Javor klen roste před domem č.p. 858, ve svahu nad ulicí Závodu míru, nad silnicí vedoucí z Nejdku do Nových Hamrů. Javor u Hanáků byl prohlášen za památný strom rozhodnutím Městského úřadu v Nejdku ze dne 25.7.2006.
Mohutný a svým mírně točivým kmenem, s výraznými kořenovými náběhy, roste v samotném středu obce Chodov poblíž silnice Bečov nad Teplou - Měchov, poblíž přístavku garáže u prodejny smíšeného zboží. Chodovský byl prohlášen za památný strom Vyhláškou Okresního národního výboru s platností od 01.01.1986.
Skupina 2 dubů letních roste na samé hranici mezi Karlovarským a Ústeckým krajem, nedaleko osady Hlína u Vrbičky, na dohled od zemědělského areálu a na úpatí od Šibeničního vrchu. Duby byly prohlášeny za památné stromy rozhodnutím Městského úřadu Žlutice ze dne 02.10.1996 na návrh Okresního úřadu Karlovy Vary.
Popis: drobná vlasatkotvará hlenka. V raném stádiu tvoří bílé plasmodium, ze kterého postupně vyrůstají válcovité, podlouhle vejčité a nejčastěji válcovité sporangie. Sporangie jsou okrové, karmínové až červeně cihlové barvy, dorůstající velikosti od 1 do 3 mm. Stopka je drobná a dosahuje výšky do 0,5 mm. Po dozrání sporangium praská a uvolňují...
Skupina 41 lip srdčitých, menšího vzrůstu, roste v údolí bezejmenného přítoku Hůreckého potoka, na úpatí Dřevařského vrchu mezi osadami Vodná a Hlinky. Lípy byly vyhlášeny za památné rozhodnutím Správy Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les ze dne 01.12.1993.
Nejmenší památný strom Karlovarska roste na zeleném plácku, dřívější církevní zahrady, u křížení ulic Blatenská a Nádražní v Perninku. Jilm byl prohlášen za památný strom rozhodnutím Městského úřadu Ostrov ze dne 12.06.2008.
Skupina 69 lip srdčitých, někteří autoři jako (Michálek, 2014) uvádějí počet 70 ks, menšího vzrůstu, roste jihovýchodně od obce Vodná, pod silnicí vedoucí k osadě Hlinky, na okraji lesního porostu. Lípy byly vyhlášeny za památné rozhodnutím Správy Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les ze dne 24.12.1998.
Popis: plodnice až 15 cm vysoké, opakovaně korálovitě rozvětvená v sírově až citronově žluté větvičky, které jsou nahoře s okrovým nádechem, většinou končící dvojitou špičkou, která je tupá. Třeň je silný, sírově žlutý až bělavý, po poranění přecházejí do hnědočervena. Dužninu má bělavou a měkkou. Vůně zatuchlá, chuť nevýrazná.
Popis: klobouk až 10 cm široký, polokulovitý, pak sklenutý až rozložený, nakonec plochý, v mládí je spojení s třeněm žlutým či žlutobílým závojem, matný, bledě citronově žlutý až slonovitě bělavý. Lupeny má volné, bílé až nažloutlé a husté. Třeň válcovitý, nad bílým límečkem rýhovaný, slonovitě bílý, žlutavý v horní části, na spodku hlízovitý s...
Popis: klobouk až 2,5 cm široký, někdy výjimečně až 5 cm, zpočátku je polokulovitý, později vyklenutý až plochý, někdy s drobným hrbolkem, lysý, hladký, šedě okrový až červenohnědý, někdy až tmavě hnědý. Lupeny jsou dosti husté, tenké, mají nejprve bílou, později šedavou barvu, u třeně jsou vykrojené až volné. Třeň až 10 cm vysoký, až 0,3 cm...
Klobouk: 2-2,5 cm široký, zprvu polokulovitý, pak vyklenutý, někdy uprostřed vyhrblý, později spíše vmáčklý, velmi křehký, v mládí světle sazový k okraji jemně ojíněný, později olysající, značně hygrofánní, až do středu s prosvítavými lupeny, hnědý nebo hnědožlutavý, oschlý světlejší, někdy skoro bělavý. Lupeny vykrojené, krátce přirostlé,...
