hlíva ústřičná — Pleurotus ostreatus

11.08.2020

Pleurotaceae - hlívovité

Popis: klobouk je až 25 cm široký, rostoucí střechovitě nad sebou, srostlé. Klobouk je jazykovitý, lasturovitý až vějířovitý, někdy mírně zvlněný, hladký, popelavě šedý, někdy s fialovým nádechem. Velmi často roste v trsech. Třeň je až 3 cm vysoký, většinou postranní, tuhý, v horní části plynule přecházející v klobouk. Velmi často je rýhovaný. Lupeny má husté, bělavé, tenké a různě dlouhé. Dužnina bílá až bělošedavá, v mládí měkká, později tuhá. Vůně příjemně houbová, chuť někdy mírně nakyslá.

Výskyt: hojný druh.

Doba výskytu: září až květen.

Využití: využitelná v jakékoliv tepelné úpravě, velmi chutná je naložená ve sladkokyselém nálevu.

Biotop: na kmenech a pařezech listnáčů (velmi často buků a ořešáků), vzácně i jehličnanů. Pěstována hojně na dřevě nebo slámě.

Záměna: hlíva miskovitá (Pleurotus cornucopiae) má trubkovité plodnice a rýhovaný třeň. Hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius) je světlejší a má příjemnou anýzovou vůni.

Zajímavost: v tradičním čínském lékařství se používala k posílení sleziny a žaludku. Údajně pomáhá také alergikům a astmatikům.




Použitá literatura:

ANTONÍN, Vladimír a Ladislav HAGARA. Houby. 7. Praha: AVENTINUM NAKLADATELSTVÍ, s.r.o., 1999. ISBN 80-7151-259-1.

KEIZER, Gerrit J. Houby: encyklopedie. 2. vyd. Čestlice: Rebo, 2005, 288 s. Encyklopedie (Rebo). ISBN 80-723-4479-X.

LOHMEYER, Till R. a Ute KÜNKELEOVÁ. Houby: Určování a sběr, více než 400 detailních zobrazení. 1. Praha: Nakladatelství Slovart, s.r.o., 2014. ISBN 978-80-7391-806-4.

MIKŠÍK, Michal. 1000 českých a slovenských hub. 1. Praha: nakladatelství Svojtka & Co. s. r. o., 2015. ISBN 978-80-256-1190-6.

SOCHA, Radomír a Aleš VÍT. Dřevní houby v přírodě a kuchyni, Atlas 113 druhů dřevních hub s popisem jejich léčivých účinků a s recepty na kulinářské využití.1.Eminent, 2014. ISBN 978-80-7281-480-0.