ryzec dubový — Lactarius quietus

18.08.2020

Russulaceae - holubinkovité

Klobouk: o průměru 3-8cm je zprvu sklenutý, pak plochý, na středu vmáčklý až nálevkovitý, vždy bez hrbolu, masitý, pružný, matný, v mládí s podvinutým a ve stáří se zvlněným okrajem, zpočátku červenohnědý, brzy skořicově hnědý až masově rezavě hnědý, někdy slabě pásovaný, za sucha vybledající. Lupeny jsou dosti husté, sbíhavé, zprvu bělavé, šedožlutavé, v dospělosti světle skořicově hnědé, na ostří s hnědavými skvrnami, ve stáří bělavé poprášené od výtrusného prachu; mléko je žlutavé, nahořklé. Třeň je 3-10cm dlouhý, 6-17 mm široký, válcovitý, hladký, skořicově hnědý, na bázi téměř červený, po otlačení hnědočervenající.

Dužnina: je v klobouku bělavá s hnědavými skvrnami, ve třeni skořicově hnědavá; má slabě nahořklou chuť a ve stáří ploštičnou vůni.

Výskyt: roste od nížin do podhorských oblastí v listnatých lesích, zejména v doubravách.

Záměna: ryzec hnědý (Lactarius helvus) má čiré vodnaté mléko, dužninu vonící po polévkovém koření (maggi) a roste ve vlhkých jehličnatých lesích.



Zdroj: Velký atlas hub, Pavol Škubla, Príroda, 2007