Vladař — vrch u Žlutic

21.08.2020

Vrch Vladař jako krajinná dominanta Žluticka hraje velmi důležitou roli již od středověku. Leží v nadmořské výšce 693 m n. m na pravém břehu řeky Střely. Čedičová dvoukupa je společně s Chlumskou horou krajinnou dominantou jižního výběžku Doupovských hor.


Na Vladař se dostaneme po červené turistické cestě ze Žlutic nebo Rabštejna nad Střelou. Přístup na vrchol je možný pouze po cestě od památníku na slavnou husitskou bitvu u osady Záhoří. Na vrcholu je travnatá plošina, uprostřed s malým jezírkem. Vrcholové plató je porostlé teplomilnými křovinami a zčásti se nachází v ochranném pásmu přírodní rezervace. Plošina je pokrytá širokolistými suchými trávníky.

Z nejstarších dob se zde zachovaly mohutné obranné valy, vybudované nejspíše Halštatskými předky zhruba v období 1. tisíciletí před n. l. v době vrcholné doby faraónů se na Vladaři budovalo jedno z největších opevnění v ČR. Opevnění o rozloze cca 120 ha opevněné cca 20 km opevnění a valů. Mohutné pravěké hradiště zaujímalo především vrcholovou partii, zbytky opevnění lze nalézt na západním a severním úpatí vrchu. Mohutné opevnění bylo nejspíše dvojího typu, tj. opevnění vnitřní a vnější. Do vrcholové partie neboli středu hradiště se vcházelo třemi vchody umístěnými na jihu, severu a západu. V dobách počátku hradiště byl Vladař pravděpodobně odlesněn a hustě obydlen. Podle archeobotanických nálezů v náhorní vodní nádrži došlo kolem roku 200 př. n. l. k detrujícímu velkému požáru. Od této doby začalo hradiště postupně zarůstat a vyklidňovat se. Nejvíce se toto místo proslavilo v době husitské. Na podzim roku 1421 se zde bránili husité, pod vedením Jana Žižky z Trocnova, při ústupu od hradu Krasíkova, velké přesile landfrýdu plzeňských vojsk pánů z Plavna. Po třídenním obléhání vojsk se husitům podařilo prolomit obléhání a prchnout do pevného Žatce. V průběhu několika let probíhalo několik archeologických průzkumů. Dle nálezů keramiky se datují počátky tvrziště do mladší doby bronzové, období lidu popelnicových polí.

V současné době je část Vladaře chráněna jako přírodní rezervace o rozloze 11,7 ha. V roce 2014 došlo k přehlášení PR a zahrnutí EVL Vladař. Celková plocha PR je tak dnes 227,1179 ha a zahrnuje i původní VKP Louky pod Vladařem. Chráněna jsou zde převážně lesní společenstva hercynských dubohabřin svazu Carpinion Issler a suťových lesů svazu Tilio-Acerion. Na čedičově velmi vyhřátých minerálně bohatých substrátech se vyskytuje celá řada teplomilných rostlinných společenství. Z rostlin zde nalezneme např. hlaváč fialový (Scabiosa columbaria), lilii zlatohlávek (ilium martagon), violku chlumní (Viola colina), pomněnku lesní (Myosotis sylvatica), jaterník podléšku (Hepatica nobilis), hrachor lecha (Lathyrus versus), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), nedávno nalezený vstavač bledý (Orchis pallens) . Z živočichů ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký ( Anguis fragilis), žluna šedá (Picus canus), žluna zelená (Picus viridis), pěnice vlašská ( Sylvia nisoria), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus). Na suchých širokolistých trávnících se nachází druhá největší lokalita vstavače kukačky - obecného (Orchis morio) v Karlovarském kraji.

Vrch Vladař je nezaměnitelný styčný a orientační bod. Kromě několika menších výhledů není z vrcholu téměř nic vidět.

Na úpatí Vladaře v roce 2010 vybudovala naše organizace Naučnou stezku Vladař, pojednávající o přírodě, archeologii a o zajímavých místech v okolí Vladaře.