pestřec obecný — Scleroderma citrinum

19.08.2020

Sclerodermataceae - pestřecovité

Plodnice: 4-10 cm široké, okrouhlé, někdy zploštělé, bez třeně, s dosti tvrdou, silně políčkovitě rozpukávající, žlutavě až okrově zbarvenou okrovkou (peridií), která uzavírá v mládí pevný, bílý až žlutavý, poněkud nepříjemně páchnoucí teřich (glebu), který se později zbarvuje šedočerně a nakonec se rozpadá v olivově hnědý výtrusný prach; okrovka se v době zralosti nahoře trhá, tvoří se nepravidelné ústí a uvolňují se výtrusy.

Výtrusy: 8-13 um, kulovité, síťovitě ornamentované; výtrusný prach olivově hnědý.

Výskyt: roste hojně v listnatých a jehličnatých lesích, většinou na kyselých půdách; červenec až listopad.

Poznámky: jedovatý. Často již v malých dávkách vede k zažívacím potížím a ve větším množství vyvolává mdloby.

Možnosti záměny: může být zaměněn za stejně jedovatý pestřec bradavčitý (Scleroderma verrucosum), který má třeňovitě prodlouženou bázi s většinou nepřehlédnutelnými svazky mycelia, a mnohem tenčí peridii. Při povrchním pozorování jej lze zaměnit za jedlé pýchavky (Lycoperdon) a prášivky (Bovista).



Zdroj: Atlas hub, Hans W. Kothe, Průvodce přírodou, IKAR, 1998