zdrojovka potocni­ (Montia hallii)

Čeleď

Zdrojovka potoční náleží do čeledi měchýřníkovité (Montiaceae). Tato čeleď zahrnuje drobné bylinné druhy, typicky vázané na vlhká až mokřadní stanoviště a vyznačující se sukulentními či masitými listy a drobnými květy.

Popis

Habitat

Montia hallii je vyhraněný hygrofilní taxon, osidlující prameniště, okraje drobných potoků, podmáčené pruhy v lučních enklávách, vlhké depresní partie s celoroční expozicí vodnímu nasycení. Preferuje chladná stanoviště s relativně stabilním režimem kolísání hladiny, často v prameništních travinách a společenstvech s vysokým podílem rašeliníků. Substrát bývá štěrkovitý, humózní nebo mírně rašelinný.

Vzrůst

Jedná se o nízkou jednoletou či krátce vytrvalou bylinu, dorůstající obvykle výšky 5–15 cm. Lodyhy jsou poléhavé až vystoupavé, někdy až plazivé, jemně hranaté, křehké, často zakořeňující v uzlinách.

Listy

Listy jsou vstřícné, celokrajné, vejčité až eliptické, dužnaté, svěže zelené až lehce narůžovělé. Přízemní listy jsou řapíkaté, zatímco lodyžní jsou přisedlé až poloobjímavé. Čepele mívají délku 1–3 cm a šířku 0,5–1,5 cm, na vrcholu zaokrouhlené či mělce vykrojené.

Květy a jiné znaky

Květy vyrůstají jednotlivě nebo v chudokvětých vidlanech na dlouhých stopkách. Kališní lístky jsou dva, srostlé pouze na bázi, světle zelené. Koruna je pětičetná, drobná, bělavá až narůžovělá, široká asi 5–8 mm. Tyčinky jsou tři, přisedající na bázi korunní trubky. Semeník svrchní, dvoupouzdrý, se třemi čnělkami. Plodem je kulovitá tobolka, která po dozrání puká třemi chlopněmi. Semena jsou hladká, drobná, leskle černá.

Doba květu

Kvetení probíhá zpravidla od duben do června, v závislosti na nadmořské výšce a teplotním režimu lokality.

Léčivé účinky

Zdrojovka potoční není v tradičním bylinářství významně využívána. Občas byla uváděna jako mírně močopudná rostlina a lokálně se listy přidávaly do jarních směsí pro podporu látkové výměny, jejich účinky jsou však spíše zanedbatelné a v odborné fytoterapii nemá význam.

Zákonná ochrana

Podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., prováděcí k zákonu o ochraně přírody v České republice, je zdrojovka potoční (Montia hallii) řazena do kategorie druhů silně ohrožených (C2). Tento statut znamená přísnější ochranu, než jen běžný druh vyžadující pozornost. Zahrnuje zákaz sběru, narušování stanovišť a omezování jejího výskytu bez zvláštního povolení. 

Rozšíření

Druh se přirozeně vyskytuje v chladnějších oblastech severní a západní Evropy, v některých částech Alp a Pyrenejí. Na východ zasahuje až do karpatských oblastí a ojediněle do severní Itálie. V České republice se vyskytuje velmi vzácně, s roztroušeným výskytem na specifických mikrostanovištích.

Rozšíření v ČR

V ČR je výskyt omezen na horské a podhorské oblasti s dostatkem pramenišť a stabilně podmáčených substrátů. Historicky byla potvrzena především v Krkonoších, na Šumavě, v Hrubém Jeseníku a méně často v Novohradských horách.

Rozšíření na Karlovarsku (ověřené lokality za posledních 10 let)

Na území Karlovarského kraje se jedná o mimořádně vzácný výskyt. V posledních deseti letech byly ověřeny jednotlivé populace zejména:

• prameniště v okolí Horní Blatné (Krušné hory)

• mokřady v NPR Božídarské rašeliniště

• vlhká údolí potoků při okrajích Slavkovského lesa

Celkem je znám jen omezený počet stabilních mikropopulací, často v silně ohrožených biotopech.

Biotop

Preferovaným biotopem jsou prameniště oligotrofního až mírně mezotrofního charakteru, s trvale vysokou hladinou vody, chladnou mikroklimatem a nízkou konkurencí vysokých bylin. Důležitá je otevřená vegetace s mechy a řídkým porostem trav. Významným faktorem je stabilita vodního režimu a nízká eutrofizace.

Záměny

Zdrojovka potoční může být zaměněna za některé jiné drobné vlhkomilné druhy, zejména:

• Zdrojovka vrcholičnatá (Montia fontana) – je robustnější, s více květy ve vrcholíkovitých květenstvích, čepel listů bývá širší a na bázi více srdčitá.

• Kuřinka obojživelná (Lythrum portula) – liší se červenějšími stonky, jinou stavbou květů a větším semenem.

• Mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium) – má střídavé listy a žlutozelené listeny kolem květů.

Rozlišovacím znakem je především tvar listů, počet tyčinek (3 u M. hallii, 5 u příbuzných druhů) a charakter květenství.

Zajímavosti o druhu

• Montia hallii je indikátorem ekologické kontinuity prameništních stanovišť s minimálním narušením.

• Druh je velmi citlivý na eutrofizaci a změnu vodního režimu (např. odvodnění okolí).

• Latinské jméno "Montia" je odvozeno od jména italského botanika Giuseppe Montiho.

• Z ekologického hlediska patří mezi průkopnické druhy, osidlující velmi chudé substráty.

• V některých oblastech Alp bývá považována za glaciální relikt.