penízovka sametonohá — Flammulina velutipes

Physalacriaceae

Klobouk: 2 - 12 cm široký, nejprve polokulovitý, později ploše rozložený, ve středu většinou hnědavý, ve stáří dokonce i tmavohnědý a vzhledem k tenkomasosti průsvitně rýhovaný, pokožka za vlhka lepkavá a lesklá. Lupeny vykrojeně přirostlé, poněkud řídké, poměrně tlusté, zprvu bělavé, později žlutavé až okrové.

Třeň: 3-10 x 0,3 - 1,5 cm, válcovitý, často trochu zkroucený nebo zahnutý, ke spodu ztenčený, velmi tuhý, zprvu plný, ale brzy dutý, v mládí žlutavý, potom tmavě hnědý až černý, pokrytý hustým, sametově vlásenitým povlakem, v horní části pod kloboukem méně plsťovitě vlásenitý.

Dužnina: bílá nebo lehce žlutavá, dosti tenká a pružná, ve stáří tuhá.

Výtrusy: 8-9 x 4,5-6 um, elipsoidní; výtrusný prach bílý.

Výskyt: roste velmi hojně v trsech na živých i odumřelých listnáčích, někdy také |ehličnanech; září až duben.

Poznámky: jedlá, avšak velmi tuhý třeň raději nepoužíváme.

Možnosti záměny: tento druh patří k těm nemnoha houbám, které můžeme sbírat i za mírné zimy. Podobná, rovněž dřevní, trsnatá a ve stejné době rostoucí třepenitka maková (Hypholoma capnoides) nemá sametový třeň a kromě toho klobouk a lupeny jsou jinak zbarveny; roste hlavně na jehličnanech a je jedlá.

Zdroj: Atlas hub, Hans W. Kothe, Průvodce přírodou, IKAR, 1998