Přírodní památka Čedičová žíla Boč
Projdete-li údolní svahy řeky Ohře, uvidíte překrásné skalní výchozy na obou stranách toku. Řeka Ohře společně s tektonickými výtvory přírody tak tvoří překrásné a romantické zákoutí svádící k romantickým procházkám a výletům do těchto tajemných míst.
Jedním z těchto míst je také přírodní památka "Čedičová žíla Boč". Tento překrásný útvar s charakteristickou sloupcovou odlučností, typickou pro Karlovarský region, nalezneme nedaleko obce Boč cca 2 km severně od Stráže nad Ohří. Lokalita se nachází v Přírodním parku Stráž nad Ohří. Skalní útvar se nachází v lesním porostu, cca 100 m vzdušnou čarou od hlavní silnice vedoucí z Ostrova do Klášterce nad Ohří. K přírodní památce se lze dostat pěšky ze Stráže nad Ohří nebo Boče, popřípadě využít některého se sjezdů z hlavní silnice. Nejméně náročnou trasou je pěší pochod z odbočky polní cesty za Stráží nad Ohří nebo z vrchu Nebesa.
V nadmořské výšce 436 m n. m. se nad obzor vyklenuje mocná čedičová žíla, odolávající nepříznivým klimatickým poměrům s typickou sloupcovou odlučností. Hlavní žíla výrazně vystupující z okolní horniny je tvořena nejrozšířenější horninou Doupovských hor, čedičem (nefelinitem). V okolí se nachází nerozlišená pyroklastika - tufy, rufity a vulkanické brekcie. Přístup na památku je však náročný. Strmé suťové a příkré stráně vyžadují k překonání dobrou fyzickou zdatnost. Samotný výstup na okraj hlavní žíly je však velmi nebezpečný. Méně odvážným návštěvníkům tak lze doporučit výstup na cca 50 m vzdálený pahorek, kde se mohou bezpečně rozhlédnout po okolí. Po náročném výstupu však na Vás čeká úchvatný pohled na vrcholky Doupovských hor, klikatící se řeku Ohři, osadu Korunní s železniční tratí. Při dobrém počasí lze dohlédnout až za Klášterec nad Ohří.
Jak již název napovídá, byla tato unikátní geologická lokalita vyhlášena Krajským národním výborem Karlovarského kraje 16. února 1960 (přehlášena OÚ Karlovy Vary 7. 1. 1998) jako přírodní památka o rozloze 1,33 ha. Předmětem ochrany je čedičová vypreparovaná žíla s dokonalou sloupcovitou odlučností s vějířovitým uspořádáním čedičových sloupů, především šestibokých, který byl odkryt při těžbě kamene. V okolí hlavní žíly se díky sloupcovému rozpadu vytvořila unikátní lokalita suťových lesů Tilio-Acerion s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica) a lípou srdčitou (Tilia cordata). V jižní části, přímo pod hlavní žílou, se nachází překrásné kamenné moře se suťovou vegetací a navazujícím lesním porostem. Stromové patro je tvořeno javorem klenem (Acer pseudoplatanus), jilmem horským (Ulmus glabra), jasanem ztepilým (Fraximus excelsior), habrem obecným (Carpinus betulas), dubem zimním (Quercus petraea) a lípou srdčitou (Tilia cordata). Lesy s převahou buku lesního hostí typickou teplomilnou hájovou vegetaci se svízelem vonným, neboli mářinkou vonnou (Galium odoratum), pitulníkem žlutým (Galeobdolon luteum), bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis), kopytníkem evropským (Asarum europaeum), hrachorem jarním (Lathyrus versus), kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), kakostem smrdutým (Geranium robertianum). Ochranné pásmo památky je tvořeno květnatými bučinami s bukem lesním (Fagus sylvaticus) a javorem babykou (Acer campestre). Na skalnatých výchozech a hřbetech se vyskytují teplomilné doubravy se silenkou nicí (Silene nutans), třtinou rákosovitou (Calamgrostis arundinacea), jeřábem dunajským (Sorbus danubialis), šťovíkem kyselkou (Rumex acetosella), osladičem obecným (Polypodium vulgare) a tolitou lékařskou (Vincetoxicum hirundinaria). Velmi zajímavý je hojný výskyt ohroženého áronu plamatého (Arum maculatum). Na čedičových výchozech lze nalézt kostřavu sivou (Festuca pallens), tolitu lékařskou (Vincetoxicum hirundinaria) nebo překrásné miniaturní exempláře borovice lesní (Pinus sylvestris). Při velkém štěstí lze v okolních lesních porostech spatřit kriticky ohroženou užovku stromovou (Elaphe longissima).
V okolních porostech lze za příznivého počasí potkat mloka skvrnitého (Salamandra salamandra) nebo měsíčnici vytrvalou (Lunaria rediviva).
Pokud se chystáte do překrásných končin jižního Krušnohoří, nezapomeňte navštívit tento krásný vyhlídkový bod s unikátními teplomilnými společenstvy.