anýzovník vonný - Gloeophyllum odoratum
Čeleď
Anýzovník vonný náleží do čeledi Gloeophyllaceae, která je součástí řádu Polyporales. Tato čeleď zahrnuje druhy dřevokazných hub, které vytvářejí rezupinátní nebo kloboukaté plodnice s hymenoforem různých forem, často vřetenovitě či labyrintovitě uspořádaným.
Popis
Habitat
Anýzovník vonný je saprotrofní dřevokazná houba vyrůstající především na mrtvém jehličnatém dřevě, zejména na ležících kmenech či silnějších větvích jedle bělokoré (Abies alba), méně často smrku (Picea abies). Preferuje starší, pokročile rozkládající dřevo v horských a podhorských jedlobučinách a smrkojedlinách. Obvykle roste na vlhčích stanovištích, v humózních půdách, kde se zajišťuje stálá vlhkost substrátu.
Plodnice – velikost a znaky
Plodnice jsou víceleté, střechovitě uspořádané nebo přisedlé, kloboukaté, někdy souvisle srůstající ve větší souvislé povlaky o šířce až desítek centimetrů. Jednotlivé klobouky dorůstají šířky 3–10 cm, výšky 0,5–2 cm. Povrch klobouku je jemně plstnatý až sametový, výrazně rezavě okrový, někdy s pásováním. Hymenofor je labyrintovitý až nepravidelně lamelovitý, barvy rezavě hnědé. V mládí bývá světlejší, později výrazně tmavne. Charakteristickým znakem je výrazná, sladce kořenitá vůně připomínající anýz, kterou je možno vnímat i u sušených plodnic. Dužnina je tenká, korkovitá až tvrdá, rezavě hnědá.
Mikroskopicky se vyznačuje válcovitými výtrusy o velikosti cca 5–6 × 1–2 µm, hladkými, bezbarvými.
Léčivé účinky
Anýzovník vonný není znám jako druh s léčivým využitím. Obsahuje však enzymy (např. oxidázy a peroxidázy), které se v laboratorních podmínkách zkoumají pro účely biodegradace dřeva a využití v biotechnologiích. Pro potravinářství ani farmaceutické aplikace se nesbírá, ačkoli jeho aroma vzbuzuje dojem potenciálního užití.
Zákonná ochrana
V České republice není anýzovník vonný zvláště chráněným druhem podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Rovněž není uveden na seznamu CITES ani v Červeném seznamu hub ČR jako ohrožený, přesto je považován za druh indikující zachovalé staré jehličnaté porosty s výskytem mrtvého dřeva. Lokálně může být vzácný, zejména v oblastech, kde došlo k intenzivní těžbě a odstranění tlejícího dřeva.
Rozšíření
Celkové rozšíření
Anýzovník vonný je evropským druhem, který se vyskytuje zejména v montánních a boreálních lesích. Je doložen v Karpatech, Alpách, Pyrenejích, v pohořích střední Evropy (Šumava, Krušné hory, Krkonoše) a na severu Evropy.
Rozšíření v ČR
V České republice roste roztroušeně v horských a podhorských oblastech, kde jsou zachované porosty s dostatkem jedlového mrtvého dřeva. Hojnější je v jižních a západních Čechách (Šumava, Český les), v menší míře i na Moravě (např. Beskydy).
Rozšíření na Karlovarsku (ověřené lokality za posledních 10 let)
V Karlovarském kraji je anýzovník vonný znám z několika lokalit v Krušných horách.
Výskyt je však velmi závislý na dostupnosti starého jedlového dřeva.
Biotop
Druh upřednostňuje staré horské smíšené lesy s jedlí, méně často smrčinové porosty s příměsí jedle, zejména tam, kde dochází k přirozenému rozpadu dřeva. Preferuje zastíněná, vlhká stanoviště s vysokou vzdušnou vlhkostí a stabilním mikroklimatem. Biotop je ekologicky cenný, neboť tvoří útočiště pro řadu dalších saprotrofních hub a bezobratlých vázaných na mrtvé dřevo.
Záměny
Možná záměna je zejména s příbuznými druhy Gloeophyllum, případně s jinými dřevokaznými houbami s labyrintovitým hymenoforem:
Gloeophyllum sepiarium (trámovka plotní): častější, roste hlavně na jehličnatém řezivu a pařezech, jeho plodnice bývají tenčí, méně voňavé, hymenofor je pravidelněji blanitý až labyrintovitý, barva je spíše šedohnědá.
Trametes versicolor (outkovka pestrá): má sice výrazně zonovaný klobouk, ale pórovitý hymenofor (ne lamelovitý) a jinou strukturu plodnice.
Lenzites betulina (lupeník březový): hymenofor je pravidelněji lamelovitý, barva světlejší, roste převážně na listnáčích.
Rozlišovacím znakem Gloeophyllum odoratum je anýzová vůně, rezavě hnědý labyrintovitý hymenofor a růst na jehličnanech, hlavně jedli.
Zajímavosti o druhu
Je jedním z mála dřevokazných druhů s tak výrazně aromatickým pachem.
V minulosti se vůně plodnic využívala k provonění sbírek sušených hub.
Přítomnost anýzovníku je indikátorem dlouhodobé kontinuity lesa a dostatku mrtvého dřeva.
Plodnice se mohou vyvíjet několik let a přirůstat v nových vrstvách, přičemž staré části jsou stále aromatické.
Díky své vůni je snadno identifikovatelný i pro začínající mykology.