ryzec liškový — Lactarius tabidus

18.08.2020

Russulaceae - holubinkovité

Klobouk: o průměru 15 - 50mm je zprvu sklenutý až plochý s podvinutým okrajem, později na středu mírně vmáčklý, s malým bradavkovitým hrbolem, hladký, slabě hygrofánní, ve stáří nebo při vysychání paprsčitě žilkovaný, na středu tmavší, žlutavě hnědý nebo cihlově červený, na okraji nebo ve stáří světlejší, okrový až okrově oranžový. Lupeny jsou široce připojené, krémové, nakonec hlínově narůžovělé; mléko je bílé, pomalu žloutne a po chvíli má nahořklou palčivou chuť. Třeň je 2-8 cm dlouhý, 3-10mm široký, válcovitý až kyjovitý, vatovitý, pak dutý, nejprve narůžověle kozově hnědý, potom okrový až skořicový, nahoře světlejší, ve stáří tmavě cihlově červený.

Dužnina: je křehká, světle krémová, po několika minutách se odbarvuje do žlutavé; má svíravou až palčivou chuť a kořenitou vůní.

Výskyt: roste především pod břízami a smrky, zejména na vlhkých stanovištích.

Záměna: ryzec bažinný (Lactarius lacunarum) má velmi palčivé mléko a roste pod duby, ryzec olšový (Lactarius obscuratus) roste pouze pod olšemi.




Zdroj: Velký atlas hub, Pavol Škubla, Príroda, 2007