ryzec zelený — Lactarius blennius

14.08.2020

ussulaceae - holubinkovité

Klobouk: o průměru 3 - 9 cm je zprvu nízce sklenutý, pak plochý a na středu vmáčklý až celý vmáčklý, dlouho podvinutý, slizký, šedoolivový, špinavě olivový, olivově hnědý až světle šedohnědý, často hnědě kruhatě pásovaný, s tmavšími vodnatými skvrnami. Lupeny jsou úzké, velmi husté, bílé, pouze v dospělosti krémové až žlutavé, po poranění špinavě zelenající; bílé a po zaschnutí šedoolivové mléko má mírnou, po chvíli palčivou chuť. Třeň je 3-7cm dlouhý, 1-2cm široký, válcovitý, ve stáří dutý, slabě lepkavý, sedavý až šedozelenavý, ale světlejší než klobouk.

Dužnina: je bělavá a na řezu trochu šedne; po chvíli má palčivou chuť a nevýraznou vůni.

Výskyt: roste od nížin do hor v mykorhize s bukem, v čistých bučinách i ve smíšených bukových lesích, na kyselých i zásaditých půdách.

Záměna: ryzec hnědozelený (Lactarius fluens) má méně lesklý klobouk a třeň a po poranění rezavějící lupeny; ryzec šeredný (Lactarius turpis) má až černohnědý klobouk bez vodnatých skvrn.



Zdroj: Velký atlas hub, Pavol Škubla, Príroda, 2007