polnička raná — Agrocybe praecox

28.10.2020

Bolbitiaceae - slzečníkovité

Klobouk: o průměru 2 - 8cm je nejprve polokulovitý, později sklenutý až plochý, někdy na středu vmáčklý, hladký, hygrofánní, žlutavý, krémově bělavý, okrový až okrově hnědý, na okraji s bělavými zbytky závoje. Lupeny jsou husté, u třeně vykrojené, v mládí bělavé a zakryté bělavým závojem, potom šedobělavé, hlínové až špinavě hnědé. Třeň je 4-9 cm dlouhý, 4-9mm široký, válcovitý, hladký, ve stáří dutý, na bázi s bělavými provazci, bělavý až okrově krémový; prsten je blanitý, převislý, bělavý, později mizí.

Dužnina: je měkká, bělavá, ve třeni hnědavá, neměnná; má moučně nahořklou chuť a slabou moučnou vůni.

Výskyt: roste na zbytcích dřeva (kůře, pilinách, surové hrabance) na travnatých okrajích lesů, ale zejména mimo les, v křovinách, na travnatých pasekách, v parcích, zahradách, sadech, na pastvinách, mezích a okrajích cest; často také v městské zeleni na mulčovaných záhonech.

Záměna: polnička tuhá (Agrocybe dura) má masitější nehygrofánní klobouk, tvrdší dužninu a nemá moučnou vůni.



Zdroj: Velký atlas hub, Pavol Škubla, Príroda, 2007