ryzec šeredný — Lactarius turpis

14.08.2020

Russulaceae - holubinkovité

Klobouk: o průměru 5 - 17cm je zprvu nízce sklenutý, na středu téměř vmáčklý, bez hrbolu, na okraji dlouho podvinutý, za vlhka slizký, nápadně tvrdý, nepásovaný, špinavě olivově zelený, olivově hnědý až téměř černohnědý. Lupeny jsou úzké, husté, mírně sbíhavé, nestejně dlouhé, za vlhka slzící, zprvu bělavé nebo nažloutlé, potom špinavě žluté, po otlačení a ve stáří tmavnoucí; mléko je bílé, ostře palčivé. Třeň je 3-7 cm dlouhý, 1-2,5cm široký, válcovitý, nakonec dutý, za vlhka slizký, za sucha lesklý, někdy ďubkatý až jamkatý, svétle olivový, zelenavý nebo tmavě špinavě olivový, ve stáří s černavým nádechem.

Dužnina: je tlustá, tvrdá, špinavě žlutavá, pod pokožkou klobouku olivově hnědá, na řezu trochu hnědnoucí; má ostře palčivou chuť a nevýraznou vůni.

Výskyt: roste v jehličnatých a listnatých lesích pod smrky a břízami.

Záměna: ryzec zelený (Lactarius blennius) je menší, bez černavých tónů, má kruhovitě skvrnitě pásovaný klobouk a roste v bučinách.


Zdroj: Velký atlas hub, Pavol Škubla, Príroda, 2007