaciální flóry, přežívajícím v mokřadech od dob chladnějších období.

• V minulosti byla někdy označována za rostlinu potenciálně toxickou pro skot při pastvě na mokřadech.

• Díky charakteristickému aroma je při botanických průzkumech snadno rozpoznatelná i mimo květenství.

• Je indikátorem oligotrofních a mezotrofních mokřadů, které jsou v české krajině dlouhodobě ohroženým biotopem.