pestřec bradavčitý — Scleroderma verrucosum

18.08.2020

Sclerodermataceae - pestřecovité

Plodnice: o průměru 2-6 cm je pozemní, nepravidelně kulovitá, nápadně těžká a tvrdá, okrově žlutá, žlutohnědá, žemlově hnědavá nebo hlínově až kaštanově hnědá; naspodu je zúžená a přechází do neplodné třenové části, která je buď hladká nebo zbrázděná. Okrovka je velmi tenká, pružná, rozpraskaná na jemné ploché umbrově hnědé políčkovité bradavky; v dospělosti nepravidelně praská. Teřich je nejprve tvrdý a bílý, později černý a kašovitý, ve stáří vysychá a rozpadá se na šedohnědý výtrusný prach.

Výskyt: roste v nížinách a pahorkatinách v listnatých a smíšených lesích bohatých na humus (lužní, bukovo-jasanové nebo dubovo-habrové lesy), v borových lesích a mimo les (parky, aleje, vřesoviště, stromořadí a zahrady).

Záměna: pestřec obecný (Scleroderma citrinum) má tlustější, políčkovitě bradavčitou okrovku a naspodu pouze kořínkovitý svazek provazců podhoubí; pestřec jamkatý (Scleroderma areolatum) má žlutavé plodnice s růžově fialovým nádechem.



Zdroj: Velký atlas hub, Pavol Škubla, Príroda, 2007