křemenáč smrkový — Leccinum piceinum

19.08.2020

Boletaceae - hřibovité

Klobouk: o průměru 3-10cm je v mládí polokulovitý až téměř kulovitý, později sklenutý až ploše polštářovitý, oranžově rezavý, hnědorezavý, u okraje výrazněji červený, matný, jemně vrostle sametově šupinkatý, na středu matně lesklý; pokožka přesahuje okraj klobouku. Rourky jsou zprvu bělavé, potom našedlé; póry mají šedohnědavý nádech. Třeň je 8-14cm dlouhý, 1,5-2,5cm široký, válcovitý, směrem nahoru se zužující, na bělavém podkladě hustě pokrytý jemnými šupinkami, které jsou nejprve nahoře bílé a naspodu hnědočervené, v dospělosti umbrově hnědé až černavé. Báze třeně po otlačení zelená.

Dužnina: je bělavě krémová se smetanovým nádechem, na řezu se v okolí rourek zbarvuje do šedorůžové, v horní polovině třeně ocelově modré až červenavé barvy.

Výskyt: roste pod smrkem, s nímž tvoří mykorhizu, v podhorských a horských oblastech na kyselých půdách.

Záměna: křemenáč borový (Leccinum vulpinum) roste pod borovicemi; křemenáč osikový (Leccinum aurantiacum) má na klobouku oranžové tóny a roste pod osikami.



Zdroj: Velký atlas hub, Pavol Škubla, Príroda, 2007