kornice jasanová - Sclerencoelia fraxinicola
Čeleď
Sclerotiniaceae (hlízenkovité), řád Helotiales, třída Leotiomycetes, oddělení: Ascomycota.
Popis
Makroskopie: Miskovitá až plochá apothecia 3–10 mm v průměru, černavě hnědá, na okraji zvlněná, často s krátkým, nenápadným třeněm. Vnější povrch pokryt jemnými otrubičnatými vločkami, vnitřní hladký.
Mikroskopie: Asci válcovitá až kyjovitá, délky 85–120 µm, spory zakřivené (allantoidní) 12–15 × 3–3,5 µm (někdy až 18 × 4 µm). Excipulum se silnými krystalickými výtoky, paraphyses s hnědavými granuly.
Habitat: Roste výhradně saprobně na odumírajících nebo mrtvých větvích jasanu (Fraxinus excelsior), často proráží kůru. Výskyt v trsech do 2 m nad zemí,.
Fenologie: Od podzimu do jara – říjen až duben, dočasně celý rok.
Léčivé účinky
Nebyl identifikován žádný užitek v tradiční či moderní medicíně. Není uváděn jako léčitelská či jedlá houba. Je považován z botanicko-mykologického hlediska čistě za saprobní druh bez medicínských aplikací.
Zákonná ochrana
Červený seznam: V ČR není uvedena v národní kategorii, tedy není považována za ohroženou. mykologie.net
Právní ochrana: Její výskyt není chráněn dle vyhlášek MŽP, tzn. nepodléhá zvláštní ochraně.
Rozšíření
Globálně
Střední Evropa (Německo, Švýcarsko, Česká a Slovenská republika), potvrzeno i molekulárními studiemi .
V ČR
Zaznamenána roztroušeně, místy hojně od nížin do podhůří.
Karlovarsko
Přímá data o lokálních nálezech na Karlovarsku v posledních 10 letech chybí ve veřejných databázích, lze jí však náhodně najít.
Biotop
Preferuje vlhké, stinné listnaté lesy – luhy, olšiny, bučiny s jasany. Vyžaduje čerstvě odumřelé dřevo s kůrou. Často ditemukan obnažené proráženou kůrou. Ekologicky saprobní, popřípadě mohou kolonizovat předem oslabené postižené dřevo .
Záměny
Kornice svazčitá (S. fascicularis): Roste na topolech, apothecia tvoří svazkovité seskupení, spíše menší průměr. U jasanové je růst izolovanější, spory a habitat odlišné.
Kornice otrubičnatá (Encoelia furfuracea): Roste na lískách, větší, žlutavější, robustnější.
Klíčové rozlišovací znaky:
Substrát (jasan vs topol, lísky)
Růstové uspořádání apothecií (samostatně vs trsy)
Drobné mikroskopické znaky (velikost výtrusů, tvar paraphyses)
Zajímavosti
Poprvé vyčleněna jako samostatný druh teprve v roce 2016 – taxon definován z černých forem.
Molekulární odlišení proběhlo pomocí ITS sekvenování, ukazující jednoznačný klad odlišný od příbuzných druhů na topolech .
Plodnice někdy zůstávají pod kůrou ve formě sklerocie před výstupem na povrch.
Může přežívat v suchém stavu dlouho – minimálně 6 týdnů .