bolcovitka ucho Jidášovo - Auricularia auricula-judae
Čeleď
Bolcovitka ucho Jidášovo náleží do čeledi Auriculariaceae, která zahrnuje rosolovité, dřevožijné houby rozšířené především v mírném a tropickém pásmu.
Popis
Habitat:
Bolcovitka je saprotrofní dřevní houba preferující především staré a odumírající listnaté stromy. Nejčastěji roste na bezu černém (Sambucus nigra), ale nalézáme ji též na habru, buku, javorech a jiných listnáčích. Vzácně obsazuje i jehličnaté dřeviny. Vyskytuje se po celý rok, ale nejvíce plodnic se vyvíjí během vlhkého období jara a podzimu.
Plodnice – velikost a znaky:
Plodnice jsou typicky ušovitého, laločnatého nebo miskovitého tvaru, vyrůstající jednotlivě nebo v trsech. Velikost plodnice se pohybuje obvykle mezi 3–10 cm v průměru, tloušťka se pohybuje okolo 1–3 mm. Povrch je hladký až jemně brázditý, zbarvený tmavě hnědě až načernalě, za vlhka průsvitně rosolovitý, při vyschnutí se scvrkává a tuhne na tvrdou kožovitou konzistenci. Vnitřní strana (hymenium) je hladká, někdy mírně ojíněná. Konzistence čerstvé plodnice je měkká, pružná a rosolovitá. Výtrusný prach je bílý.
Léčivé účinky
Auricularia auricula-judae obsahuje řadu bioaktivních látek, zejména polysacharidy, triterpeny, steroly a fenolické sloučeniny. V tradiční medicíně, zejména v čínské, je ceněna pro své imunomodulační, protizánětlivé, hypocholesterolemické a antikoagulační účinky. Konzumace se připisuje příznivý vliv na snižování hladiny krevních lipidů a podporu cirkulace. Dále je uváděn pozitivní účinek na regulaci krevního tlaku. Klinické studie se však zatím opírají především o laboratorní výzkumy a tradiční znalosti, nikoli o rozsáhlá randomizovaná hodnocení.
Zákonná ochrana
Bolcovitka ucho Jidášovo není v České republice chráněna zákonem jako zvláště chráněný druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., není zařazena do příloh úmluvy CITES ani do kategorií Červeného seznamu hub České republiky. Patří mezi běžné druhy.
Rozšíření
Celosvětově:
Druh je rozšířen v celé Evropě, Asii, Severní Americe a v některých oblastech Afriky a Austrálie. Preferuje oblasti s dostatkem vlhkosti a bohatým zastoupením listnatých porostů.
Rozšíření v ČR:
Na území České republiky je považována za hojný druh, který se vyskytuje prakticky ve všech nižších a středních polohách, méně často v horských oblastech.
Rozšíření na Karlovarsku (ověřené lokality za posledních 10 let):
Na Karlovarsku byla opakovaně doložena, hojnější druh.
Biotop
Bolcovitka preferuje rozvolněné lužní a listnaté lesy, břehové porosty, staré meze s keři a dřevinami, remízy a zahrady. Typickým substrátem jsou mrtvé větve, pařezy a kmeny listnáčů, především bezu černého, který bývá hlavním hostitelem. Vlhkost prostředí je pro růst klíčová, při suchu plodnice vysychají a mohou se po navlhčení znovu aktivovat.
Záměny
Bolcovitka bývá někdy zaměňována za jiné rosolovité houby:
Boltcovitka mozková (Auricularia mesenterica): Má spíše ploché, miskovité plodnice, výrazně zřasené na povrchu, spodní strana je bělavě plstnatá.
Rosolovka listová (Tremella foliacea): Má nepravidelné, laločnaté, klínovité plodnice s více karfiolovitým tvarem a jasně hnědou barvou. Konzistence je rovněž rosolovitá, ale tvar není typicky ušovitý.
Hlavním rozlišovacím znakem je tvar plodnic připomínající lidské ucho, absence plstnatého povrchu zespodu a specifické uchycení na větvích bezu.
Zajímavosti o druhu
Lidové označení "ucho Jidášovo" odkazuje na legendu, že Jidáš Iškariotský se po zradě Krista oběsil právě na bezu černém a houba je připomínkou jeho činu.
Plodnice jsou známé svou schopností opakovaně vysychat a znovu ožívat po navlhčení, někdy i po delším období sucha.
V asijských kuchyních je houba běžnou potravinou známou pod názvem "černá houba" nebo "mu-err" a používá se zejména do polévek, salátů a smažených pokrmů.
V tradiční čínské medicíně je ceněna podobně jako jiná rosolovitá houba – jidášovo ucho je zde symbolem dlouhověkosti a vitality.
Na rozdíl od jiných dřevních hub má poměrně dlouhou životnost jedné plodnice – v přírodě může vytrvat i několik měsíců.