penízovka rašeliníková — Tephrocybe palustris

09.08.2020

Lyophyllaceae

Klobouk: 2-2,5 cm široký, zprvu polokulovitý, pak vyklenutý, někdy uprostřed vyhrblý, později spíše vmáčklý, velmi křehký, v mládí světle sazový k okraji jemně ojíněný, později olysající, značně hygrofánní, až do středu s prosvítavými lupeny, hnědý nebo hnědožlutavý, oschlý světlejší, někdy skoro bělavý. Lupeny vykrojené, krátce přirostlé, vysoké, prořídlé, bělavé, pak bledě hnědožlutavé. Třeň velmi křehký, štíhlý až tenký, až 11 cm dlouhý, 1,5-2 mm tlustý, nahnědlý až sazový, velmi jemně vláknitý, naspodu přirůstající pavučinovitými hyfami k živému rašeliníku. Dužnina skoro bezbarvá, okurkově moučné chuti i vůně. Výtrusný prach bílý. Výtrusy 6-9 X 4,5 um, elipsoidní, hladké, bezbarvé.

Stanoviště: roste v živých kobercích rašeliníků, většinou pospolitě. Nejedlá.

Výskyt: červen až červenec.



Zdroj: Houby, Mirko Svrček, Aventinum, 1996